Fibrilace komor

Fibrilace komor

Fibrilace srdečních komor je závažný, život ohrožující stav patřící do skupiny srdečních arytmií. Jde o stav neslučitelný se životem, a proto je nutný okamžitý odborný zásah. Podstatou fibrilace komor je nesprávné stahování svaloviny komor, které se pouze chvějí, a srdce nevypuzuje žádnou krev do těla. To vede k zástavě oběhu.

Stavba a funkce srdce

Srdce se skládá ze 4 oddílů, pravé síně, pravé komory, levé síně a levé komory. Krev z těla přitéká do srdce do pravé síně. Postupuje dál do pravé komory, která ji vypuzuje do plic, aby se zde okysličila a vrátila se zpět do srdce, do levé síně. Z levé síně putuje do levé komory a ta ji dodává do těla. Celý srdeční cyklus je závislý na stahu srdeční svaloviny. Buňky srdce jsou nadané tvořit a posílat si mezi sebou elektrický impulz, který je aktivuje a způsobí koordinovaný stah srdečních buněk tak, že se nejprve stahuje svalovina síní, posílá krev do komor a následně se stahují také komory a pumpují krev do dalších oddílů. U zdravého srdce se elektrický impulz tvoří ve speciálních buňkách v pravé síni v tzv. sinusovém uzlu. Odtud se šíří pod přísnou kontrolou mezi buňkami síní a převádí se přes další specializovaný shluk buněk, tzv. síňokomorový uzel, k buňkám srdečních komor.

Vznik fibrilace komor

Fibrilace komor vzniká tehdy, kdy je srdce vážně poškozené a buňky nerespektují povely z řídících center. To vede k tomu, že si samy tvoří vlastní vzruchy nahodile a ty jsou tak velmi chaotické. Buňky se nestahují synchronizovaně a taková činnost nevede k žádnému reálnému stahu. Proto srdce nepumpuje do těla žádnou krev a dochází k zástavě oběhu. Fibrilace komor vznikne tedy po poškození srdečních buněk při akutním infarktu myokardu, po úrazu elektrickým proudem, při selhání srdce nebo v závěrečném stadiu srdečních chorob. Můžeme se setkat i s vrozenou poruchou vedení vzruchu po srdci, potom je riziko fibrilace komor vyšší. Fibrilaci komor mohou způsobit také některé léky, které se používají v léčbě poruch srdečního rytmu nebo nerovnováha minerálů v krvi, konkrétně nízká hladina draslíku, nízká hladina hořčíku a vysoká hladina vápníku. Často se komorová fibrilace vyskytne u člověka s určitou predispozicí a prvním příznakem problémů se srdcem může být v tomto případě smrt.

Příznaky fibrilace komor

Fibrilace komor je závažný stav dlouhodobě neslučitelný se životem. Příznaky fibrilace komor mají podobu kolapsu se ztrátou vědomí, kterému mohou předcházet bolesti na hrudi, zrychlená srdeční frekvence, bušení srdce, nevolnost či závratě. Jde o příznaky vyskytující se u různých chorob, tudíž se nedá ihned podle příznaků s jistotou určit, že jde o fibrilaci komor.

První pomoc při fibrilaci komor

Pacient s fibrilací komor se musí podrobit resuscitaci, tedy nepřímé srdeční masáži podle přesně daného algoritmu. Zároveň je třeba co nejrychleji provést defibrilaci. Defibrilace znamená přiložit na hrudník dvě elektrody, které vyšlou elektrický výboj a ten zruší chaotickou srdeční činnost a umožní tak nastoupení pravidelného rytmu. Dnes je alternativou použití AED, automatického externího defibrilátoru, který je k dispozici na místech s velkou koncentrací lidí, jako jsou letiště, nádraží, nákupní centra či kina. Tyto přístroje se zachráncem komunikují a udávají přesné informace jak se chovat, aby byla záchrana úspěšná. Nikdy nesmíme zapomenout na přivolání lékařské pomoci. Pokud pacient přežije, doporučuje se implantace kardioverter – defibrilátoru, tedy přístroje, který je schopný fibrilaci komor rozpoznat a zrušit ji elektrickým výbojem, čímž vrátí pravidelnou srdeční akci dřív, než dojde ke kolapsu. V případě, že nemáme k dispozici žádný přístroj a máme podezření na fibrilaci komor, využívá se tzv. prekordiální úder. Jde o úder malíkovou hranou ruky do dolní části hrudní kosti, kterým můžeme zrušit fibrilaci a obnovit přirozený rytmus srdce.

Rizikové faktory fibrilace komor

Rizikové faktory vzniku komorové fibrilace jsou poruchy srdečního rytmu a srdeční choroby obecně. Poškozené srdeční buňky se totiž snáze dají svést k chaotické a nekoordinované činnosti. Vysoké riziko vzniku fibrilace komor je u lidí trpících tzv. extrasystolami, tedy přídatnými stahy komor vznikajícími nezávisle na sinusovém uzlu. Takové stahy mohou fibrilaci komor přímo vyvolat. Častěji se objevuje i při porušené nervové regulaci činnosti srdce. Následkem fibrilace komor bývá často smrt, pokud se postiženému člověku nedostane okamžité pomoci. Nervové buňky odumírají bez kyslíku za 4–5 minut, to znamená, že i při včasném zákroku může fibrilace komor způsobit nevratné poškození mozku.

Prevence fibrilace komor

Prevence vzniku fibrilace komor souvisí s předcházením všem onemocněním srdce a cév. Pokud pacient trpí srdeční arytmií, která by mohla vyústit ve fibrilaci komor, je nutné zavést nemocnému do srdce kardioverter – defibrilátor, který okamžitým zásahem zabrání rozvoji fibrilace komor. Vyplatí se proto nepodceňovat příznaky srdečních chorob, jako je bolest na hrudi, ztížené dýchání, náhlé bušení, nevolnost, slabost a únava. Je zapotřebí mít na paměti, že fibrilace komor může vzniknout i náhle, bez předchozích varování a příznaků. Proto jsou důležité také pravidelné preventivní prohlídky u praktického lékaře, které odhalí nepravidelnou srdeční činnost, i když ji člověk sám nepozoruje.