Dehydratace je nedostatek tekutin v těle. Ohrožuje především děti a staré lidi.
Pneumokoniózy
Pneumokoniózy jsou nemoci plic, patřící mezi profesionální choroby. Tedy takové, které vznikají při výkonu povolání. Pneumokoniózy vznikají vdechováním velmi malých částic, podle kterých dělíme pneumokoniózy do několika podtypů na silikózy, azbestózy a uhokopskou nemoc, které mají jedno společné, jsou nevyléčitelné.
Pneumokoniózy
Pneumokoniózy jsou skupinou nenádorových onemocnění plic, která často vznikají v souvislosti s výkonem povolání. Jsou způsobeny vdechováním a následným nahromaděním minerálního prachu v plicích. Plicní tkáň začne na přítomnost prachu reagovat zvýšenou tvorbou vaziva, a tím se postupně rozvíjejí změny, které způsobují onemocnění. Do skupiny pneumokonióz patří silikóza, uhlokopská nemoc a azbestóza.
Silikóza
Silikóza je onemocnění patřící mezi pneumokoniózy, které je způsobené vdechováním minerálního prachu (oxid křemičitý). Částice oxidu křemičitého, které se dostanou do plic, vyvolávají tvorbu vazivových uzlíků. Vazivové uzlíky tak postupně začnou nahrazovat normální plicní tkáň. Tím dochází k nevratné změně plic a zmnožení vaziva. Důsledkem těchto změn je porušená funkce plic, rozvíjí se dechová nedostatečnost, stoupá tlak v plicních cévách a může dojít i k rozedmě plic. Onemocnění postupuje i po ukončení práce v rizikovém – prašném – prostředí.
Typy a projevy silikózy
Rizikovými profesemi pro vznik této pneumokoniózy jsou horníci hlubinných rudných dolů, minéři při ražení tunelů, dělníci kamenolomů, dělníci v keramickém průmyslu a další. Silikóza může mít formu akutní, se vznikem nemoci za 3–5 let po působení prachu a v tomto případě má špatnou prognózu. Akcelerovaná forma se projeví za 5–15 let, chronická forma za 15–30 let a ta je také nejčastější. Lehké postižení se nemusí projevit žádnými příznaky. Po delším průběhu nemoci se objevuje kašel a vykašlávání, dušnost, modravé zbarvení kůže a sliznic, únavnost. Onemocnění se často komplikuje dalšími plicními chorobami.
Diagnostika a léčba silikózy
Pro rozpoznání silikózy je důležitým vodítkem údaj vdechování prachu s obsahem oxidu křemičitého v pracovním prostředí. Dále napomůže rentgen hrudníku eventuálně i CT neboli počítačová tomografie. CT je kvalitnější rentgenové vyšetření, při kterém projdou rentgenové paprsky z mnoha úhlů tělem pacienta. Poté z nich počítač sestaví výsledný obraz. Silikóza je neléčitelné onemocnění, při kterém se léčí pouze příznaky a komplikace nemoci. V první řadě je důležité vyloučit jedince z pracovního prostředí a tím zabránit dalšímu vystavování škodlivým látkám. Zásadní je také zanechat kouření.
Uhlokopská nemoc
Uhlokopská nemoc je nejčastější pneumokoniózou v České republice. Stejně jako silikóza patří do profesionálních onemocnění plic. Vzniká u horníků černouhelných dolů vdechováním černouhelného prachu smíšeného s oxidem křemičitým.
Projevy uhlokopské nemoci
Od silikózy se odlišuje tím, že plíce méně reagují na přítomnost prachu tvorbou vaziva a nacházejí se v nich samotná ložiska uhelného prachu. Tento stav způsobuje ucpání průdušek a plicních cév. Uhlokopská nemoc se projevuje vykašláváním černých hlenů.
Diagnostika a léčba uhlokopské nemoci
Mezi vyšetření potvrzující uhlokopskou nemoc patří opět rentgenové vyšetření a tomografické vyšetření plic. Tomografické vyšetření umožní zobrazit vybranou část těla či orgánu ve vrstvách. Léčba uhlokopské nemoci je stejná jako u silikózy. Také se léčí pouze příznaky a komplikace této nemoci.
Azbestóza
Podobně jako u silikózy dochází i u azbestózy k tvorbě vaziva v plicích, ale ne v podobě uzlíků, nýbrž rozptýleně. Často dochází i k postižení blány pokrývající plíci, která se ztlušťuje. Vznik této pneumokoniózy způsobuje azbestový prach, což je směsice některých křemičitanů. Vdechovaný azbestový prach organismus není schopen odstranit, tím pádem se hromadí v plicích, kde vyvolává tvorbu vaziva. Azbest byl dříve používán především k výrobě ohnivzdorných materiálů. V České republice se již přestal těžit.
Projevy azbestózy
Rozvoj onemocnění je velmi pozvolný a trvá 15 a více let. Onemocnění postupuje i po ukončení působení vlivu azbestu. Probíhá dlouho bez příznaků, později se rozvíjí dušnost, dráždivý kašel, slabost a ztráta na váze.
Diagnostika a léčba azbestózy
Pro potvrzení choroby je důležitý údaj o působení azbestu, vyšetření pacienta, rentgen hrudníku, CT neboli počítačová tomografie a vyšetření vykašlaného sekretu. Léčba je podobná jako u předchozích dvou pneumokonióz. Prognóza tohoto onemocnění není příznivá.