Mor

Mor

Mor je onemocnění, které zabíjelo lidstvo po celá staletí. Je to bakteriální onemocnění, které je způsobené bakterií zvanou Yersinia pestis (Jersinia pestis). Slovo pestis bylo původně jedním z mnoha latinských označení pro nákazu, nebo masové neštěstí. Však také tato bakterie zabila takový počet lidí jako žádná jiná.

Výskyt moru

Mor je onemocněním známým více než 3000 let. Již v těchto dobách zabíjel nespočet obyvatel Země a s postupem cestování, objevování nových zemí a kontinentů, s nástupem lodních plaveb za obchodem se rozšířil do celého světa. První doložená epidemie vznikla v roce 541 v Konstantinopoli (dnes hlavní město Turecka – Istanbul), která byla v té době největším evropským městem. V těch nejhorších dobách zde umíralo i 5000 obyvatel denně, zabito bylo 40 procent obyvatel. Další epidemií ještě většího rozsahu, která zasáhla nejen Evropu, ale i Afriku a Asii (odkud k nám přišla) byla tzv. Černá smrt. V tomto případě lze mluvit o pandemii, čili epidemii, která zasahuje velké zeměpisné celky, šíří se světem. Do Evropy se dostala v polovině 14. století a během 5 let, kdy řádila celým kontinentem, zabila 25 miliónů obyvatel, což byl tehdy každý třetí. Nebylo tehdy vůbec známo, co je příčinou nemoci a jak se přenáší, proto zemřelo tolik lidí. Díky tomu lidé přestali věřit církvi, lékařům a vládám. Hledali původ moru a mnozí ho našli v menšinách. Byli pronásledování Židé, malomocní (nemocní s leprou), nemocní s jinými kožními onemocněními, lidi postižení. Poslední epidemie postihla naše území v 18. století. Dnes se mor již v Evropě nevyskytuje, stále se s ním však můžeme setkat v Asii, Africe, Jižní Americe, ale také na západě USA. Neprobíhá již však v takovýchto obrovských epidemiích. V roce 1894 byla objevena bakterie, která tuto nemoc způsobuje, a brzy na to bylo zjištěno, jaká antibiotika na ni zabírají, tudíž dnes se dá mor úspěšně léčit těmito a novými antibiotiky.

Nakažení morem

Mor je onemocněním, které postihuje především krysy, také potkany a v USA lesní hlodavce zvané chipmunk (čipmank). Tato zvířata neonemocní, je to logické – bakterie by si zabila organizmus, který ji dává prostor k životu. Jsou však přenašeči. Na člověka mor přenáší blecha morová. Ta při kousnutí např. krysy nasaje bakterie, které jí ucpou trávicí trakt, díky čemuž je blecha neustále hladová a kouše o to častěji. Proto také se mor šířil tak dobře v dávných dobách – města byla plná krys, ty byly zablešené a lidé neměli možnost se blechám vyhnout. Blecha se zakousne do člověka a tomu se tím do těla dostanou bakterie. Dalším způsobem přenosu jsou velmi nakažlivé kapénky vykašlávané nemocným při plicní formě. Mor může postihovat různé orgány s různou závažností a podle toho se dělí na 3 formy.

Mor a jeho formy

• Dýmějový mor (bubonický) - onemocnění vznikající na základě kousnutí blechy. Projevuje se na začátku vysokými horečkami, třesavkou, nechutenstvím, zchváceností, poté vznikají typické bubony – zvětšené mízní uzliny, především v tříslech a podpaží. Mohou dosahovat velikosti až 10 cm. Tato forma je nejméně závažná, i když je v mnoha případech smrtelná. Pokud dojde k provalení napadené uzliny do okolní tkáně, vzniká forma septická.
• Septická forma – předpokládá šíření bakterií krví. Začíná velmi náhlým vzestupem teploty, kůže nabývá purpurové barvy, v konečcích prstů se ucpávají cévy, čímž dochází k jejich odumírání, a jsou černé - od toho nejspíš vznikl název Černá smrt používaný pro mor. Je to nejzávažnější forma, nemocný umírá ještě týž den, co nastalo kousnutí.
• Třetí formou je forma plicní – šíří se vzduchem z nemocného na ošetřující blízké či zdravotnický personál. Je to nákaza projevující se vykašláváním krve a smrt nastává asi 3 dny po kousnutí blechou.

Mor a jeho rizikové faktory

Rizikem je především kontakt s krysami, potkany a v USA chipmunky. Zároveň s nemocnými. Následky nemoci jsou velmi závažné, především vždy je velká možnost úmrtí.

Chystáte-li se na cestu do rizikových zemí, zvažte možnost návštěvy Vašeho lékaře, který zhodnotí situace a navrhne Vám možnosti, jak sebe i své blízké chránit. Je na trhu očkovací látka, která však u nás není registrovaná a je dostupná pouze na výjimku. Také nechrání proti plicní formě téměř vůbec, účinná je jedině proti dýmějové formě moru.