Dehydratace je nedostatek tekutin v těle. Ohrožuje především děti a staré lidi.
Dyslexie
Dyslexie je vada, při které je narušeno vnímání slov a písmen. Zrak a sluch však u dyslektiků nijak poškozené nejsou. Dyslexie zahrnuje potíže při čtení, poruchu schopnosti porozumět dlouhým slovům, potíže při psaní či potíže při počítání. Jakmile se dyslexie rozpozná, je třeba začít u dětí i dospělých s nápravnými programy, z nichž některé lze individuálně přizpůsobit.
Dyslexie znamená velmi obtížné čtení a psaní, užívá se pro ni někdy výraz „slovní slepota", který vyjadřuje její mnohotvárnost. Dyslexie postihuje asi jedno dítě z deseti, častější je přitom u chlapců než u děvčat. Její příčinou je malý okrsek chybně fungujících mozkových buněk nebo neúplný vývoj určité mozkové oblasti.
Neléčí-li se, jsou její následky závažné, neboť může ovlivnit prospěch dítěte ve škole a způsobit mu tak další potíže v dospělosti. Pokud se však problém rozpozná včas, lze pro jeho odstranění učinit velmi mnoho.
Příčiny dyslexie
Dyslexii způsobuje ohraničené poškození mozku (oblast nefunkční tkáně), které může být následkem poranění nebo vývojové poruchy. Dyslektiky však nelze v žádném případě považovat za děti se závažným postižením celého mozku nebo myšlení.
Dyslexie může být vrozená, asi v jedné polovině případů má rodinný výskyt. Může se vyskytovat jak u mužských, tak i u ženských rodinných příslušníků, ale nikdy nepostihne všechny. Na různé členy stejné rodiny působí různě, takže stupeň postižení velmi kolísá od lehkého až po těžký.
Příznaky dyslexie
Při dyslexii je narušeno vnímání slov a písmen. Zrak a sluch však u dyslektiků nijak poškozené nejsou. Informace ze smyslových orgánů přicházejí do mozku zcela správně. K chybě zřejmě dochází při jejich ukládání, při zpětném vybavování nebo na tom stupni, kdy mozek rozpoznává znaky na papíře a převádí je na zvuky a naopak.
Již vzhledem k tomu, že je důsledkem ohraničené poruchy funkce mozkové kůry nebo jejího nedostatečného vývoje, nabývá dyslexie různých forem. Někdy je omezena na potíže při čtení a narušuje schopnost postižené osoby rozumět nejen dlouhým slovům, ale i slovům o jedné slabice. Jindy jsou potíže při psaní, buď proto, že má dítě problémy s vytvoření tvaru písmene, nebo proto, že je narušena schopnost naučit se správně číst.
Někdy bývají potíže při počítání, většinou z toho důvodu, že dítě nezvládá správné psaní číslic. Děti s touto formou dyslexie někdy odpovídají na slovní otázky naprosto správně, ale když se po nich chce, aby odpověď napsaly, popletou správné pořadí číslic nebo napíšou číslo zcela špatné. Dyslexie může rovněž přivodit potíže s rozpoznáváním předmětů hmatem, kdy dítě není schopné rozeznat tvar objektu, s nímž zachází, nebo nemůže identifikovat písmeno nebo číslo jehož tvar obtahuje prstem. Dyslektické děti přitom mohou trpět jen některou z popsaných potíží nebo jejich kombinacemi.
Dyslektici někdy bývají považovány za děti líné, tvrdohlavé a neposlušné nebo prostě „hloupé", s jejichž nápravou nemá cenu se obtěžovat. V důsledku toho se přesunují mezi skupiny dětí pomaleji se učících, a protože jsou často velmi bystré a inteligentní, škola je začne nudit, přestanou v ní nacházet uspokojení a stávají se z nich záškoláci. Při zkoušení propadají, a pokud se jejich dyslexie neléčí, nejsou schopné učivo dohonit.
Léčba dyslexie
Jakmile se dyslexie rozpozná, je třeba začít u dětí i dospělých s nápravnými programy, z nichž některé lze individuálně přizpůsobit. Speciální vyučování nejenže pomůže při obecných potížích se čtením a psaním, ale také přispěje k rychlejšímu rozpoznávání dopravních značek a důležitých slov, jako jsou například „nebezpečí", „oheň", „vstup zakázán", „pozor" apod.
Osvobození od tlaku na dosažení „normální" schopnosti číst může dítě přivést k zájmu o jiné činnosti. Ústní pokyny, vzkazy nahrané na magnetofonové pásce, filmy, obrázky nebo videonahrávky představují další alternativní výukové metody, které dovolují problémy se čtením minimalizovat.