Slinivka

Slinivka břišní

Slinivka břišní, odborně pankreas, je 12 – 16 cm dlouhá laločnatá žláza uložená v břišní dutině pod bránicí, v těsné blízkosti žaludku, tenkého střeva a jater. Rozlišujeme na ní tři hlavní části, a to hlavu, tělo a ocas. Mezi její hlavní funkce patří tvorba slinivkové šťávy, která se významně podílí na štěpení potravy v tenkém střevě. Kromě toho je také zdrojem některých důležitých hormonů, které se zapojují do metabolismu cukrů. Celkově se tedy dá říci, že slinivka břišní je nesmírně důležitá pro lidský metabolismus, a pokud dojde k poruše její funkce v důsledku onemocnění, vždy se to projeví velmi závažnými komplikacemi.

Slinivka břišní a její funkce

Slinivka břišní je důležitým orgánem, který v těle plní nezastupitelnou roli. Slinivku břišní můžeme rozdělit dle funkce do dvou částí, na exokrinní a endokrinní část. 

Exokrinní část slinivky břišní

Většina tkáně slinivky břišní je tvořena exokrinní částí, tedy buňkami produkujícími trávicí enzymy. Ty jsou pak jako tzv. pankreatická šťáva transportovány systémem vývodných cest do počáteční části tenkého střeva, kde jsou velmi důležité pro štěpení všech základních složek potravy, tedy bílkovin, cukrů i tuků. Aby však enzymy správně plnily svou funkci, je třeba je nejprve aktivovat. Tato aktivace pochopitelně nemůže proběhnout již ve slinivce, protože i ta je tvořena bílkovinami a tuky, které by mohly být působením enzymů poškozeny. Aktivátorem enzymů ve střevě je žluč. Ta je přiváděná z jater žlučovými cestami, které se napojují na vývodné cesty ze slinivky ještě před jejich společným vyústěním do střeva. Po aktivaci jsou enzymy schopné chemicky štěpit potravu přicházející ze žaludku, kde proběhla první fáze trávení. Propojení vývodných cest ze slinivky a z jater má své nesporné výhody, ale také jednu velkou nevýhodu. Pokud se totiž ve žlučníku vytvoří žlučový kámen a sestoupí do žlučových cest, může ucpat vyústění obou vývodných systémů, a vyvolat tak tzv. akutní zánět slinivky.

Endokrinní část slinivky břišní

Endokrinní část slinivky břišní je tvořena drobnými shluky, tzv. Langerhansovými ostrůvky, které obsahují několik typů buněk lišících se hormony, jež jsou v nich tvořeny. První z nich jsou alfa buňky produkující glukagon. Ten se při nízké hladině krevního cukru vyplaví do krve a způsobí její zvýšení. Naproti tomu beta buňky produkují hormon s naprosto opačným účinkem, tzv. inzulin. Ten je vylučován do krve při zvýšené hladině cukrů a způsobuje jeho ukládání do tkání, čímž se sníží jeho hladina v krvi. Oba tyto hormony  pracují protichůdně a jejich střídavé uvolňování z Langerhansových ostrůvků je významným mechanismem, jímž tělo vyrovnává výkyvy hladiny glykemie po jídle a v období mezi jídly. Vrozený, nebo za života získaný nedostatek inzulinu, který se projevuje zvýšenou hladinou cukrů v krvi a mnoha dalšími poruchami metabolismu, se nazývá cukrovka, tedy diabetes. Třetím typem buněk Langerhansových ostrůvků jsou gama buňky produkující hormon somatostatin, který ovlivňuje vylučování inzulinu a glukagonu, ale i některých dalších hormonů trávicího traktu.

Onemocnění slinivky břišní

Slinivka břišní je orgánem, který může být postižen různými onemocněními. Nejčastěji se jedná o akutní, či chronický zánět slinivky břišní, ale i zhoubný nádor.

Akutní zánět slinivky břišní

Akutní zánět slinivky břišní, neboli akutní pankreatitida, je velice závažným onemocněním, jelikož kromě lehké formy může velice rychle progredovat a skončit smrtí pacienta vlivem multiorgánového selhání. Kromě toho může způsobit i závažné komplikace, které jsou dlouhodobé. Akutní zánět slinivky tak patří mezi nejzávažnější náhlé příhody břišní.

Příčiny vzniku akutního zánětu slinivky břišní jsou různé. Nejčastěji se však jedná o žlučové kameny, které při jejich sestoupení do společného vývodu může tento ucpávat. Druhou nejčastější příčinou akutní pankreatitidy je chronický abúzus alkoholu. 

Projevy akutního zánětu slinivky břišní zahrnují silnou bolest břicha v okolí pupku, nevolnost, zvracení a někdy i žloutenka. Současně je tento stav doprovázen zvýšenou teplotou. V těžších případech mohou být přítomny i poruchy vědomí, či zástava srdce s následnou smrtí.

