Vzteklina

Vzteklina

Vzteklina, nazývána také rabies či běsnění, je akutní virové onemocnění postihující převážně mozek. Nakaženi bývají jak zvířata, tak i lidé. Přenáší se slinami při pokousání infikovaným zvířetem, nejčastěji liškou, psem nebo netopýrem. Vzteklina je lidem známá již od doby kolem roku 3000 př. n. l. Na freskách starého Egypta se dají nalézt kresby běsnících a vzteklých lidí. V každém století se snažili lidé najít odpověď na příčinu této nemoci, přes bohy v Egyptě, či zavinění démonem a pálení nemocných na hranici ve středověku. Vzteklina stále představuje velice nebezpečné onemocnění,jelikož jej není možné léčit.

Příčina vzniku vztekliny

Vzteklina je virové onemocnění způsobené viry z čeledi Rhabdoviridae. Jak již bylo zmíněno, přenáší se slinami při pokousání postiženými zvířaty. Pokousat nás mohou domácí i divoká zvířata. Rychlost rozvoje vztekliny u člověka závisí na místě, kde byl infikovaným zvířetem člověk pokousán. Virus vztekliny prochází podél nervů, které inervují svaly a postupně se dostává do centrálního nervového systému. Po vstupu do mozku se rozvíjejí těžké příznaky onemocnění. Nakažený člověk může dále přenést slinami virus vztekliny.

Projevy vztekliny

Vzteklina se zpočátku projevuje jako běžná chřipka. Člověk tedy trpí nechutenstvím, vysokými horečkami, únavou a bolestmi svalů. Záhy se projeví pocity mravenčení ve svalech kolem místa pokousaní. Postupně se projevy zhoršují, až vzniknou křeče a úplná paralýza pohybového aparátu. Následují příznaky psychické, kdy se objevují záchvaty zuřivosti, vzteku, úzkosti a paranoia. Objevuje se nekontrolovatelné rozrušení, záchvaty úzkosti a depresí, či bizarní myšlenky. Pacient také trpí nespavostí. Typické je také nadměrné slinění. Záchvat lze připodobnit k záchvatu epileptickému. Zajímavé je, že nemocný vzteklinou má panický strach z vody. Jen malé pootočením kohoutku tyto návaly běsnění výrazně zhorší. Pacient má také postiženo dýchací svalstvo, včetně bránice, která je nepohyblivá. To vede k úplné nemožnosti dýchání a to vede k udušení.

Komplikace vztekliny

Vzteklina je stále nevyléčitelnou nemocí a proto je zjevnou komplikací smrt pokousaného jedince, která nastává během několika dnů. U pacientů, kteří přežili se popisují těžké neurologické následky. Komplikace se mohou vyskytnout i po podání vakcíny proti vzteklině,jakými je zarudnutí a otok v místě vpichu, či alergická reakce.

Rizikové faktory vztekliny

 Hlavním rizikovým faktorem pro vznik vztekliny je kontakt s nakaženým zvířetem. Větší ohrožení panuje u lidí, kteří v rámci svého zaměstnání přicházejí s takovými zvířaty do styku, typicky myslivci. Proto pokud člověk příjde do styku s volně žijícím zvířetem, nejčastěji liškou, která se nechová standardně, je lepší se zvířeti vyhnout. V případě pokousání je nezbytný okamžitý převoz do nemocnice.

Léčba vztekliny

Vzteklina je stále velice nebezpečným a smrtelným onemocněním, které člověka zahubí do několika dnů. Pokud dojde k pokousání podezřelým zvířetem, a naskytne se otázka, že člověk může být nakažen vzteklinou,je nezbytné pacienta dopravit co nejrychleji k lékaři. POkud to podmínky dovolují, doporučuje se omývat ránu mýdlovou vodu po dobu alespoň 10 minut a ránu dezinfikujeme. Jedinou možnou léčbou vztekliny je očkování. To lze provést i po pokousání, ale jen do doby, než virus dosáhne k mozku. Poté co virus doputuje do mozku, je vzteklina nevyléčitelná a smrtelná. V současné době se uvažuje o užívaní anestetika ketaminu pro zmírnění aktivity viru vztekliny. Poslední prokazatelné nakažení vzteklinou v ČR bylo v šedesátých letech minulého století.

Prevence vztekliny

Prevence vztekliny spočívá v očkování psů a volně žijících zvířat, včetně domácích. Ve vyspělých zemích je očkování proti vzteklině samozřejmostí, avšak v méně rozvinutých zemích je toto onemocnění stále velkým problémem. Pokud dojde k pokousání člověka podezřelým zvířetem, je nezbytné co nejdříve navštívit lékaře, který aplikuje protilátky. Brzká intervence může pokousanému zachránit život.