Endoprotéza kyčle

Endoprotéza kyčle

Kyčel neboli kyčelní kloub je párový kloub, který propojuje pánev s dolními končetinami. Vzhledem ke svému umístění je celý život velmi zatěžován, protože přenáší váhu celého trupu, hlavy, horních končetin a všeho co na zádech nosíme na dolní končetiny. Je to také kloub, ve kterém se provádějí základní pohyby umožňující chůzi či posazení. Je tudíž jasné, že poškození těchto kloubů se výrazným způsobem podepisuje na každodenním životě nemocného. Nejčastější onemocnění jsou artróza (viz Artróza), revmatická postižení a kostní nádory v této oblasti (viz Nádory kostí). Tato onemocnění se léčí různě, avšak pokud tyto způsoby léčby nestačí, přistupuje se někdy k výměně kyčelního kloubu za umělý – za endoprotézu.

Endoprotéza kyčle a průběh operace

Samotné operaci, během které je endoprotéza zavedena do těla, se říká aloplastika – do těla je totiž zaveden cizí (alogenní) materiál. Endoprotéz je mnoho typů, obecně se člení podle použitého materiálu na kovové (nerezavějící ocel, titanové slitiny), plastové (polyetylen) a keramické. Všechny však mají určitou životnost. Běžně je to 10–15 let, udává se i 20 let. Operace je prováděna ve velmi přísných podmínkách z hlediska čistoty (jakožto všechny operace na kostech) aby se zamezilo vzniku infekce, která by kloub zničila a byla také schopná pacienta zabít. Z tohoto důvodu se také před operací léčí či odstraňují všechna ložiska, která by mohla být zdrojem infekce (především zubní, kožní a infekce močového ústrojí). Pacientům, kteří mají vrozenou poruchu imunity, anebo jsou léčeni léky snižujícími imunitní schopnosti těla (po transplantacích, léčba nádorů...), jsou před operací raději podávána antibiotika, protože se předpokládá, že v jejich těle jsou původci nemocí, se kterými si jejich oslabený imunitní systém nedovede poradit. Vlastní operace je plánována dlouhou dobu dopředu. Probíhá v celkové anestezii, anebo anestezii spinální (znecitlivující látka je podána do páteřního kanálu, takže pacient je při vědomí, ale necítí žádnou bolest, je spojena s menšími riziky než klasická, rozhodnutí však záleží na lékaři). Během operace je odstraněna koncová část kosti stehenní. Namísto ní je vložena endoprotéza. Může být nahrazena i kloubní jamka v pánvi, do které kost zapadá (vrchol kosti stehenní a jamka v pánvi tvoří vlastní kyčelní kloub). Po operaci je pacient nucen zapínat svalstvo na stehně, cvičí koleno, hlezno i prsty nohou. První den po operaci se již posazuje, postupně se začíná s rozpohybováním a rehabilitací. Podle různých typů endoprotéz se liší čas, než je pacientovi dovoleno chodit, většinou se poloviční zátěž s použitím berlí povoluje po šesti týdnech po operaci.

Endoprotéza kyčle, její rizika a komplikace

S operací (stejně tak, jako s každou jinou) jsou spojena některá rizika a komplikace. Ty můžeme rozdělit podle rychlosti nástupu na časné a pozdní. Mezi časné patří krvácení během operace (řeší se pouze zastavením a doplněním krevních ztrát), luxace endoprotézy (vypadnutí kloubní hlavice z jamky – je třeba ji vrátit zpět), trombembolizace (ucpání cévy nejčastěji v plicích uvolněnou sraženinou pocházející z žil nohou. Aby k tomuto nedošlo, používají se speciální punčochy během operace). Mezi pozdní komplikace, které se mohou vyskytnout, patří infekce (může zničit endoprotézu, může ohrozit pacienta na životě. V dnešní době je na preventivní opatření kladen velký zřetel a infekce nejsou časté. Je třeba si však dávat pozor při různých poraněních na kůži, při trhání zubů a vždy ránu ošetřit tak, aby byla čistá a nehrozila infekcí, která by se rozšířila krví na kloubní náhradu. Na endoprotézy se infekce velmi lehce uchycují. Další pozdní komplikací je uvolnění protézy. To se projeví bolestí, kulháním. Je potřeba co nejrychleji provést operaci znovu a endoprotézu znovu přichytit, aby se předešlo zlomeninám a poškození okolní kosti.

Pro bližší informace především v souvislosti s Vaším onemocněním se obraťte, prosím, na svého lékaře.