Dehydratace je nedostatek tekutin v těle. Ohrožuje především děti a staré lidi.

Bránice představuje hlavní dýchací sval, který rozděluje hrudní a břišní dutinu. Skrz bránici prochází jícen do žaludku, dále aorta a dolní dutá žíla. Právě přes tento otvor může horní část žaludku vklouznout do hrudní dutiny a vytvořit tak brániční kýlu. Jak se brániční kýla projevuje, jak se léčí a jaké další nemoci mohou vyvolat bolest bránice najdete v tomto článku.
Při dýchání vykonává většinu práce právě bránice. Je to tenký list svalstva a va ziva tvořící přepážku mezi hrudní dutinou a břichem. Nad bránicí tvoří hrudní stěnu žebra, která chrání srdce a plíce, a bránice vytváří dno hrudní dutiny. Kdybychom se podívali na bránici seshora, viděli bychom uprostřed ní velkou plochu z vaziva, kterou svalové snopce připojují k dolním šesti žebrům. Podobá se trochu slunci, jehož paprsky se šíří k hrudnímu koši a ukotvují se na něm. Při pohledu zepředu vypadá bránice jako kopule spojená svalovými vlákny se žebry.
Při nádechu se svaly bránice stáhnou a její vyklenutí se zmenší. Její střední část se stáhne směrem k břichu. Tím se zvětší objem plic, které nasají z průdušnice vzduch. Výdech se uskuteční jednoduše tak, že se brániční svaly povolí a plíce se vlastní pružností stáhnou. Vzduch se z nich vytlačí ven podobně jako z balónku.
Stejně jako kterýkoliv jiný sval, i bránice přijímá z nervového systému instrukce, zda se má stáhnout nebo naopak povolit, je ovládána prostřednictvím levého a pravého hraničního nervu. Kupodivu vycházejí tyto nervy z krčního úseku míchy a musí tedy k bránici urazit poměrně dlouhou cestu z krku skrz celý hrudník. Během vývoje lidského zárodku se bránice začne vyvíjet jako součást krčního svalstva a teprve později, tak jak roste plod, sestupuje tento sval dolů a táhne svůj nerv za sebou.
Brániční nervy může poškodit úraz nebo onemocnění. Avšak bez ohledu na skutečnost, že bránice představuje hlavní dýchací sval, může člověk dýchat zcela dostatečně i tehdy, když se jedna polovina bránice stane nefunkční. Když nepracuje ani jedna z obou polovin, může se postiženému člověku špatně dýchat v poloze vleže.
Někdy se stane, že po porodu není u dítěte bránice zcela vyvinuta. Následkem je to, že se plíce nemohou dostatečně roztáhnout a že některé břišní orgány mohou proniknout do hrudníku. Jde sice o poruchu velmi vzácnou, ale pokud se vyskytne, způsobí novorozenci vážné dýchací potíže. V takovém případě je nezbytná brzká operace, kterou se bránice rekonstruuje.
Bránice sice tvoří přepážku mezi hrudní a břišní dutinou, ale ve střední části skrze ní procházejí dvě velké cévy - tepna (aorta) a žíla (dolní dutá žíla). Další otvory umožňují průchod jícnu, který přechází z hrudníku do břišní dutiny, kde ústí do žaludku. Potrava z úst postupuje při polknutí jícnem a končí v žaludku. Otvor v bránici, kterým jícen prochází, se latinsky nazývá hiatus.
Někdy se stává, že je tento otvor příliš široký, a potom může horní část žaludku jakoby vklouznout do hrudní dutiny. Tento stav nazýváme skluznou kýlou. Vyskytuje se častěji u lidí středního věku a starších osob, protože brániční svaly se stárnutím oslabují. Častější bývá též u obézních lidí, protože mají zvýšený tlak v břišní dutině, který vytlačuje žaludek směrem vzhůru do hrudníku.
Skluznou kýlu doprovázejí nepříjemné příznaky. Kyselá žaludeční šťáva snadno proniká do jícnu a vyvolává silné pálení žáhy. Za normálních okolností se bránice podílí na uzávěru jícnu a funguje jako chlopeň bránící zpětnému toku žaludečního obsahu vzhůru. Při skluzné kýle je však tento mechanismus narušen a žaludeční šťáva může volně vtékat do jícnu. Příznaky podobné skluzné kýle mohou mít i ženy v pozdějších měsících těhotenství. V této době se bránice více napíná, což snižuje účinnost chlopně, která normálně jícen proti žaludku uzavírá. Potíže naštěstí odeznívají po porodu.
Diagnózu skluzné kýly je možné učinit jen na základě speciálních vyšetření. Pacient s pálením žáhy může sice mít skluznou kýlu, ale k podobným příznakům mohou vést i jiná onemocnění, například žaludeční vředy. Dokonce i srdeční onemocnění lze s pálením žáhy snadno zaměnit. Skluznou brániční kýlu odhalí rentgenové vyšetření žaludku s použitím baryové kaše. Během vyšetření pacient polyká bílou kaši s obsahem barya, které zadržuje rentgenové paprsky. Rentgenolog sleduje postup kaše do žaludku. Potom se vyšetřovaný člověk položí na rentgenový stůl skloněný hlavou dolů, aby se poznalo, zda se baryová kaše vrací zpět do jícnu.
K vyšetření lze rovněž využít endoskopie. Vyšetření se provádí po zklidnění pacienta sedativy. Ohebný endoskopický přístroj se zavede do jícnu a umožní lékaři přímý pohled na jícen samotný i na žaludek. Lze tak prohlédnout sliznici obou orgánů a zjistit případné známky zánětu a současně zjistit přítomnost žaludeční kyseliny.
Při skluzné kýle lze použít léčiva, která snižují množství kyseliny produkované v žaludku. Nemocným také pomáhá, když jedí potravu po menších porcích a mají lůžko nakloněné lehce nohama dolů. V nejtěžších případech je možné pokusit se chirurgicky rekonstruovat otvor v bránici, ale takovýto operační výkon nepřináší pacientovi vždy úlevu od příznaků, a pokud je bránice oslabená, skluzná kýla se časem obnoví.
Diskuze