Léčba průjmu

Léčba průjmu

Průjem je příznak, který doprovází řadu onemocnění. O průjmu hovoříme tehdy, když frekvence stolice je častější než třikrát za den a její konzistence je řídká. Jeho příčiny jsou pestré, nejčastěji vzniká při podráždění střeva. Pro léčbu průjmů je důležité rozpoznat příčinu jeho vzniku a podle toho zahájit správnou léčbu nebo zavést speciální opatření, včetně diety.

Příznaky průjmu 

Průjem je příznak, který se může vyskytnout u různých nemocí, převážně trávicího traktu, jako je celiakie, Crohnova choroba, ulcerózní kolitida, syndrom dráždivého střeva, cukrovka, postantibiotická kolitida nebo nádor tlustého střeva. Průjem je charakterizován jako časté vyprazdňování řídké stolice s frekvencí častější než třikrát za den. Bývá doprovázen křečovitými bolestmi břicha, někdy i nevolností a úporným zvracením. Po vyprázdnění často nepřichází pocit úlevy. Toto bývá často u zánětlivých onemocnění střev. Někdy může průjem doprovázet malátnost, únava a úbytek váhy. V případě, že se ve stolici objeví krev, je nutné ihned vyhledat lékaře. 

Diagnostika a léčba průjmu

Pokud průjem nemá těžký průběh, většinou postačí, kromě doplnění tekutin, několikadenní dieta s omezením agresivních a mastných jídel, případně podávání živočišného uhlí. Pokud však průjem trvá déle než 5 dní a je doprovázen přetrvávající horečkou, případně dalšími komplikacemi, je nutné vyhledat lékařskou pomoc. Nezbytnou součástí vyšetření je rozhovor, při kterém se lékař snaží zjistit pravděpodobnou příčinu průjmu. Bude se zajímat o konzistenci, barvu a četnost stolic a také o případné příměsi krve nebo hlenu. Podle toho pak navrhne další postup. Při podezření na infekci trávicího traktu provede lékař odběr stolice a odešle ji na mikrobiologický rozbor, který přesně odhalí původce, aby následná léčba mohla být co nejlépe cílena. Někdy provede také vyšetření břicha pomocí rentgenu nebo zkontroluje stav střevní sliznice pomocí endoskopie. To je vyšetření, kdy je konečníkem zavedena sonda s kamerou, pomocí které může lékař posoudit stav střevní sliznice a případné změny struktury. Podle výsledků vyšetření pak může předepsat různé druhy léčivých přípravků. Při potravinových otravách se podávají látky, které na sebe škodliviny naváží a urychlí jejich vyloučení z těla. Při bakteriálních infekcích střeva je často postačujícím řešením užívání střevních dezinfekčních látek, někdy je však nutné předepsat antibiotika a razantně zlikvidovat škodlivé mikroorganismy. Paradoxně však i užívání antibiotik může vést ke vzniku průjmů. Tzv. širokospektrá antibiotika, která účinně zabíjejí mnoho druhů mikroorganismů, totiž mimo jiné vyhubí také populaci užitečných střevních bakterií. Ty jsou velmi důležité pro trávení ve střevech, a pokud najednou zmizí, může dojít k různým poruchám zpracování potravy, mimo jiné také k průjmům. Tomuto nežádoucímu účinku můžeme zabránit podáváním speciálních potravinových doplňků, tzv. probiotik. Ty obsahují některé druhy „hodných" střevních bakterií, a pozitivně tak působí na trávení potravy.

Komplikace průjmu

Při léčbě průjmu je nutné pomýšlet nejprve na doplnění tekutin. Pokud totiž průjmy trvají delší dobu, jsou ztráty vody a minerálů poměrně velké a mohou vést k řadě komplikací. Zvláště nebezpečné jsou průjmy pro kojence a batolata, protože jsou ke ztrátám tekutin mnohem náchylnější než dospělí a závažná dehydratace by pro ně mohla skončit i smrtí. Ze stejného důvodu jsou průjmy nebezpečné i u starších občanů. U dospělých dochází snížením objemu krve k poklesu krevního tlaku a některé orgány mohou trpět nedostatkem kyslíku. Minerální látky jsou zase důležité pro správnou funkci srdce, ledvin a nervového systému. Mezi vhodné nápoje na doplnění vody i minerálů patří neslazené čaje a nesycené minerální vody. Sodík můžeme dodávat ve slaných polévkách, draslík zase v syrových banánech. Během průjmu a alespoň jeden den po něm není vhodné jíst citrusové plody a jiné dráždivé potraviny, aby měla střevní sliznice čas na zotavení. Naopak se doporučuje konzumovat rýži, mrkvový odvar, vařené brambory nebo bramborové pyré a suchary. Postupně můžeme přidávat další nedráždivé potraviny jako vařené nebo dušené bílé maso či jogurty. Ty navíc obsahují živé bakteriální kultury, které mají příznivý vliv na funkci střev.