Následky infarktu myokardu

Následky infarktu myokardu

Při infarktu myokardu dochází kvůli nedostatečnému přívodu okysličené krve k odumírání buněk srdečního svalu. Čím je zasažená část srdce větší a čím později se pacientům s infarktem myokardu dostane léčby, tím horší je poškození srdečního svalu. Infarkt myokardu je v dnešní době nejčastější příčinou smrti v rozvinutých zemích. Je to dáno především stylem života, výživou a nedostatkem pohybu.

Vznik infarktu myokardu

 Infarkt myokardu vzniká nejčastěji na podkladě aterosklerózy, tedy kornatění tepen. Jedná se o stav, kdy se do cév ukládají tuky, především cholesterol. Dále se ukládá vápník, ale i krevní buňky. Céva ztrácí svoji pružnost a pevnost a na tomto podkladě se snadno tvoří krevní sraženiny, které cévu mohou ucpat a vznikne infarkt.

Příznaky infarktu myokardu

Infarkt myokardu se projevuje řadou příznaků. Mezi ty nejdůležitější patří krutá svíravá bolest na hrudníku a v oblasti srdce, jejíž intenzita se nemění ani v závislosti na poloze. Často pacient pociťuje vyzařování této bolesti do levé horní končetiny, krku, levé poloviny čelisti či do lopatky. Pacient bývá navíc bledý, úzkostlivý, dušný a oblévá ho studený pot.  

Následky infarktu myokardu

 Infarkt myokardu má pro pacienty, kteří ho prodělají, celou řadu nepříjemných následků, přičemž v těch nejvážnějších, nebo pozdě léčených případech, může být infarkt bezprostřední příčinou smrti. Kromě této, krajní, možnosti se setkáváme i s dalšími následky jako je perikarditida, nástěnné tromby, aneuryzma levé komory, ruptura myokardu či infarkt papilárních svalů.

• Perikarditida představuje zánět osrdečníku, tedy vaku, ve kterém je srdce uloženo. Perikarditida může být lokalizována nad oblastí infarktu, nebo postihuje celý osrdečník. Ve většině případů se hojí spontánně bez následků, popřípadě se mohou vytvořit vazivové srůsty. Perikarditida se projevuje tzv. třecím šelestem. To je šelest, který vzniká při tření hrudníku v oblasti srdce otevřenou dlaní.
• Nástěnné tromby jsou krevní sraženiny, které vznikají nejčastěji v levé komoře a nasedají na její stěnu zevnitř. Jejich velikost může být různá a představují riziko embolizace, tedy zanesení krevní sraženiny do mozku či dalších periferních orgánů. V případě, že k embolizace nedojde, se tyto tromby vazivově přemění a vzniká tak ztluštění vnitřní vrstvy příslušné komory.
• Aneuryzma levé komory je dalším následkem prodělaného infarktu myokardu. Představuje výduť, tedy vakovité vyklenutí stěny levé komory. Vzniká v místě oslabení stěny levé komory infarktem. V této výduti se rovněž může vytvořit krevní sraženina, která také může být zanesena do ostatních orgánů těla.
• Ruptura myokardu představuje protržení stěny srdce, která vznika v oblasti oslabené stěny infarktem. Tento následek je vžy smrtelný. Dochází při něm k vylití krve do osrdečníku a tzv. tamponádě, kdy srdce nemůže vykonávat srdeční stahy a nedochází tak k pumpování srdce do těla. Tento stav je zcela neslučitelný se životem a vzniká nejčastěji během prvních čtyř dnů po infarktu.
• Infarkt papilárních svalů je následek, který spočívá v nedokrevnosti svalů napínajících srdeční chlopně. Ty tak mohou prasknout a to způsobí poškození funkce chlopní. Pokud k jejich přetržení nedojde, nedokrvená tkáň se mění ve vazivo, které již nemá elastické schopnosti. Z tohoto důvodu vzniká nedomykavost chlopní.

 Léčba a prevence vzniku následků infarktu myokardu

Abychom zabránili rozvoji následků infarktu myokardu, je nezbytně nutné tento stav co nejříve odhalit a ihned začít s léčbou. Léčba infarktu myokardu je především farmakologická, kdy se užívají léky z různých skupin. Aplikují se léky proti srážení krve, který předchází vzniku nástěnných trombů. Užívají se rovněž tzv. beta-blokátory, které snižují srdeční frekvenci i krevní tlak a tím se snížujei namáhání srdce jehož stěna je oslabena infarktem. Tak můžeme předcházet protržení stěny srdeční či vzniku výdutě. Je nezbytné pacientovi podávat statiny, které snižují hladinu cholesterolu v krvi a rovněž i ACE-inhibitory, které snižují krevní tlak.