Nádor slinivky

Nádor slinivky

Slinivka břišní je orgánem dutiny břišní uložený mezi žaludkem a páteří a plní řadu funkcí. Jeho exokrinní část je zodpovědná za tvorbu pankreatických enzymů, které jsou nezbytné pro štěpení určitých složek potravy. Endokrinní část slinivky tvoří hormony inzulín a glukagon a s jejich pomocí reguluje metabolismus cukrů v těle. Tak jako i jiné orgány může být i slinivka zasažena nádorovým bujením. Nezhoubné nádory slinivky jsou vzácné. Karcinom slinivky představuje jeden z nejzhoubnějších nádorů vůbec, což je dáno především tím, že je diagnostikován pozdě z důvodu přítomnosti nespecifických příznaků.

Nádor

Nádor představuje skupinu vzájemně souvisejících procesů, které vedou ke změně fyziologického chování buňky. Pro nádorové buňky je typické, že se nekontrolovatelně množí, zcela nezávisle na hostitelském organismu. Nádory mohou být obecně zhoubné a nezhoubné. Pro nezhoubné nádory je typický pomalý růst, neprorůstá do okolních tkání a nezakládá metastázy, tedy vzdálená rakovinná ložiska. Naopak zhoubné nádory ve většině případů rostou rychle, prorůstá a ničí okolní tkáně a zakládají metastázy zůzně po těle.

Nádor slinivky a jeho jednotlivé typy

Nádory postihující slinivku břišní můžeme rozdělit do několika skupin podle tkáně, ze které pocházejí a některých dalších charakteristik. Benigní nádory slinivky se vyskytují vzácně. Karcinom slinivky představuje zhoubný nádor, který má velice špatnou prognózu. Při výskytu nádoru slinivky břišní se až z 90% jedná o karcinom.

Nezhoubné nádory slinivky

 Benigní nádory slinivky břišní se vyskytují vzácně. Můžeme se setkat s  tzv. cystickými nádory, které jsou charakteristické tvorbou dutin vyplněných tekutinou různé konzistence, tedy cyst. Bývají nezhoubné,ale mohou svojí velikostí útlačovat žlučové cesty a způsobit žloutenku.Jjsou však známé i zhoubné cystické slinivkové nádory. Dalším typem nezhoubného nádoru slinivky jsou lipomy,tedy nádory vycházející z tukové tkáně. Vzácně se můžeme setkat i s nezhoubnými nádory, které produkujíhormony, například inzulinom, či gastrinom.

Zhoubný nádor slinivky

Zhoubný nádor slinivky břišní nazýváme karcinom. Jedná se o jeden z nádorů s nejhorší prognózou. Nejčastějším typem karcinomu slinivky je tzv. duktální adenokarcinom, který postihují výstelku slinivkových vývodných cest. Těmi je za normálních okolností transportována slinivková trávicí šťáva do tenkého střeva, kde se podílí na štěpení složek potravy. Tyto nádory jsou zhoubné a velmi nebezpečné, často vedou ke smrti pacienta i při úplném chirurgickém odstranění a nasazení chemoterapie. Rostou velmi agresivně a mohou dokonce prorůstat i do stěny okolních orgánů a velkých cév, a způsobovat tak mnohé další potíže. Zakládají metastázy především v játrech. Postiženy jsou i přilehlé lymfatické uzliny, či pobřišnice.

Příznaky nádoru slinivky

Zhoubné i nezhoubné nádory slinivky se projevují obdobně. Záludnost především zhoubného nádoru slinivky tkví v tom, že v jeho počátku nevyvolává žádné výrazné potíže. To je také příčina jeho pozdní diagnostiky. Zpočátku jsou příznaky nenápadné a nezpůsobují pacientovi žádné potíže. Postupně se může objevovat únava, nechuť k jídlu, neurčité tlakové bolesti břicha, pocit na zvracení nebo i zvracení nedlouho po jídle. Při útlaku žlučových cest vzniká často žloutenka. Při poškození větší části tkáně slinivky může vzniknout i cukrovka nebo se objevují projevy akutní pankreatitidy, tedy akutního zánětu slinivky. Zde je varovným příznakem výskyt akutního zánětu slinivky bez nadměrného přísunu alkoholu a jiných rizikových faktorů. Podezření na nádor slinivky vzniká také při nově objevené cukrovce po 60. roce. Pokud by totiž jejím zdrojem bylo jiné onemocnění, projevila by se v mnohem nižším věku.

