Divertikulitida

Tato bolestivá infekce tlustého střeva se objevuje jako komplikace velmi častého onemocnění, kterému říkáme střevní divertikulóza. Ve věku okolo 50 let trpí divertikulózou asi jedna desetina lidí, v 60 letech asi jedna třetina a v 80 letech již více než polovina. V některých případech se divertikulóza nijak navenek neprojevuje až do té doby, dokud se nezkomplikuje infekcí, jindy vyvolává menší poruchy střevní činnosti. Divertikulitida nebo jiné závažné potíže se objeví asi u jedné desetiny lidí trpících divertikulózou.

Co je divertikulóza?

Divertikly jsou malé váčky nebo výchlipky ve stěně tlustého střeva - tračníku. Jsou výsledkem zvýšeného tlaku uvnitř střeva při jeho stazích. Tyto výchlipky se nejčastěji vytvářejí v levé dolní části tlustého střeva. Jejich příčiny zůstávaly po dlouhou dobu neznámé, teprve v posledních desetiletích vyšla najevo skutečnost, že divertikly jsou ve skutečnosti jednou z tzv. „civilizačních chorob". V těch zemích, kde se konzumuje potrava s vysokým obsahem vlákniny, jako jsou státy v Africe a Asii, je divertikulóza zcela neznámá. Dokonce i na území Velké Británie je dvakrát častější ve Skotsku než v Anglii a Walesu. A obsah vlákniny je také v tradiční skotské stravě nižší než v anglické.
Víme, že divertikulóza se rozvíjí jako následek dlouhotrvající zácpy. Když je střevo naplněné kousky tuhé stolice, která je důsledkem diety s malým množstvím vlákniny, vede to v tlustém střevě při jeho pohybech a posouvání stolice k přetlaku. Tento zvýšený tlak vytlačuje střevní sliznici oslabenými místy střevní stěny (obvykle tam, kde procházejí stěnou cévy) směrem ven. Takto se vytvářejí mnohočetné slizniční výchlipky - divertikly. Jejich počet se během doby zvyšuje. Divertikly jsou však zcela vzácné u lidí konzumujících potravu s vysokým obsahem vlákniny, například u vegetariánů.

Příznaky divertikulitidy

Příznaky divertikulitidy často nejsou vůbec žádné. Přítomnost výchlipek však může narušit normální činnost střevního svalstva a to vede k potížím. Pacient má často zácpu, někdy se však zácpa střídá s obdobími, kdy je stolice řidší. Mohou být i občasné bolesti v levé části podbřišku, které se po vyprázdnění zlepšují.

Diagnóza divertikulitidy

Pokud se pacient lékaři svěří se změnami rytmu vyprazdňování, obvykle mu lékař doporučí kolonoskopické vyšetření střeva, kdy se střevo prohlédne pomocí ohebného přístroje - kolonoskopu. Nebo se provede rentgenové vyšetření s baryovou kontrastní látkou. Při něm se kontrastní látka vpraví do konečníku klyzmatem a poté, co se rozlije po sliznici, zhotoví se rentgenové snímky. Z typického obrazu sliznice pak rentgenolog určí diagnózu divertikulózy.

Vláknina v potravě

Nejlepší cestou, jak zlepšit divertikulózu, je zvýšit množství hrubé vlákniny v dietě. Vláknina pomáhá zmírnit bolesti a zácpu a snižuje také riziko komplikací. Pro většinu lidí je nejjednodušším způsobem, jak zvýšit množství konzumované vlákniny, výměna bílého chleba za tmavý celozrnný, jíst více ovoce a zeleniny a misku obilnin (například ovesných vloček) denně. Někteří lékaři doporučují kromě úpravy jídelníčku používat také otruby, to však může zpočátku vyvolávat svíravé bolesti, pokud se zkonzumuje příliš mnoho otrub najednou. Otruby jsou však zapotřebí tehdy, když samotné změny diety k zlepšení pohyblivosti střeva nestačí.

Komplikace a léčba divertikulitidy

Nejčastější komplikací divertikulózy je divertikulitida. Obsah divertiklů v nich stojí, proto zde poměrně snadno propuká infekce. Divertikl se potom zanítí a naplní se hnisem. Hlavním příznakem bývá silná bolest v levé dolní části břicha - někdy se tento jev nazývá „levostrannou apendicitidou" - společně s teplotou a zácpou. Vytvoří-li se absces, může zabírat stále větší a větší úsek střeva. Pacientův stav se zhorší a posléze upadne do šoku. V některých případech se absces rozšíří mimo střevo nebo divertikl praskne a hnis se vylije do břišní dutiny, kde způsobí zánět pobřišnice - nebezpečné onemocnění vyžadující neodkladnou léčbu.
Jinou komplikací může být krvácení z divertiklu. V ústí výchlipky se může nahlodat krevní céva a její prasknutí vyvolá různě těžké krvácení do střeva. Projeví se to tím, že se stolicí odchází z konečníku větší množství čerstvé krve.
Pokud to pacientův stav dovolí, je možné, aby se léčil doma. Lékař mu předepíše antibiotika a nemocný setrvá na lůžku tak dlouho, dokud neodezní zánět a neztiší se bolesti. Avšak často bývá stav nemocného natolik vážný, že vyžaduje hospitalizaci. Antibiotika se v takových případech musí často podávat v nitrožilních infuzích. Pokud vznikne podezření na proděravění střevní stěny, pak je nezbytná okamžitá operace, při níž se postižená část tlustého střeva odstraní.
Krvácení z konečníku je rovněž nutné pečlivě vyšetřit. I když je divertikulóza častým onemocněním, nelze vyloučit, že podobné příznaky jako ona vyvolávají jiné nemoci, například hemoroidy nebo střevní nádor. Pokud se zjistí divertikulóza, většinou je pacientovi doporučena operace, aby se postižená část střeva vyňala a předešlo se tak dalšímu krvácení.
Lehkou divertikulitidu lze snadno vyléčit doma, ale její záchvaty se mohou opakovat, i když se při dietě s vysokým obsahem vlákniny mohou vyskytovat méně. Někdy pomáhají spazmolytické léky. Těžká divertikulitida je však vždy velmi vážné, život ohrožující onemocnění.