Tuberkulóza

Tuberkulóza

Tuberkulóza, hovorově známá jako souchotě, je infekční, vysoce nakažlivé onemocnění způsobené bakteriemi. Původcem tuberkulózy je mykobakterie, která postihuje nejen plíce ale také ostatními orgány lidského těla. Tuberkulóza je každoročně v celém světě zodpovědná za milion lidských životů. Toto číslo však stále klesá, to především z důvodu tlaku WHO (Světové zdravotnické organizace) na potlačení tuberkulózy. Roku 1993 byl zahájen Celosvětový plán pro zastavení tuberkulózy (Global Plan to Stop Tuberculosis), který má za cíl zachránit 14 milionů životů mezi lety 2006 až 2015. Největší pokrok v léčbě tuberkulózy zaznamenala Čína, kde oproti roku 1990 dnes umírá o 80 % nakažených méně. 

Plíce

Tuberkulóza napadá převážně plíce, které jsou prvním místem jejího usazení ihned po vdechnutí. Plíce jsou životně důležitým orgánem, který zajišťuje několik nezbytných funkcí. Hlavní funkcí plic je výměna plynů mezi krví a vzduchem, která probíhá v alveolech. Alveoly jsou posledním úsekem dýchacího systému, kterých nalezneme v každé plíci miliony. Můžeme si je představit jako malé komůrky s tenkou stěnou uprostřed, kde na jedné straně proudí krev a na straně druhé je vdechovaný vzduch. Vzduch, přesněji kyslík, který se dostane do alveol, prochází do krve. Naopak oxid uhličitý jako odpadní produkt se dostává do alveol a při výdechu odchází z těla ven.

Výskyt tuberkulózy

Tuberkulóza je infekční bakteriální onemocnění, jejíž původce (tzv. komplex Mycobacterium tuberculosis) byl poprvé popsán německým vědcem Robertem Kochem 24. března 1882. Právě po svém objeviteli bývá bakterie tuberkulózy nazývána Kochův bacil. Nemoc provází lidstvo již tisíce let a v 19. století byla příčinou přibližně 25 % všech úmrtí v Evropě. Vlivem zvyšující se kvality životního stylu (hygiena, bydlení, lékařství) došlo ve 20. století k výraznému poklesu počtu nemocných. Pro mnoho občanů vyspělých zemí, včetně České republiky, je ovšem jistě překvapující, že tuberkulóze v současné době celosvětově podlehne více než 1 milion lidí ročně. Je tak i nadále hrozbou pro další generace, zejména v zemích Asie a Afriky, kde současně velmi časté onemocnění HIV zvyšuje riziko vzniku tuberkulózy 20krát. Evropské státy patří mezi země s nízkým výskytem tuberkulózy. Nicméně i v západních zemích se toto onemocnění občas vyskytne a lze do budoucna předpokládat nárůst četnosti této choroby z důvodu zvýšeného pohybu obyvatelstva a zároveň zvyšujícího se množství přistěhovalců z rozvojových zemí, které jsou touto nemocí postiženy mnohem výrazněji. Nízká úroveň životního stylu obecně zvyšuje riziko nákazy. Kouření toto riziko zvyšuje dvakrát.

Diagnostika tuberkulózy

Diagnostika tuberkulózy je založena na průkazu bakterií ze skupiny mycobacterium tuberculosis v klinickém vzorku, nejčastěji slině, sputu nebo hnisu. Sputum neboli chrchel je výměsek vylučovaný z dýchacích cest při kašli. Průkaz bakterií je jedinou spolehlivou metodou ke stanovení diagnózy, jeho nevýhodou je však pomalý růst bakterií trvající i 4 až 12 týdnů. Nově existují rychlejší a přesnější testy, které zjišťují přítomnost bakteriální DNA a nic se tedy nemusí pěstovat. Tyto testy jsou nabízeny rozvojovým zemím s výraznou slevou a poskytují výsledky během 100 minut.

Dále lékař zhotovuje rentgen plic a zasílá pacienta na bronchoskopii, což je vyšetření umožňující pohled do průdušek a odběr materiálu k dalšímu vyšetření. Velmi důležitý je tuberkulinový test. Tuberkulin je bílkovina, které je vpravena pod kůži injekční jehlou. Zkouška nám umožní zjistit, zda se nemocný setkal s tuberkulózou včetně jejího očkování. 

Přenos tuberkulózy

Tuberkulóza je infekční onemocnění, tudíž je přenášena z nemocného na zdravého jedince přímým stykem, dotykem s nemocným či prostřednictvím kapének, které ze sebe dostává nemocný během kašlání, kýchání či mluvení. Výhodou může být fakt, že k nákaze tuberkulózou nestačí krátkodobý kontakt se zdrojem infekce. Abychom se nakazili, je zapotřebí alespoň pár hodin kontaktu s nemocným, jinak jsou bakterie v malém množství imunitním systémem potlačeny. Tuberkulóza se však projeví u zhruba 10 % takto infikovaných. U zbývajících 90 % jedinců dojde buď ke zneškodnění infekce, nebo k vývoji tzv. skryté (latentní) tuberkulózy. V takovém případě původci onemocnění přetrvávají v těle nakaženého bez jakýchkoliv projevů. Latentní tuberkulóza je přítomna až u 2 miliard osob.

Projevy tuberkulózy

Tuberkulóza se v časných fázích nemoci projevuje nespecifickými příznaky jako únavou, dušností, či zvýšenou teplotou. Teplota při tuberkulóze mívá charakteristický průběh, kdy ráno je teplota vyšší a večer naopak nižší. Dále se mohou objevit bolesti na hrudi způsobené únavou mezižeberních svalů. V pozdějších fázích onemocnění dochází k nejzřetelnějšímu projevu tuberkulózy, suchému a později vodnatému kašli s příměsí hlenu nebo krve. Příznaky tuberkulózy jsou závislé na stavu nemocného a síle choroby. U rizikových (AIDS) či sociálně znevýhodněných (bezdomovci) je tuberkulóza vážným ohrožením života. 

Léčba tuberkulózy

Léčba tuberkulózy je spojena s izolací pacienta spolu s povinným hlášením případu. Může být často svízelná, a proto patří do rukou lékaře, který je odborníkem na léčbu tohoto onemocnění. Je možné, v současné době již nepovinně, novorozence preventivně očkovat proti tuberkulóze a přispět tak k zamezení dalšímu šíření nemoci a také k ochraně zdraví narozeného dítěte. Jedním z důvodů očkování je také předpokládaný zvýšený pohyb obyvatelstva v budoucnosti.