Rizikové faktory zhoubného nádoru slinivky

Dle různých studií byly stanoveny faktory, které vedou k větší pravděpodobnosti výskytu karcinomu pankreatu, tedy zhoubného nádoru slinivky břišní. Jedná se především o věk nad 60 let, kouření, kdy bylo prokázáno, že u kuřáků se zhoubný nádor slinivky vyskytuje 2x až 3x častěji než u nekuřáků. Dalšími rizikovými faktory je cukrovka, mužské pohlaví, chronický zánět slinivky břišní a v neposlední řadě dědičná predispozice. V případě, že někdo z nejbližších příbuzných prodělal karcinom slinivky, zvyšuje se toto riziko u daného jedince až 3x. Rovněž bylo zjištěno, že přítomnost karcinomu tlustého střeva a karcinom vaječníku u příbuzných také zvyšuje riziko vzniku karcinomu slinivky.

Diagnostika nádorů slinivky

Diagnostika nádorů slinivky vyplývá z pečlivé anamnézy, laboratorních a zobrazovacích metod. Z těch se indikuje především ultrasonografie a CT břicha, někdy přistupujeme i k tzv. ERCP, tedy endoskopické retrográdní cholangiopankreatikografii. Jedná se o vyšetření, při kterém se zavádí ústy sonda až do oblasti dvanáctníku, kde nacházíme vývod společných žlučových a slinivkových cest. Sonda se poté směřuje do tohoto vývodu, kam se aplikuje kontrastní látka a na monitoru získáváme přehledný obraz o stavu a průchodnosti vývodů. Je nezbytné také odebrat tkáň na histologické vyšetření, tedy provést biopsii.

Léčba nádorů slinivky

Léčba nezhoubných nádorů bývá nejčastěji chirurgická, kdy je celý nádor odstraněn z těla. V případě karcinomu se rozhodujeme na základě stádia a typu nádoru a můžeme volit léčbu chirurgickou, chemoterapii, či radioterapii. Ve většině případů volíme kombinaci těchto modalit. Pokud se jedná o pokročilý karcinom, pak volíme léčbu paliativní,která nevede k vyléčení pacienta, ale pouze ke zlepšení kvality jeho života. 

Chirurgická léčba zhoubného nádoru slinivky

Chirurgická léčba spočívá v odstranění postižené části slinivky, nebo celého orgánu. O rozsahu výkonu se rozhodujeme podle velikosti nádoru a jeho umístění. V případě, že není možné nádor úplně odstranit a současně však brání odtoku žluče, přistupuje k výkonu, který nazývámě bypass, tedy přemostění. Tím se obnoví odtok žluče i trávicích šťáv a odstraní se přítomná žloutenka.

Chemoterapie u zhoubného nádoru slinivky

Chemoterapie představuje systémovou léčbu nádoru slinivky a spočívá v aplikaci speciálních léků, které ničí nádorové buňky. Bohužel jde o léčbu agresivní, která napadá i zdravé buňky lidského těla, což souvisí s nežádoucími účinky. Chemoterapii aplikujeme buď před chirurgickým výkonem, kdy se očekává zmenšení nádoru a jeho následné snadnější odstranění, a nazýváme to neoadjuvantní chemoterapií. Pokud chemoterapii aplikujeme po chirurgickém výkonu, mluvíme o adjuvantní chemoterapii a jejím cílem je zabránění vzniku metastáz.

Radioterapie u zhoubného nádoru slinivky

 Radioterapie je místní léčba zhoubného nádoru slinivky a spočívá v ozařování nádorového ložiska. Používá se v kombinaci s předchozími metodami. Radioterapii užíváme častěji po chirurgickém výkonu s cílem zničení nádorových buněk, které mohou v oblasti původního nádoru přetrvávat. Ozařování se užívá i v případě nevyléčitelných nádoru slinivky ke zmírnění bolesti.

Nežádoucí účinky léčby zhoubného nádoru slinivky

Léčba zhoubného nádoru slinivky bývá ve většině případů agresivní a to s sebou nese také výskyt řady nežádoucích účinků. V případě chirurgické léčby to je především vliv na zažívání. Pacient musí být na dietě a dostává léky proti bolesti, průjmu a později i slinivkové enzymy, které se již v těle v důsledku odebrání orgánu netvoří. Nežádoucí účinky chemoterapie závisí na typu aplikované látky. Nejčastěji se setkáváme s únavou, častými infekcemi, sklonem ke krvácení, což je dáno útlumem kostní dřeně vlivem chemoterapeutik. Dále je časté vypadávání vlasů, nechutenství, zvracení, nevolnost, či záněty v dutině ústní. Radioterapie způsobuje zpravidla únavu, zarudnutí a vysušování kůže v místě průchodu paprsků.

Závěrem...

Nezhoubné nádory slinivky se vyskytují vzácně. Karcinom slinivky však patří mezi sedm nejčastějších nádorových bujení v České republice a  je považován za jeden z nejzhoubnějších nádorů. Vzhledem k tomu, že se zpočátku projevuje nespecifickými příznaky, je potřeba na něj včas myslet a při podezření se co nejdříve dostavit k lékaři.