Dehydratace je nedostatek tekutin v těle. Ohrožuje především děti a staré lidi.
GGT - Gama-glutamyltransferáza
GGT - Gama-glutamyltransferáza - je enzym, který se nejčastěji vyšetřuje jako součást tzv. jaterních testů. Zvýšená hladina GGT totiž ukazuje na poškození jater. Samotná zvýšená hladina GGT nám při tom neříká, co přesně se s játry děje. Výjimkou je snad pouze poškození jater alkoholového původu...
GGT - Gama-glutamyltransferáza
Gama-glutamyltransferáza je enzymem, tedy bílkovinou, která usnadňuje průběh chemických reakcí v podmínkách, které panují v lidském těle. Nachází se hlavně v buňkách, pro které je typická buď sekreční, nebo zásobní činnost. To znamená u buněk, které si vyměňují velké množství látek se svým okolím. Takovými buňkami jsou játra a výstelka žlučových cest, buňky kanálků ledvin, střevní buňky a buňky slinivky. Spojnice mezi krví a jaterními buňkami jsou velmi frekventovanými cestami, na kterých dochází k výměnám živin, minerálů, hormonů, toxinů a tělu cizích látek, neboť játra jsou hlavním centrem pro jejich zpracování a vyloučení. Ve žlučových cestách, zvláště pak ve žlučníku, dochází ke zpětnému vstřebání mnohých látek a hlavně vody, ve střevních buňkách je to pochopitelně vstřebávání živin potravy a v ledvinách je to opět zpětné vstřebávání pro tělo potřebných látek. Při podezření na poškození těchto orgánů zjišťuje lékař koncentraci GGT v krvi, kam se z buněk uvolňuje.
GGT a její funkce
Gama-glutamyltransferáza je důležitým enzymem, který zajišťuje transport aminokyselin, tedy základních stavebních kamenů bílkovin, přes membránu buněk. Ta je totiž pro samotné aminokyseliny nepropustná a ty proto potřebují někoho, kdo je „vezme s sebou“. GGT je velice citlivým ukazatelem především jaterního onemocnění a onemocnění žlučových cest. Většinou ale nelze přesně určit příčinu poškození a musí se přihlédnout k jiným testům. Obecně platí, že čím je GGT v krvi více, tím je pravděpodobnost poškození větší. GGT se vyšetřuje, má-li pacient příznaky jaterních chorob, to znamená nevolnost, zvracení, žloutenku, zvětšení objemu břicha, tmavou moč. K vyšetření je nutný pouze vzorek krve, který je odebírán nejčastěji z pažní žíly drobným vpichem. Protože se hladina GGT snižuje po jídle, je nutné dělat odběr nalačno.
GGT a alkohol
GGT je výrazně zvýšeno u alkoholiků, u kterých se jeho stanovení používá ke kontrole léčby. Při opětovné konzumaci se totiž výrazně zvýší. Stejně tak, pokud jste před vyšetřením požili i malé množství alkoholu, bude výsledek zkreslen. Zvýšení také značí, že se něco děje s vašimi játry, ale neříká, co to přesně je. Zvýšení může způsobeno i některými léky, antidepresivy, hormony (např. testosteron) a kouřením. Se vzrůstajícím věkem se hladina krevní GGT zvyšuje u žen, u mužů nikoliv. U mužů jsou však hodnoty o něco vyšší, protože GGT je vázána i na membránu buněk prostaty.
GGT a shrnutí
Hladina krevní GGT poukazuje pouze obecně na to, že se něco děje s Vašimi játry. Z výsledků nelze přesně posoudit, co je příčinou. Proto se lékař často dívá na výsledky takzvaného jaterního panelu, tedy různých jaterních enzymů, které mu pomůžou určit přesnou diagnózu. Všechny enzymy lze stanovit ze stejné krve a tedy jednoho odběru.
Muži | 0,14–0,84 μkat/l |
Ženy | 0,14–0,68 μkat/l |
Diskuze