Nefropatie

Nefropatie

Ledviny jsou párový orgán, jsou umístěny v břišní dutině podél páteře. Jejich bohaté krevní zásobení souvisí s hlavní funkcí, tedy s filtrací krve. Krev je filtrací očištěna o zplodiny metabolismu, škodliviny a léky. Tyto látky pak odcházejí prostřednictvím moči ven z organismu. Nefropatie je onemocnění, které představuje jakoukoliv nemoc ledvin, která není způsobená zánětem. Jde tedy o velice širokou skupinu. Nejčastějším typem nefropatie je nefropatie diabetická a IgA nefropatie. Dále se setkáváme s nefropatií analgetickou, balkánskou, epidemickou, hypokalemickou, membranózní, odlitkovou a refluxní.

Diabetická nefropatie

Diabetická nefropatie je jednou z mnoha komplikací cukrovky, která se projevuje až po dlouhých letech. Diabetická nefropatie je v současné době hlavní příčinou chronického selhání ledvin nejen v České republice, ale i ve vyspělých státech světa a výrazně snižuje kvalitu života pacientů s cukrovkou. Je způsobena dlouhodobě zvýšenou koncentrací glukózy (krevní cukr) v krvi, což vede ke změně stavby v oblasti glomerulu. Glomerulus je klubíčko kapilár v ledvině, kterým prochází krev a pod vysokým tlakem je filtrována a zbavována odpadních látek. Glukóza se váže na glomerulus a poškozuje tak jeho funkci a strukturu. Mezi klinické příznaky diabetické nefropatie patří nejprve v počátečních fázích častější močení, přítomnost albuminu v moči. Později je to přítomnost bílkoviny v moči, vysoký krevní tlak a postupné selhávání ledvin. Právě cukrovka je jednou z nejčastějších příčin chronického selhání ledvin. Tato onemocnění není vyléčitelné, ale lze zpomalit jeho progresi. Zcela zásadní je co nejdůslednější kontrola cukrovky za intenzivního inzulínového režimu již od počátku tohoto onemocnění. Dále se uplatňuje nízkoproteinová dieta. Infekce močových cest vznikají u cukrovky snadněji, musí být důsledně léčeny nejen záněty s příznaky, ale i náhodný nález bakterií v moči. V prevenci tohoto onemocnění je tedy zásadní udržet hodnotu koncentrace glukózy a krevního tlaku pokud možno na normálních hodnotách. Předcházet zánětu močových cest a důsledně jej léčit.

IgA nefropatie

IgA nefropatie je druhým nejčastějším zástupcem nefropatií. Jde o nejčastější zánět glomerulu, který se výrazně častěji vyskytuje u mužů než u žen. Nejčastěji ve věku 15 až 30 let. Příčina onemocnění není jasně známa, zřejmě se zde uplatňuje porucha v imunitním systému a některé genetické faktory. IgA je jedna z hlavních protilátek imunitního systému (produkována lymfocyty) a brání tak organismus před bakteriálními jedy, mikroorganismy a dalšími potenciálními škodlivinami. Trvalá aktivace lymfocytů poté vede ke zvýšené tvorbě IgA. Takzvaná IgA nefropatie je způsobena ukládáním imunoglobulinu A (IgA) v glomerulech a následným vznikem zánětu. Na rozdíl od zánětů vývodných močových cest nejsou tedy nefropatie způsobeny bakteriemi, a nedají se proto léčit antibiotiky. Dalším rozdílem je, že zánětlivá reakce postihuje symetricky obě ledviny.

Příznaky IgA nefropatie

Mezi klinické příznaky IgA nefropatie patří krev v moči, která je buď zjištěna pouze mikroskopicky, nebo je viditelná pouhým okem. Mikroskopický nález krve v moči je často zjištěn náhodný nález během preventivní prohlídky. Viditelná přítomnost krve v moči bývá zpravidla při zánětu. Nejčastěji jde o zánět horních cest dýchacích a krev v moči bývá s časovým odstupem 24–72 hodin. Dále bývá v moči přítomná bílkovina. Lidé s touto chorobou častěji trpí vysokým tlakem. U většiny pacientů dochází k pomalé, ale postupující poruše funkce ledvin, která u 20–50 % vede k selhání funkce ledvin, která musí být nahrazena dialýzou či transplantací. Léčba onemocnění není známá. Příznivý účinek má terapie glukokortikoidy a cyklofosfamidem. V prevenci lze doporučit asi pouze preventivní prohlídky moči.

Ostatní nefropatie

Další nefropatie se nevyskytují často. Analgetická nefropatie vzniká nadužíváním léků proti bolesti, myelomová pak při myelomu vlivem filtrace lehkých řetězců protilátek, které poškodí ledvinné kanálky. Při nefropatiích se mohou uplatnit také některé neobvyklé mikroorganismy, dlouhodobá snížená koncentrace draslíku a další.