Srdeční selhání

Srdeční selhání

Srdeční selhání je stav, kdy srdce z různých příčin přestává plnit svoji nezastupitelnou funkci, kterou je čerpání krve. Za normálních okolností krev z celého těla horní a dolní duté žílou vtéká do pravé síně. Z ní se dostává do pravé komory, která žene krev do plic. Tam se obohatí kyslíkem a proudí přes levou síň do levé komory, která ji svými stahy pumpuje do celého těla. Srdce jako celek pracuje správně jen v případě, že čerpací schopnost jeho pravé a levé komory není ničím narušena.

Podstata srdečního selhání

Selhání srdce je následek mnoha různých onemocnění a chorobných stavů. Podle toho, jak rychle srdce selhává, rozlišujeme selhání akutní a chronické.

• Akutní selhání vzniká náhle a rychle. Může se vyvinout jako následek infarktu myokardu, což je jedna z nejčastějších příčin. Také náhlá závažná porucha srdečního rytmu, tzv. arytmie, nebo přítomnost krevní sraženiny v plicní tepně, mohou být příčinou akutního selhání.
• Chronické selhání se rozvíjí pomalu, pozvolna, nezřídka v průběhu několika let. Lidské tělo má obrovskou schopnost přizpůsobovat se, takže i srdce je schopné v rámci adaptace například zbytnět, nebo zvýšit sílu svého stahu. To způsobuje pomalé selhávání tohoto orgánu. Na svědomí jej má hlavně tzv. ischemická choroba srdeční, způsobená ukládáním tukových látek do stěny cév a způsobující poruchu zásobení srdce okysličenou krví. Neméně častou příčinou chronického selhání srdce je vysoký krevní tlak nebo zvláštní druh onemocnění srdce, tzv. kardiomyopatie.

Hlavní příznaky srdečního selhání

Příznaky srdečního selhání se odvíjí především od toho, která část srdce je postižena, zda pravá či levá komora.

• Při selhání funkce pravé srdeční komory, nastane městnání krve v žílách, následkem čehož se zvětšují játra. To pacient pociťuje jako bolest v pravém podžebří. Dále vznikají otoky dolních končetin. Otoky začínají typicky v okolí kotníků a postupem času se šíří směrem nahoru. Dříve, než se otoky objeví, může pacient pozorovat zvýšení hmotnosti, kterému ale často nepřikládá vážnější význam.
• V případě selhávání levé srdeční komory nastane hromadění krve v plicích. Projevem toho stavu je dušnost objevující se hlavně v noci, kdy pacient se srdečním selháním spí preventivně v polosedě či s několika polštáři pod sebou. Jelikož se krev hromadí v plicích, do těla se jí dostane méně, než je potřeba. Nastává nedostatečné krevní zásobení svalů těla, což se ve výsledku projeví celkovou tělesnou únavou. Některé příznaky s poruchou srdce zdánlivě ani nesouvisí, jako je tomu například u poruch ledvin, které se kromě jiného mohou projevit snížením objemu vyloučené moči.

Diagnostika srdečního selhání

Základním předpokladem pro správnou a efektivní léčbu srdečního selhání je včasná návštěva lékaře v případě přítomnosti výše uvedených příznaků. Podrobnou anamnézou, samotným fyzikálním vyšetřením i dalšími přístrojovými metodami můžeme srdeční selhání odhalit. Základní metodou v diagnostice srdečního selhání je elektrokardiogram, EKG. Jde o nebolestivé vyšetření, při kterém se pomocí elektrod připevněných na končetiny a hrudník zjišťuje elektrická aktivita srdce a ta se zaznamenává na papír prostřednictvím křivek a vln. Dále je nezbytný rentgenový snímek plic a laboratorní rozbor krve. Významné je i ECHO, echokardiografie, což je ultrazvukové vyšetření srdce. Podává nám informaci o velikosti srdečních dutin, stavu chlopenního aparátu a pohyblivosti srdečního svalu. Pokud je třeba nahlédnout na stav věnčitých tepen zásobujících srdce, provedeme selektivní koronarografii, kdy se do těchto cév vpraví kontrastní látka.

Léčba srdečního selhání

Základem léčby srdečního selhání je dietní režim. Je nezbytné omezit příjem tuků a soli. Doporučuje se samozřejmě i fyzická aktivita dle individuálních možností. K léčbě srdečního selhání neodmyslitelně patří farmakoterapie. Užívají se léky především ze skupin beta-blokátorů, které snižují srdeční frekvenci, diuretika, tedy močopudné léky a také antihypertenziva, které snižují vysoký krevní tlak. Léčba bývá dlouhodobá a je třeba počítat, že bude nutné užívat léky po zbytek života. Srdeční selhání se v některých případech dá vyřešit i chirurgickým zákrokem, tedy provedením bypassu či operací chlopní. V případě, že příčinou srdečního selhání jsou arytmie, můžeme i tyto léčit pomocí léků tzv. antiarytmik nebo implantací defibrilátoru. Tento přístroj je schopen odhalit poruchy rytmu a elektrickým výbojem upravit srdeční rytmus do normálu. Krajní metodou léčby srdečního selhání je transplantace srdce.

Prevence srdečního selhání

Srdeční selhání je navzdory výrazně kvalitní a moderní léčbě pořád jednou z nejčastějších příčin úmrtí nejen v České republice. Důvodem může být chybějící pohotová pomoc při akutním selhání nebo skutečnost, že chronické srdeční selhání může zůstat dlouho nepoznané. Je to dáno tím, že dlouho nepůsobí prakticky žádné potíže. Dalším problémem je častá nespolupráce pacientů, kteří nevěnují svojí léčbě náležitou pozornost. Ke zlepšení alarmujících zdravotnických statistik můžeme přispět sami, a to svou snahou o zdravější způsob života. Prevence příčin srdečního selhání je z velké části právě na nás.