Hypofýza a hypothalamus

Hypofýza a hypothalamus

Hypofýza a hypothalamus tvoří velmi důležitou součást endokrinního systému lidského těla. Tento systém zahrnuje všechny orgány (tzv. žlázy s vnitřní sekrecí), ale i jednotlivě roztroušené buňky, které produkují různé hormony (chemické posly), jimiž jsou ovlivňovány významné funkce cílových tkání. K těm se tito poslové dostávají krví. Hypofýza i hypothalamus jsou umístěny v mozku a hormony, které produkují, řídí uvolňování hormonů z dalších endokrinních žláz (např. štítná žláza, nadledviny). Z termínu hypothalamo-hypofyzární osa tedy vyplývá, že hormony hypothalamu jsou funkčně nadřazeny hormonům hypofýzy, které pak přímo ovlivňují další žlázy.

Hypothalamus

Hypothalamus se nachází ve spodní části mozku, zhruba mezi spánky. Dělí se na přední, střední a zadní část. Funkce tohoto orgánu jsou skutečně rozmanité, kromě kontroly uvolňování chemických poslů je centrem pro termoregulaci, centrem pro hlad, příjem potravy a žízeň, centrem pro řízení funkcí vegetativního nervstva, sexuálních funkcí atd. Hormony hypothalamu jsou produkovány v jeho přední a střední části. V přední části jsou to oxytocin (jehož význam je zásadní u žen pro porod a kojení) a vazopresin (neboli antidiuretický hormon, který snižuje tvorbu moči v ledvinách). Ty se dále přesouvají pomocí nervových vláken do hypofýzy, kde se skladují. Ve střední části se pak produkují tzv. liberiny – uvolňující faktory, které podporují vylučování hypofyzárních hormonů, a statiny – faktory inhibiční, které naopak vylučování těchto hormonů snižují. K hypofýze se dostávají krví, přes hypothalamo-hypofyzární krevní síť. Mezi liberiny patří: tyreoliberin (TRH), gonadoliberiny (GnRH), kortikoliberin a somatotropin stimulující hormon (GHRH) a mezi statiny: prolaktin inhibující hormon (PIH), dopamin a somatostatin (GHIH).

Hypofýza

Hypofýza neboli podvěsek mozkový se nachází pod hypothalamem, je uložená v takzvaném tureckém sedle, což je prohlubeň v klínové kosti. Průměrná hypofýza člověka měří kolem 1 cm a váží asi 0,5 g. Přes svou malou velikost má však zcela zásadní funkci v řízení ostatních žláz s vnitřní sekrecí, pro kterou je nazývána dirigentem endokrinního systému. Rozděluje se na dva laloky – přední adenohypofýzu a zadní neurohypofýzu. Právě v adenohypofýze jsou produkovány hypofyzární hormony, které jsou regulovány přes krevní oběh faktory hypothalamu. Jsou to somatotropin (GH, růstový hormon), prolaktin (PRL, zásadní v období kojení u žen), adrenokortikotropní hormon (ACTH, ovlivňující funkci nadledvin), thyreotropin (TSH, související s funkcí štítné žlázy), gonadotropiny (luteinizační a folikuly stimulující hormon, ovlivňující činnost pohlavních žláz) a endorfiny. V neurohypofýze k vlastní produkci hormonů nedochází. Tento lalok je však propojen s hypothalamem pomocí stopky, kterou vedou nervová vlákna, pomocí nichž se z hypothalamu do neurohypofýzy dostávají oxytocin a vazopresin. Tyto hormony se zde skladují a v případě potřeby jsou právě odsud vypouštěny do velkého krevního oběhu.

Hypofýza a hypotalamus a jejich role v organismu

Jak hypofýza, tak i hypothalamus mají bezesporu zásadní a nezastupitelnou roli v udržování správného chodu lidského organismu vzhledem ke skutečnosti, že na nich závisí činnost tolika dalších orgánů. Jejich funkce může být nepříznivě ovlivněna například úrazy nebo nádorovým procesem.