Dehydratace je nedostatek tekutin v těle. Ohrožuje především děti a staré lidi.
Dalekozrakost
Dalekozrakost je vada postihující oko, která se projevuje rozmazaným viděním nablízko. Dalekozrakost je způsobena nejčastěji abnormálním tvarem oka a to kratším předozadním rozměrem nebo špatným zakřivením rohovky a čočky. Dalekozrakost je důležité identifikovat u dětí, protože může být zaměněna za jiné, vážnější poruchy psychiky. Dalekozrakost je u nás nejrozšířenější oční vada, ale v mnoha případech bývá zanedbávána a neléčena.
Dalekozrakost
Oko je pro člověka zásadní orgán pro orientaci v prostoru. Abychom viděli ostře, je důležitá přesná souhra velmi jemných struktur oka, které se nazývají optický systém oka. Optický systém oka se skládá z rohovky, která se nachází na přední části oka, čočky, sklivce, což je rosolovitá hmota vyplňující oční kouli a sítnice. Všemi těmito částmi probíhají světelné paprsky, různě se na nich lámou a přesně na sítnici se všechny setkají a promítnou zde obraz předmětu, na který se zrovna díváme. Aby byl obraz ostrý, musí se všechny paprsky seběhnout právě do jednoho bodu na sítnici. Pokud se tak nestane, jedna nebo více struktur v optickém aparátu oka je špatná a projeví se oční vadou. Jedna z velmi častých vad je dalekozrakost neboli hypermetropie.
Dalekozrakost a její příčiny
Dalekozrakost se projevuje tak, že předměty, které jsou daleko, vidíme ostře, ale předměty, které jsou blíže oku, vidíme rozmazaně. Dalekozrakost má několik příčin. Nejčastější příčinou je abnormální tvar oka. Normálně má oko kulovitý tvar. Dalekozraké oko má předozadní délku kratší. V důsledku kratší délky oční koule se paprsky nesetkají přímo na sítnici, ale za ní. Na sítnici dopadnou paprsky, které se ještě nesetkaly, a obraz se jeví rozmazaný. Dalšími příčinami jsou menší zakřivení rohovky nebo čočky, které mohou být vrozené nebo způsobené např. úrazem, nebo změna poměru zastoupení různých látek v čočce v průběhu věku, která způsobuje snížení pružnosti čočky. Po narození je každé lidské oko dalekozraké. Je to dáno tím, že čočka je neúměrně velká k celkové velikosti oka, takže paprsky se sbíhají daleko za okem. Během vývoje oko doroste a zrak je normální. Pokud se vývoji oka projeví nějaké výchylky, oko zůstane menší, nebo kratší, dalekozrakost zůstane. V dětství je velmi důležité, aby rodiče dbali na korekci dalekozrakosti svých dětí, protože s touto vadou se pojí i šilhavost. Dalekozrakost může přetrvávat i skrytá. Při velmi slabé vadě dokáže čočka dalekozrakost vyrovnávat a vada se projeví až ve vyšším věku, kdy klesá pružnost čočky. Kromě této vrozené dalekozrakosti se vyskytuje nejčastěji po 40. roce tzv. vetchozrakost neboli presbyopie. Při tomto procesu se v čočce vlivem přirozených změn v organismu během stárnutí usazují bílkoviny a snižuje se pružnost čočky, čočka se nemůže vyklenovat a tím zaostřit na blízko.
Projevy dalekozrakosti
Dalekozrakost se kromě zhoršeného vidění na blízko může projevovat i únavou, pálením a řezáním očí, bolestmi hlavy, nevolností, pocitem vyčerpanosti, stresem, nevýkonností, obtížným čtením. Důležité je rozpoznat dalekozrakost u dětí, tato vada může být zpočátku zaměněna s poruchou učení či chování u školáka. U mladších dětí přehnaná snaha zaostřit na blízko vede k šilhání. Ve výjimečných případech se náhlá dalekozrakost pojí i s vážnějším onemocněním. Nejčastěji s cukrovkou, s hormonálními poruchami, v krajním případě s nádorovým onemocněním. Pokud se vám náhle zhorší vidění na blízko, navštivte lékaře. V případě presbyopie se jedná o přirozený proces stárnutí.
Dalekozrakost a její léčba
Dalekozrakost je u nás nejrozšířenější oční vada, ale v mnoha případech bývá zanedbávána a neléčena. V dnešní době není dalekozrakost tak vážným zdravotním problémem, omezuje spíše pohodlí člověka, ve většině případů pomůže korekce pomocí brýlí nebo kontaktních čoček, v jiných případech operace.