Šilhání

Šilhání

Šilháním se nazývá stav, kdy postavení zrakových os není souběžné, tudíž se každé oko dívá jiným směrem. To, aby bylo postavení očí správné, zajišťuje souhra více svalů a nervů, je k tomu potřeba i koordinace z mozku. Jakákoliv porucha tohoto složitého systému může vyústit v obraz šilhání. V podstatě můžeme šilhání rozdělit na takové, kdy pohyblivost očí není porušena, jde tedy o poruchu vývoje mechanismu vidění, a na takové, kdy je šilhání způsobeno ochrnutím některého z takzvaných okohybných svalů.

Šilhání u dětí

První typ se vyskytuje výhradně v dětském věku a nepoznaný může způsobit závažné poruchy vidění. Šilhající dítě se často dá poznat na první pohled. Jedno oko fixuje na předmět, který chce vidět, druhé oko ale ujíždí na stranu. Šilhající oko se může uchylovat k nosu, do strany, nahoru i dolů. Když oko zdravé zakryjeme, tak se oko uchylující narovná do správné polohy. Šilhání nemusí být přítomné vždy, může se objevit jenom při pohledu v některém směru. Je také možné, že šilhání se objeví jenom na určitý čas, a pak mizí, nebo je přítomné stále. Šilhání u novorozenců je velice časté a ve většině případů spontánně mizí do věku tří měsíců. Musíme mít na zřeteli, že dlouhodobé šilhání vede k nastoupení kompenzačního mechanizmu, takže mozek z postihnutého oka přestane vnímat obraz, potlačí ho. Takto vznikne takzvaná tupozrakost, kdy oko, kterého obraz mozek potlačí, ztratí schopnost předávat přesný obraz vnějšího světa do mozku, i kdyby bylo šilhání vyléčeno. Proto každé šilhání musí být hodnoceno očním lékařem, aby se dalo předejít této komplikaci.

Šilhání u dospělých

Kdykoliv se v dospělém věku objeví šilhání, je potřeba se nechat vyšetřit u lékaře, protože tato porucha vidění může být způsobena celou řadou nemocí, které bez včasné léčby mohou člověka zahubit. Nádory mozku nebo očí jsou jedním z nich. Šilhání, bolest hlavy, zvracení bez předchozího pocitu na zvracení, ztráta nebo omezení hybnosti končetin či tváře, nebo citu na některé části těla jsou příznaky, kterými se nádory této oblasti mohou projevit. Je namístě návštěva lékaře praktického nebo specialisty - neurologa.

Příčiny šilhání

• Cévní mozková příhoda, ucpání některé cévy krevní sraženinou uvnitř mozku nebo krvácení z nitrolební cévy do mozku, může způsobit obrnu některého okohybného svalu a pak má za následek šilhání. Většinou je přítomna ještě porucha hybnosti tváře, končetin, porucha kožního čití. Při vzniku může člověk ztratit vědomí nebo být zmatený. Je potřeba okamžitě vyhledat lékařskou pomoc, aby byla možná léčba a zachovaná šance na úplné uzdravení.
• Úrazy hlavy a oblasti očí mohou vyústit v šilhání, když se poškodí nervy, svaly nebo vznikne krvácení v lebce a porucha oblasti mozku zodpovědného za správné postavení očí. Člověk po úrazech tohoto typu patří do rukou lékaře, protože by mohl být ohrožen i na životě.
• Šilhání, dvojité vidění, vystouplé oči ze svých míst dopředu, pocení, teplá kůže, padání vlasů, pocity bušení srdce, nesnášenlivost tepla, zvýšená chuť k jídlu, úbytek na váze, častá stolice, zvýšená únavnost, svalová slabost, třes prstů, nespavost, neklid a zvětšená štítná žláza na přední straně krku můžou být příznaky takzvané Graves-Basedowovy nemoci. Je to chorobný stav, kdy štítná žláza kvůli zánětu pracuje mnohokrát víc než by měla a způsobuje všechny výše zmíněné obtíže. Je nutná návštěva lékaře, je to stav nebezpečný, může být život ohrožující.

Šilhání a poučení na závěr

Ať se jedná šilhání dětí nebo dospělých, vrozené nebo získané, člověk by neměl váhat se svěřit s jeho problémem doktorovi, protože tato oční vada je nejenom zdravotním, ale také sociálním, partnerským a emočním břemenem, omezujícím jedince na více úrovních jeho uplatňování se v životě.