Šestá nemoc

Šestá nemoc

Šestá nemoc, latinsky exanthema subitum neboli roseola infantum, je infekční onemocnění starších kojenců a batolat, které postihuje děti ve věku od 6 měsíců do 2 let. Jejím původcem je lidský herpesvirus nazývaný HHV 6, který patří do skupiny herpetických virů podobně jako původce oparu rtu, planých neštovic nebo pásového oparu. Přestože je šestá nemoc vysoce nakažlivá, není zpravidla nijak nebezpečná a ve většině případů proběhne bez závažnějších komplikací.

Původce a přenos šesté nemoci

Původcem šesté nemoci je herpesvirus 6 patřící do skupiny herpetických virů. Herpetické viry jsou velmi různorodou skupinou virů, které mohou způsobovat více či méně závažné choroby. Herpetických virů je celá řada a jsou v naši populaci velmi rozšířené. Statisticky je uváděno, že více jak 90 % lidí je nakaženo, zda-li se nemoc projeví záleží na řadě faktorů. HHV 6, neboli lidský herpesvirus 6 je tím, který způsobuje vznik šesté nemoci. Přenos tohoto viru při šesté nemoci probíhá nejčastěji přímým kontaktem s nemocným nebo drobnými kapičkami slin od rodinných příslušníků, méně často pak vzduchem. Virus byl také zjištěn v moči, mateřském mléce a genitálním sekretu žen. Po prodělané infekci virus není zahuben a zůstává dále v organismu.

Příznaky šesté nemoci

Inkubační doba šesté nemoci, tedy doba od vniknutí viru do organismu po objevení prvních příznaků, se pohybuje v rozmezí 5 až 12 dnů. Přičemž velmi brzy se objeví první příznaky šesté nemoci jako vysoká horečka, která dosahuje teploty až 40 °C. Dalšími příznaky šesté nemoci je podrážděnost, nespavost, nechutenství a někdy také jen mírné příznaky nachlazení jako kašel a rýma. U některých dětí dochází navíc ke zduření uzlin v oblasti hlavy a krku. Později jsou tyto příznaky vystřídány červenou vyrážkou, která je lokalizovaná především na trupu a odtud se může šířit na paže, nohy a na krk. Tato vyrážka je nesvědivá. Na rozdíl od velmi podobné páté nemoci se však kožní projevy nevyskytují na hlavě. Vzhled vyrážky je srovnatelný se vzhledem spalniček nebo zarděnek, kdy jsou též viditelné drobné červené flíčky, a proto je třeba tyto nemoci správně rozpoznat, aby zvolená léčba byla účinná. Kromě vyrážky, která obvykle do několika dnů zmizí, se u některých pacientů postižených šestou nemocí může vyskytnout také zánět hrtanu nebo přetrvávající zduření uzlin.

Komplikace šesté nemoci

Přestože šestá nemoc není při normálním průběhu nebezpečná, mohou se i u ní objevit poměrně závažné komplikace, které jsou pro děti značně nebezpečné. Nejčastější komplikaci bývají febrilní křeče, tedy svalové křeče, způsobené vysokou teplotou. Tyto křeče mohou vést k poruchám dýchání a mohlo by tím dojít až k udušení dítěte. Vzácně se může objevit aseptická meningitida, infekční mononukleóze podobný syndrom, krevní zhoubná onemocnění, záněty jater či mozkových blan.

Diagnostika šesté nemoci

Diagnostika šesté nemoci je založena především na klinickém průběhu onemocnění. Stanovení diagnózy nemusí být vždy snadné, jelikož se v dětském věku vyskytují jiná onemocnění, která se rovněž projevují podobnou vyrážkou, jako například spalničky, nebo zarděnky. Rovněž je třeba odlišit tzv. toxoalergický exantém, tedy alergická reakce, vznikající v tomto věku nejčastěji po podání antibiotik z důvodu zprvu nejasné horečky. Diagnózu šesté nemoci je možné potvrdit odběrem krve a vyšetřením krevního séra.

Léčba šesté nemoci

Léčba šesté nemoci spočívá v tlumení doprovodných příznaků onemocnění a není zaměřena na samotnou jeho příčinu. Podávají se přípravky pro snížení teploty zvané antipyretika a při vysokých horečkách se doporučují také chladivé zábaly. Jelikož vyrážka u šesté nemoci nesvědí, není nutné podávat žádné masti, či krémy. Velmi důležitý je dostatečný příjem tekutin, klid na lůžku a izolace od ostatních dětí až do vymizení kožních příznaků. Při vzniku febrilních křečí jsou na místě studené zábaly, větší dávky antipyretik a na doporučení lékaře také diazepam jako prevence. Při výskytu febrilních křečí nebo při zvýšení teploty nad 39 °C je vhodnější vyhledat lékaře, který lépe rozhodne, jaké léčebné prostředky jsou v daném případě nejvhodnější.