Cholesterol jako laboratorní hodnota

Cholesterol

Cholesterol je jedním z tuků krevní plazmy. Většina krevních tuků se v krvi nepohybuje jen tak. Jsou schované ve speciálních obalech, tzv. lipoproteinech. To jsou látky, které vytvoří obal okolo tuků přijatých z potravy a pak je roznáší po těle. Lipoproteiny neobsahují jen cholesterol, ale také triacylglyceroly(TAG), estery cholesterolu a fosfolipidy. Lipoproteinů je několik druhů a vzájemně se od sebe liší jak strukturou povrchu, tak typem tuků uvnitř. Mezi lidmi jsou známé pojmy hodný a zlý cholesterol. Hodným cholesterolem vlastně myslíme lipoprotein, který označujeme jako HDL (lipoprotein s vysokou hustotou). Ten v sobě obsahuje málo cholesterolu, sbírá přebytečný cholesterol z periferních tkání a odvádí ho do jater, kde se zpracuje. Celkově má ochranný charakter. Zlý cholesterol, LDL (lipoprotein s nízkou hustotou), obsahuje cholesterolu hodně a proto je pro naše cévy potenciálně nebezpečný. Pokud je LDL moc a HDL málo, začíná se LDL usazovat v cévní stěně, vytváří se tzv. cholesterolové pláty a vzniká nemoc známá jako kornatění tepen – ateroskleróza. Ta výrazně přispívá ke vzniku srdečně cévních onemocnění, jako je ischemická choroba srdeční a srdeční infarkt.

Cholesterol a jeho vyšetření

Pokud v krvi stanovujeme celkový cholesterol, zajímá nás množství hodného i zlého cholesterolu dohromady. K vyšetření je zapotřebí žilní krev, která se odebírá z loketní jamky.Vyšetření cholesterolu je považováno za součást pravidelného preventivního vyšetření, které navrhuje praktický lékař. U dospělých by se mělo provádět alespoň jednou za 5 let jako součást celkového lipidového profilu (celkový cholesterol, HDL, LDL, TAG). V takovém případě je potřeba dostavit se k odběru nalačno – tedy nejíst 12 hodin před odběrem krve.Výsledky vyšetření nám pomohou zhodnotit riziko vzniku aterosklerózy, srdečních chorob a infarktu srdečního.U pacientů, kterým již byla diagnostikována vysoká hladina cholesterolu, se vyšetření jeho hladiny opakují vícekrát do roka a pokud to situace přímo nevyžaduje, další lipidový profil se již nepožaduje. Vyšetření se zde opakují kvůli sledování účinnosti léčby a diety na hladinu cholesterolu. Pokudlékaře zajímá pouze hladina celkového cholesterolu, není potřeba dostavovat se k vyšetření nalačno.

Výsledky vyšetření cholesterolu

Podle výsledků preventivního vyšetření můžeme pacienty rozdělit do 3 skupin podle míry rizika vzniku souvisejících nemocí. Pacienti s nízkým nebo žádným rizikem mají hladinu cholesterolu pod 5,2 mmol/l – což je optimální případ. Hladina cholesterolu 5,2 – 6,2 mmol/l je považována za hraniční a je doprovázena mírným rizikem. V takovém případě mohou následovat další vyšetření lipidů, nebo pozvání v brzké době na zopakování testu. Hladina cholesterolu nad 6,2mmol/l je považována za vysokou a tedy i vysoce rizikovou vzhledem ke vzniku srdečně cévního onemocnění. Takovýto stav vysloveně vyžaduje léčbu ve smyslu léků, vhodné diety a pravidelného sledování hladiny cholesterolu. Můžeme se setkat i s velmi nízkou hladinou cholesterolu – pod 2,6mmol/l. Ta je obvyklá pro stavy podvýživy, jaterní onemocnění, nebo rakoviny.

Cholesterol a změna jeho hladiny

Hladinu cholesterolu může ovlivnit mnoho zevních faktorů. Jeho hladina je nižší po nemoci, po operacích a závažných úrazech, ale také při výraznějším stresu. Proto byste měli vyčkat asi 6 týdnů po skončení nemoci, než si necháte cholesterol měřit, nebo na předchozí nemoc lékaře upozornit. Naopak jeho hladina stoupá v těhotenství, při užívání steroidů, hormonální antikoncepce a betablokátorů.