Diagnóza akutního zánětu slinivky břišní vychází z klinického obrazu, laboratorních a zobrazovacích metod. Každého pacienta odesíláme na odebrání krve, kde pátráme po zvýšení pankreatických trávicích enzymů a po specifických zánětlivých markerech, nebo přítomnosti bakterií. Ze zobrazovacích metod je nutné provést rentgen pro vyloučení protržení některého z orgánu zažívacího traktu, sonografii břicha, či ERCP, tedy endoskopickou retrográdní cholangio-pankreatografii.

Léčba akutního zánětu slinivky břišní spočívá v doplnění tekutin a iontů, podání léků proti bolesti a dle možností co nejdříve podávat pacientovi potravu. V těžších případech je nutné pacienta hospitalizovat a pečlivě monitorovat jeho životní funkce a celkový zdravotní stav.

Chronický zánět slinivky břišní

Chronický zánět slinivky břišní, neboli chronická pankreatitida, je stav vznikající dlouhodobým patologickým procesem, který vede k poškození slinivky a tím i k poruše jejich funkcí. Hlavní příčinou vzniku chronického zánětu slinivky je alkohol.

Jak již bylo zmíněno, hlavní příčinou chronického zánětu slinivky břišní je dlouhodobá konzumace alkoholu. Nepochybný vliv na vznik tohoto onemocnění má i genetická predispozice, která spočívá v mutaci genu CFTR, vyskytující se také u onemocnění zvané cystická fibróza. Diskutuje se i o autoimunitně vzniklém chronické zánětu slinivky břišní, kdy buňky imunitního systému napadají vlastní tkáně.

Příznaky chronického zánětu slinivky břišní zahrnují silné bolesti v oblasti nadbřišku, které přicházejí v epizodách. Dále je přítomen průjem, plynatost, nevolnost a pocit tlaku v břiše.

K diagnostice tohoto onemocnění se využívá rentgenu, ERCP a také přítomnosti některých chemických látek v krvi.

Léčba chronického zánětu slinivky břišní je nezbytná, jelikož představuje terén, na kterém často vzniká zhoubný nádor, karcinom slinivky. Důležitým opatřením v léčbě tohoto onemocnění je absolutní abstinence, úprava stravovacích návyků se snížením příjmu tuků. Pokud se v důsledku chronického zánětu slinivky rozvine i cukrovka, je nutné hladinu v krvi korigovat pomocí léků. Stejně tak je nutné podávat pankreatické trávicí enzymy ve formě tabletek. V neposlední řadě můžeme volit i chirurgickou léčbu, kdy je odstraněna část, či celý orgán.

Karcinom slinivky břišní

Karcinom slinivky břišní představuje jeden z nejzhoubnějších nádorů vůbec, který má velice špatnou prognózu. Je to dáno především pozdní diagnostikou z důvodu přítomnosti nespecifických klinických příznaků.

Projevy karcinomu slinivky jsou nespecifické, to znamená, že se mohou vyskytovat i u řady jiných, méně závažných, onemocnění. Zpočátku se dokonce nemusí nikterak projevovat. Postupně se může objevovat únava, nechuť k jídlu, neurčité tlakové bolesti břicha, pocit na zvracení nebo i zvracení nedlouho po jídle. Při útlaku žlučových cest vzniká často žloutenka. Při poškození větší části tkáně slinivky může vzniknout i cukrovka nebo se objevují projevy akutní pankreatitidy, tedy akutního zánětu slinivky. Zde je varovným příznakem výskyt akutního zánětu slinivky bez nadměrného přísunu alkoholu a jiných rizikových faktorů. Podezření na nádor slinivky vzniká také při nově objevené cukrovce po 60. roce.

Diagnostika nádoru slinivky břišní vyplývá z pečlivé anamnézy, laboratorních a zobrazovacích metod. Z těch se indikuje především ultrasonografie a CT břicha, někdy přistupujeme i k tzv. ERCP, tedy endoskopické retrográdní cholangiopankreatikografii. Je nezbytné také odebrat tkáň na histologické vyšetření, tedy provést biopsii.

Léčba nezhoubných nádorů bývá nejčastěji chirurgická, kdy je celý nádor odstraněn z těla. V případě karcinomu se rozhodujeme na základě stádia a typu nádoru a můžeme volit léčbu chirurgickou, chemoterapii, či radioterapii. Ve většině případů volíme kombinaci těchto modalit. Pokud se jedná o pokročilý karcinom, pak volíme léčbu paliativní,která nevede k vyléčení pacienta, ale pouze ke zlepšení kvality jeho života.

Závěrem...

Z výše uvedených informací je zřejmé, že správná funkce slinivky je pro nás velmi důležitá. To by mohli potvrdit mnozí pacienti, jejichž slinivka byla zasažena některým z dlouhé řady onemocnění. U většiny chorob nacházíme velmi podobné příznaky, tedy silnou bolest, potíže s trávením, někdy dokonce šok, který může vést k selhání srdce a oběhového systému a ke smrti. Proto je třeba dodržovat některé stravovací návyky a vyhýbat se rizikovým faktorům, zvláště pokud se již onemocnění slinivky v rodině vyskytlo.