Schizofrenie

Schizofrenie

Schizofrenie je závažné psychické onemocnění postihující především věkovou skupinu od 15 do 35 let. Jedná se o poměrně časté onemocnění, kterým trpí až 1% populace. S tímto onemocněním se setkáváme jak u mužů, tak u žen, ale u mužů vzniká schizofrenie o několik let dříve. Schizofrenie významným způsobem zasahuje do života pacienta a poškozuje jeho schopnost srozumitelného chování, jednání a uplatnění se v běžném životě. Při schizofrenii je výrazným způsobem narušen vztah pacienta ke skutečnosti a dochází ke změnám osobnosti.

Vznik schizofrenie

Schizofrenie je vážné psychické onemocnění, u kterého není známa přesná příčina vzniku. Předpokládá se současné působení několika faktorů, kdy se předpokládá, že u pacienta bude přítomna genetická vloha ke vzniku onemocnění. Předpokládá se, že tato predispozice v kombinaci se stresovou situací může vést ke vzniku schizofrenie. Pro vznik tohoto onemocnění je patrně důležitá i porucha dopaminového systému v mozku, kdy jeho zvýšená i snížená aktivita má vliv na rozvoj některých klinických příznaků.

Formy a projevy schizofrenie

Projevy schizofrenie nejsou specifické, to znamená, že klinické příznaky můžeme shledat i u dalších onemocnění a nejsou tedy pro toto onemocnění typické. Existuje řada forem schizofrenie, které se také v některých bodech liší klinickým projevem.

Simplexní schizofrenie je poměrně málo častá forma, avšak prognosticky velice závažná. Projevuje se změnami chování, nevůlí, lhostejností, oploštěním emocí a ztrátou zájmů. V případě přítomnosti emocí mají nepřiměřený charakter vzhledem k situaci.

Paranoidní schizofrenie je naopak častá forma, pro kterou je typická přítomnost bludů a halucinací. Blud je mylná představa, která neodpovídá realitě, avšak o její reálnosti je pacient nevývratně přesvědčen. Bludy mají zároveň vliv na pacientovo chování a jednání. Typicky je pacient se schizofrenii postižen tzv. perzekučním bludem, kdy má pocit, že je někým neustále sledován. Setkáváme se i s tzv. velikášským bludem, kdy je pacient přesvědčen o zvláštním významu své osoby. Halucinace je klamný vjem, který vzniká bez zjevného podnětu a pacient je o něm nevývratně přesvědčen. U schizofrenie bývají časté sluchové halucinace, kdy pacient udává, že slyší hlasy, nebo intrapsychické halucinace, kdy je pacient přesvědčen o tom, že jsou mu do hlavy vkládány cizí myšlenky, nebo jsou mu naopak odebírány a zveřejňovány například v televizi, či rádiu. Méně často se u schizofrenie setkáváme se zrakovými, čichovými,chuťovými, nebo taktilními halucinacemi.

Hebefrenní schizofrenie je typická vrtkavostí, necílenou, či potrhlou aktivitou pacienta. Ten je nevypočitatelný, chová se manýrovaně, strojeně mluví a v popředí jsou přehnané projevy nedospělosti.

Katatonní schizofrenie se projevuje psychomotorickou poruchou, kdy pacienti mohou být neklidní, nebo naopak v motorickém útlumu. Pacient je schopen setrvat v nastavené poloze i několik hodin. Typicky se vyskytuje také povelový automatismus, kdy pacient nevykazuje sám žádnou aktivitu, avšak na povel reaguje. Časté je také napodobování a negativismus.

Diagnostika schizofrenie

Stanovení diagnózy schizofrenie vychází z pečlivého sledování nemocného a z podrobné analýzy prožitků, které sám pacient popisuje. Příznaky, které jsou pro diagnostiku schizofrenie zvláště důležité jsou sluchové halucinace, tedy slyšení hlasů, či ozvučování vlastních myšlenek, nebo naopak jejich odebírání, či vkládání. Nesmírně důležité jsou halucinované hlasy, které komentují chování nemocného a výše zmíněné bludy. Pacient také disponuje nesouvislým myšlením se zárazy, nebo vymýšlením nových slov.

Léčba schizofrenie

Léčba schizofrenie je především farmakologická, kdy se užívají tzv. antipsychotika. Na počátku 90.let byla do léčby schizofrenie prosazována antipsychotika II.generace, které mají méně nežádoucích účinků než léčiva používaná v dřívějších dobách. Mezi antipsychotika II.generace patří risperidon, olanzapin, sertindol, amisulprid, nebo klozapin. U pacientů s akutní symptomatikou je možné zvládnout tento stav za pomocí kombinace antipsychotik II.generace s benzodiazepiny, jako je lorazepam, či klonazepam. U pacientů s katatonní schizofrenií, nebo u pacientů, kteří nereagují na farmakoterapii, je indikována také elektrokonvulzivní terapie, při které se aplikuje krátký puls elektrického proudu do mozku pacienta, což u něj vyvolá epileptický záchvat. Tento má na pacienta léčebný vliv. S léčbou je nezbytné začít co nejdříve, jelikož je tím příznivě ovlivněna prognóza nemocného. Je však nezbytné, aby pacient znal povahu svých obtíží a aby rozuměl tomu, co se s ním děje. Nezbytná je rovněž i spolupráce s lékařem.

Prevence schizofrenie

Prevence schizofrenie zřejmě neexistuje. Některé studie prokázaly, že kouření marihuany může vyvolat schizofrenii, ale hlavně u osob, které mají ke vzniku schizofrenie dispozici. I některé další drogy jsou podezřelé ze spouštění schizofrenie, proto je důležité se vyvarovat užívání návykových látek. V tomto onemocnění hraje důležitou roli i genetika. Schizofrenie je dědičné onemocnění a tak se ve většině případů tato diagnóza hromadí v rodinách. Blízcí příbuzní schizofrenika mají celoživotně větší riziko vzniku onemocnění. U dětí schizofreniků je riziko vzniku onemocnění asi 13%. Pokud jedinec již trpí schizofrenií, je nezbytné dodržovat farmakologickou léčbu. V opačném případě hrozí riziko relapsu.