Fibrilace síní

Fibrilace síní

Fibrilace znamená velmi rychlé a nepravidelné stahy svalu. Fibrilace srdečních síní je vážná arytmie, tedy porucha srdečního rytmu. Fibrilace síní je však stav, se kterým se dá žít, na rozdíl od fibrilace komor. Fibrilace síní je přesto závažná arytmie, kterou je nutné léčit.

Vznik fibrilace síní

Srdce pumpuje krev do těla a stahuje se díky elektrickým vzruchům, které se tvoří v sinusovém uzlu, který je umístěn v pravé síni. Udává rychlost, jakou bude srdce bít. Ze síní se šíří vzruch přes síňokomorový uzel na svalovinu komor. Vzruch se vedením mírně zpomalí, aby se nejprve stáhla svalovina síní a až poté se stahují komory. Při fibrilaci síní je poškozena funkce sinusového uzlu a vzruchy se nešíří koordinovaně po srdci, nýbrž vznikají i v jiných buňkách v síni, a proto probíhá elektrická aktivace síní chaoticky. Neuspořádané vzruchy tudíž krouží dokola. Síně se nestahují, pouze se chvějí s frekvencí fibrilace až 600 kmitů za minutu. Fibrilace síní vzniká v terénu poškozených srdečních buněk. Ty mohou být poškozené při infarktu a jsou pak nahrazovány vazivovými buňkami, které nemají vlastnosti původních zdravých buněk. To je důvod, proč snáze vznikají nepravidelné a neuspořádané elektrické impulzy. Srdeční buňky poškozuje také zánět srdečního svalu, stavy po kardiochirurgických operacích, nemoci plic nebo nadměrné pití alkoholu.

Příznaky fibrilace síní

Fibrilace síní se projevují především nepravidelným a různě silným tepem a bušením srdce. Dále se objevuje dušnost, únava, bolesti na hrudi a nevolnost. Rovněž může dojít k závratím až ke ztrátě vědomí ze špatného prokrvení mozku. U některých pacientů probíhá fibrilace síní bezpříznakově a projeví se až svými komplikacemi. Povětšinou jde o projevy nespecifické, tedy takové, které se vyskytují i u jiných onemocnění. Proto je třeba na fibrilaci síní vždy myslet.

Komplikace fibrilace síní

Fibrilaci síní doprovází dvě závažné komplikace. Jednou z nich je embolizace do mozku. Při fibrilaci síní totiž krev zůstává v síních, srdce se dostatečně nevyprazdňuje a vznikají krevní sraženiny, které jsou krevním proudem zaneseny z levé komory do mozku. Sraženiny zde ucpávají důležité cévy a vznikne cévní mozková příhoda s následným poškozením mozkových buněk. Proto se při zjištěné fibrilaci podávají nemocným preparáty na ředění krve, aby se toto riziko snížilo. Druhou komplikací je nedostatek krve pumpované do těla, jelikož komory nemohou správně pracovat a do těla se tak dostává méně kyslíku, než je potřeba.

Diagnostika fibrilace síní

Diagnostika síní vychází z klinických příznaků, samotného vyšetření lékařem, kdy u pacienta není hmatný puls, a zobrazovacích metod. Zásadní význam pro diagnózu fibrilace síní má EKG, tedy elektrokardiogram. Jde o bezbolestné, časově nenáročné vyšetření, které pacienta nijak nezatěžuje. Pomocí elektrod připojených na končetiny a hrudník se snímá elektrický potenciál srdce a výsledek se zapisuje v podobě křivek a vln. Fibrilace síní má charakteristický záznam, který lékař specialista ihned odhalí.

Léčba fibrilace síní

Léčba fibrilace síní může být farmakologická nebo pomocí elektrické kardioverze. Někdy je fibrilace síní stálá a odstranit ji nelze. Léčba fibrilace síní spočívá ve zrušení tvorby nahodilých impulzů, sesynchronizováním srdečních buněk a navrácení funkce hlavnímu generátoru vzruchů, tedy sinusovému uzlu. K tomu slouží elektrická kardioverze. Při ní se aplikuje srdci elektrodou krátký elektrický výboj, který zastaví šíření vzruchů, zruší všechna ložiska, kde vzruchy vznikají a srdeční buňky se opět podřizují pokynům sinusového uzlu. Výkon se provádí v krátkodobé celkové anestezii. Druhou možností zrušení fibrilace je podání léků, tzv.antiarytmik. Nedaří-li se fibrilaci síní odstranit, podáváme pacientům léky na snížení srážlivosti krve, nejčastěji warfarin. Ten zabrání vzniku krevních sraženin v srdci a ty tak nemohou embolizovat. Dlouhodobá léčba warfarinem s sebou samozřejmě nese svoje úskalí, například zvýšené riziko krvácení.

Rizikové faktory fibrilace síní

Rizikovými faktory pro vznik fibrilace síní jsou nemoci srdce a cév. Těmi jsou vady srdečních chlopní, infarkt myokardu nebo vysoký krevní tlak. Při těchto chorobách jsou buňky srdce poškozovány a snadno pak vznikají poruchy rytmu srdce. Jen vzácně se objeví fibrilace síní u jinak zdravého člověka. Dále se může jít o genetickou predispozici. Fibrilace síní často doprovází vyšší věk. Dalšími faktory, které zvyšují riziko vzniku fibrilace síní, jsou obezita, cukrovka, kouření a nadměrné pití alkoholu. Fibrilace může vzniknout i při zvýšené funkci štítné žlázy, jejíž hormony ovlivňují srdeční činnost.

Prevence fibrilace síní

Fibrilace síní je nejčastější arytmií u nás a její výskyt se zvyšuje s věkem, kdy také přibývají další srdeční choroby. Může mít pro nemocného závažné důsledky a ohrozit ho na životě, a proto je třeba ji řádně vyšetřit a léčit. V prevenci fibrilace síní je důležité dbát o své srdce a cévy. Je velmi vhodné omezit kouření, alkohol a přejídání, zapojit svaly a udržovat se v dobré kondici po celý život. Doporučují se pravidelné preventivní prohlídky u praktického lékaře, které jsou hrazeny pojišťovnou každé dva roky. Pokud cítíte bušení srdce, dušnost, únavu, bolest na hrudníku, nebo u vás došlo ke krátké ztrátě vědomí, je třeba se poradit s praktickým lékařem, aby navrhl další postup vyšetření a případně doporučil návštěvu u kardiologa.