Dehydratace je nedostatek tekutin v těle. Ohrožuje především děti a staré lidi.

Metabolický syndrom je soubor více rizikových faktorů, které společně negativně ovlivňují zdraví jedince i společnosti. Obezita, inzulinová rezistence a vysoké hodnoty lipidů vedou ke vzniku tohoto syndromu.
Obezita, inzulinová rezistence a vysoké hodnoty tuků vedou ke vzniku metabolického syndromu. Všechny tyto rizikové faktory se navzájem umocňují a u pacienta se časem vyskytují cukrovka, vysoký krevní tlak, kardiovaskulární příhody a další… Osoby, které trpí metabolickým syndromem, také častěji trápí nádorové stavy, psychické potíže a to vede k celkovému chátrání organismu.
Inzulinová rezistence je stav, kdy přestává být tělo citlivé k inzulinu a tkáně poté nemohou správně využívat cukr, který se v organismu nachází. Zvýšené hodnoty cukru v krvi se poté projevují jako cukrovka. Kromě cukrovky ale mají zvýšené hladiny cukru negativní vliv i na vznik vysokého krevního tlaku a urychlování procesu aterosklerózy.
Aterosklerózou rozumíme ukládání tukových plátů do stěn cév. V takovém tukovém plátu poté vzniká zánět a ukládá se do ní vazivo, cévy takzvaně „kornatí“. Kornatění cév vede ke zvýšenému riziku vzniku kardiovaskulárních příhod, jako jsou: srdeční infarkt, cévní mozková příhoda anebo plicní embolie.
Případů metabolického syndromu přibývá, alarmující je především výskyt obezity v dětském věku. Ačkoli je tuková tkáň významným zdrojem energie, v nadměrném množství škodí, a to hned z několika důvodů. Tuková tkáň se také podílí na tvorbě hormonů a může také vytvářet prozánětlivé cytokiny. Jedná se o stejné anebo podobné látky, které jsou produkovány při chronických zánětech. Jak cytokiny, tak hormony poté zasahují do metabolických dějů v lidském těle a opět zhoršují inzulinovou rezistenci.
Léčba metabolického syndromu musí být úplná, nelze se zaměřovat jen na jednotlivé složky. Základem je úprava životního stylu, především redukce hmotnosti. Úprava jídelníčku, snížení příjmu cukrů a tuků, především nasycených mastných kyselin, zvýšení pohybové aktivity, omezení alkoholu a nekuřáctví jsou základem léčby. Kromě toho může lékař předepsat léky na zlepšení cukrovky, snížení krevního tlaku a množství tuků v krvi. Farmakologická léčba však nebude bez změny životního stylu nikdy 100% účinná, proto je podstatné se zaměřit i na úpravu životosprávy. Dnes již víme, že obezita není jen kosmetickým problémem, ale že výrazně snižuje dobu přežití jednotlivce a zhoršuje kvalitu života.