Léčba štítné žlázy radiojodem

Léčba štítné žlázy radiojodem

Štítná žláza je žláza s vnitřní sekrecí, která přímo do krevního oběhu uvolňuje velmi důležité hormony, trijodtyronin (T3) a tetrajodtyronin (T4). K tomu, aby tyto hormony mohla vytvořit, potřebuje dostatečné množství jodu, proto se buňky štítné žlázy přímo specializují na vychytávání jodu z krve. Štítná žláza je řízena další žlázou s vnitřní sekrecí, hypofýzou. Pokud se štítná žláza vymkne kontrole hypofýzy, například vlivem nádorového bujení, dochází ke zvýšení hladiny hormonů T3 a T4. Zvýšení hladiny těchto hormonů se nazývá hypertyreóza a má velmi nepříjemné následky pro většinu tělesných funkcí. Poté je vhodná léčba štítné žlázy radiojodem.

Jak se radiojod využívá

Jedním ze způsobů, jakým se hypertyreóza léčí, je léčba štítné žlázy radiojodem. Při aplikaci radiojodu do těla se využívá právě toho, že štítná žláza, jako jediná tkáň v těle, přednostně vychytává jod i jeho radioaktivní izotopy. Využití radiojodu při chorobách štítné žlázy je dvojí, diagnostické a léčebné. Pro diagnostiku nemocí štítné žlázy pomocí radiojodu se používá metoda scintigrafie. To se provádí tak, že do těla je aplikováno malé množství radiojodu, které je vychytáváno buňkami štítné žlázy. Ve zdravé štítné žláze by bylo rozložení radiojodu rovnoměrné, pokud je však ve žláze nějaké místo, kde dochází k nekontrolovatelné tvorbě a uvolňování hormonů, je spotřeba radiojodu větší. To se projeví tak, že se ho v tomto místě nashromáždí více. Radiojod vyzařuje do svého okolí radioaktivní záření a to je snímáno speciální scintilační kamerou. Díky této kameře si můžeme prohlédnout, kde je radiojodu více a kde méně, a tím diagnostikovat místo, kde se nachází ložisko. Těmto ložiskům se říká horké uzly, v případě že kumulují zvýšeně, či naopak studené uzly, když nekumulují. Může jít o hyperfunkční adenom, nebo diferencovaný karcinom. Pro potvrzení těchto diagnóz je ale potřeba dalších vyšetření. Druhé využití radiojodu je léčebné. Potom, co štítná žláza radioaktivní jod vychytá, začne radioaktivní záření likvidovat buňky. Tohoto efektu se využívá pro likvidaci nadměrně aktivních částí štítné žlázy. Tyto části štítné žlázy spotřebují více radiojodu, a tím snadněji jsou zlikvidovány. Přežijí jen normálně funkční buňky, které spotřebují radiojodu méně. Léčba štítné žlázy radiojodem se také využívá po vyjmutí štítné žlázy (tyreoidektomii) k likvidaci zbytků žlázy, které se nepodařilo odstranit.

Na co se připravit před aplikací radiojodu

Léčba štítné žlázy radiojodem je relativně bezpečná metoda, která je používaná více než 50 let. Za tu dobu je prověřená na mnoha pacientech. O aplikaci této léčby rozhoduje lékař endokrinolog a provádí se na specializovaných odděleních nukleární medicíny. Pro tuto léčbu je nutná hospitalizace. Někdy je nutné léčbu zopakovat. Samotná aplikace radiojodu je bezbolestná, podává se ústy ve formě roztoku nebo kapsle, méně časté je podání nitrožilní. Potom je nutná izolace na pokoji. Hospitalizace je nutná alespoň po dobu dvou týdnů. Po tuto dobu totiž pacient produkuje radioaktivní záření a představuje riziko pro své okolí, také je sledován kvůli možným komplikacím. Po propuštění z nemocnice po léčbě štítné žlázy radiojodem by měl pacient dodržovat zvýšená hygienická opatření a držet odstup od ostatních lidí, zvláště těhotných a dětí, alespoň další dva týdny.

Možné nežádoucí účinky léčby štítné žlázy radiojodem

Nežádoucí účinky léčby štítné žlázy radiojodem jsou málo časté a nejsou vážné. Někdy se objevuje bolest v místě štítné žlázy, občas nevolnost nebo příznaky spojené s hypertyreózou. Radiojod nemá vliv na plodnost, ale preventivně se mužům i ženám doporučuje plánovat početí potomka až nejméně za 6 měsíců po léčbě. V naší společnosti stále převládá strach ze všeho radioaktivního, ale z této léčby nemusíte mít strach. Při léčbě štítné žlázy radiojodem je do těla aplikována zcela bezpečná dávka záření a tato léčba je velmi úspěšná a bezbolestná, jediným negativem je délka hospitalizace a izolace pacienta.