Oplodnění a otěhotnění

Oplodnění a otěhotnění

Oplodnění je děj, při kterém dojde ke splynutí spermie a vajíčka. K tomu dochází nejčastěji ve vejcovodu, odkud se oplodněné, dělící se vajíčko přesouvá do dělohy, kde se uhnízdí do připravené děložní sliznice. I při ideálních podmínkách je pravděpodobnost otěhotnění zhruba třetinová. Těhotenství tedy začíná až po uhnízdění oplodněného vajíčka neboli zárodku v děloze.

Děloha

Děloha je orgán ženského pohlavního ústrojí. Její funkce nabývá na významu zejména v těhotenství, kdy se v ní vyvíjí plod. Je to dutý orgán složený z děložního těla a hrdla, kterým prochází kanál spojující děložní dutinu s pochvou. Děložní stěna je tvořena třemi vrstvami. Zevnitř je děložní sliznice, pod ní děložní svalovina a zevně děložní svaloviny je vazivový obal. Děložní sliznice se každý měsíc připravuje na zachycení oplozeného vajíčka, jeho uhnízdění, pozdější ochranu a výživu plodu. Díky stimulaci hormonů, děložní sliznice zvětšuje svůj objem a je tak připravena na uhnízdění zárodku. Jakmile vajíčko splyne s děložní sliznicí, žena to pozoruje jako vynechání menstruace, citlivost prsou, nebo někdy ranní nevolnost či změny nálady.

Oplodnění

Každý měsíc ve vaječnících ženy dozrává vajíčko, které na hormonální pokyn z hypofýzy opouští vaječník, při tzv. ovulaci. K té dochází obvykle asi 14. den po začátku předchozí menstruace. Tento děj je podkladem „plodných dní". Vajíčko dále pokračuje do vejcovodu, kde čeká, jestli se nesetká se schopnou spermií. Aby se mohlo potkat se spermií, musí dojít k nechráněnému pohlavnímu styku. Na konci úspěšného pohlavního styku jsou spermie přemístěny do zadní části poševní klenby, odkud jsou schopné oplodnit vajíčko až 5 dní. Musí se dostat děložním hrdlem přes hlen, který je pro ně v tomto období prostupný a funguje jako závodní dráha. Vajíčko je k sobě naviguje pomocí termotaxe a chemotaxe. Pojem termotaxe zahrnuje vytváření teplotního gradientu vajíčkem, který sestupuje vejcovodem. Při chemotaxi vajíčko vypuzuje látky, které spermie přitahují. Nejrychleji se přes hlen k vajíčku dostanou nejschopnější a nejzdravější spermie, které budou dále soutěžit, která z nich později pronikne obaly vajíčka a oplodní jej. Při kontaktu spermie s obalem vajíčka dojde k uvolnění enzymů, které vytvoří otvor pro průchod spermie až k jádru vajíčka. Poté dochází k jejich splynutí neboli fúzi, při které se spojí poloviční genetická informace spermie a poloviční genetická informace vajíčka. Fúzí se pak nastartuje reakce, která otvor v obalu vajíčka uzavře, aby se zamezilo dalšímu průniku spermií. Oplozením vajíčka vzniká zygota, neboli buňka s kompletní genetickou informací.

Otěhotnění

Pro otěhotnění je nejlepší právě období tzv. plodného okénka. U pravidelného 28denního cyklu je toto okénko mezi 10.- 17 dnem, nebo 14 dní před menstruací u jiných cyklů. Vajíčko je schopné oplodnění jen pouhých 12-16 hodin po svém uvolnění. Zatímco spermie v pohlavních cestách ženy přežijí několik dní, na vzduchu však umírají rychle. Pro plánované otěhotnění se doporučuje pravidelná sexuální aktivita 3-4x týdně.

Měření bazální teploty

V průběhu ovulace stoupá tělesná teplota ženy o několik desetin stupně. Díky jejímu měření si může žena poměrně přesně určit den ovulace. Bazální teplota se měří nejlépe ráno po probuzení, pokaždé ve stejnou hodinu, stejným teploměrem v pochvě, konečníku nebo ústech po dobu pěti minut. Hodnota naměřené bazální teploty se v průběhu menstruačního cyklu mění. Po skončení menstruačního krvácení se teplota pohybuje okolo 36,5 °C. Dva dny před ovulací teplota klesá. Při ovulaci hodnota bazální teploty stoupá o 0,3 – 0,6 °C. Měření bazální teploty vyžaduje delší časovou náročnost. Je potřeba jej provádět po dobu asi třech měsíců a zaznamenávat do výsledné teplotní křivky. Díky ní pak může žena pozorovat pravděpodobný den ovulace. Je nutné si ale uvědomit, že samotné měření bazální teploty vyšší šance na otěhotnění nezaručí, neboť teplotu mohou ovlivňovat různé faktory.

Ovulační testy

Ovulaci, a tím pádem i plodné dny, lze poměrně přesně určit pomocí ovulačních testů. Ty fungují na stejném principu jako testy těhotenské, stanovují míru luteinizačního hormonu, zkratkou LH, který napomáhá k uvolnění vajíčka z vaječníku čili k ovulaci. Ovulační test se používá stejně jako test těhotenský. Během dne se ponoří do vzorku moči na několik vteřin a poté se za několik minut vyhodnotí pozitivní nebo negativní výsledek. Při pozitivním výsledku, viditelné jsou na testu dvě barevné linky, je nejvhodnější doba k nechráněnému pohlavnímu styku. Pro správné určení prvního dne testování je potřeba, aby žena znala délku svého menstruačního cyklu. První den menstruace je prvním dnem cyklu, cyklus pak trvá do posledního dne před počátkem menstruačního krvácení cyklu následujícího. Ovulační test se doporučuje provádět asi 10. den cyklu, tedy 10 dní od začátku menstruace a opakuje se po dobu 5-6 dnů. Je však nutné brát zřetel, že ovulační test nemůže sloužit jako antikoncepční metoda.

Otěhotnění a používání ochrany

I když je vajíčko schopné oplození méně než den, hlavně u velmi mladých dívek, nebo žen před menopauzou může dojít k ovulaci i mimo "plodné dny", zejména při velkém citovém podnětu, jako např. první milování či nevěra, a tím se metoda „plodných dní" stává naprosto nespolehlivou. Ačkoli je otěhotnění mimo střed cyklu , tzv. plodné okénko nepravděpodobné, možné je. V lékařské literatuře jsou popsány jednotlivé případy otěhotnění ve všech dnech menstruačního cyklu. Těm, kteří se na vlastního potomka ještě necítí, doporučujeme spolehlivější metody, jako hormonální antikoncepci nebo kondom.