Fibrinogen

Fibrinogen

Krevní srážení je velmi složitý děj, který může být spuštěn různými cestami. Základním způsobem aktivace srážení je poškození cévní stěny, ze které se uvolní speciální látka – tzv. tkáňový tromboplastin. Ten zahájí krevní srážení a vede tak k vytvoření krevní sraženiny v místě poškození cévní stěny. V krevní plasmě jsou obsaženy srážecí faktory, z nichž nejznámější jsou protrombin a fibrinogen. Aktivací srážecích faktorů se z fibrinogenu vytvoří fibrin, což je vlastně síť vláken, do kterých se chytají krevní destičky a krvinky a jsou připoutávány k cévní stěně v místě jejího poškození. Tak se lokálně vytvoří zátka, která otvor ucpe, zamezí tak dalším ztrátám krve a umožní zhojení trhliny v cévní stěně.,

Kdy se vyšetřuje fibrinogen

Proč nás vlastně hladina fibrinogenu zajímá? Je důležitá pro zhodnocení schopnosti krve se srážet. Pokud je fibrinogenu málo, nebo je nefunkční, krev se nesráží efektivně a nemůže docházet k tvorbě sraženiny a zástavě krvácení. Nedostatek fibrinogenu i jeho špatná funkce mohou být vrozené. Získaný nedostatek fibrinogenu se objevuje u DIC (diseminované intravaskulární koagulopatie). Také při pokročilých onemocněních jater (fibróza, cirhóza) klesá hladina fibrinogenu, protože ten je v játrech vytvářen jaterními buňkami, spolu s dalšími srážecími faktory. Pokud jsou jaterní buňky poškozeny, nebo nahrazeny vazivem, nevzniká srážecích faktorů dostatek a dochází k poruchám srážení krve. Pokud je ho naopak nadbytek, může zvyšovat riziko rozvoje srdečně cévních nemocí. Hladina fibrinogenu stoupá běžně v těhotenství a patří také mezi tzv. reaktanty akutní fáze. To jsou látky, jejichž hladiny stoupají při akutním zánětu (zejména revmatoidní artritida) a při rozsáhlejším poškození tkání – například pooperačně. Jeho hladina může stoupat i u zhoubných nádorových onemocnění, při ischemické chorobě srdeční, infarktu srdečním a mozkové příhodě.

Co nám může říct fibrinogen

Většinou je vyšetření fibrinogenu požadováno v kombinaci s dalšími vyšetřeními krevního srážení – PT, aPTT, D-dimery a počet trombocytů. Z hlediska vyloučení fibrinogenu jako ukazatele akutního zánětu nás budou zajímat zánětlivé ukazatele – CRP, diferenciální bílý krevní obraz a sedimentace. Mohou vznikat i stavy, kdy má pacient normální hladinu fibrinogenu, ale přesto se jeho krev špatně sráží. Pak je vhodné zjistit příčinu. Může se jednat o vrozenou poruchu funkce fibrinogenu, nebo o  nedostatek/poruchu funkce některého jiného srážecího faktoru. Převážně se jedná o stavy vrozené.Také je dobré vědět, že užívání některých léků může zvýšit hladinu fibrinogenu a tím i riziko vzniku srdečně cévního onemocnění. Sem patří steroidy, androgeny, fenobarbital a kyselina valproová, ale také estrogeny a hormonální antikoncepce. Rizikovou skupinou jsou i kuřáci. Významně stoupá riziko vzniku zvýšeného krevního srážení, pokud se skombinuje více rizikových faktorů. Nejčastěji jsou v populaci ohroženy ženy, kuřačky, užívající hormonální antikoncepci. U nich je riziko vzniku srdečně cévních onemocnění a hluboké žilní trombózy obzvláště vysoké. Může ho ještě zvýšit přítomnost křečových žil.

Kdy navštívit lékaře

Pokud získáte podezření, že se vaše krev sráží příliš pomalu, nebo vůbec – například drobné ranky krvácí déle jak 15 minut, snadno a často se vám vytváří rozsáhlé modřiny, je zapotřebí navštívit obvodního lékaře a na tuto skutečnost ho upozornit.