Zánět žil

Zánět žil

Záněty žil, odborně flebitidy, postihují především žíly dolních končetin. Žíly jsou cévy, které zajišťují transport neokysličené krve z těla do pravé poloviny srdce a odtud do plic. Zánět žil jako takový doprovází většinou jiná onemocnění, jako jsou křečové žíly či krevní sraženiny přichycené na stěnu žíly, trombózu.

Příčiny vzniku zánětu žil

Zánět žil vzniká na podkladě zpomalení žilního toku, při přítomnosti křečových žil, trombů, tedy krevních sraženin, nebo při přechodu hnisavého zánětu z okolí na žílu. Příčin je několik, v zásadě rozlišujeme infekční a neinfekční. Častější jsou příčiny neinfekční, kdy zánět vznikne jako reakce na krevní sraženinu, jež se vytvoří v nějakým způsobem poškozených žílách. U křečových žil bývá poškozena nejenom stěna cévy, což je jeden z faktorů podporujících vznik sraženiny, ale krev v nich také proudí o něco pomaleji, což je ideální podmínka na srážení krve. Zánět žil může být také jedním z projevů nádorového nebo imunitního onemocnění. Dále neinfekční příčiny zánětu žil představují nežádoucí reakce při zavedení tzv. kanyly nebo katétru do žíly, která je tím drážděná buď mechanicky, nebo látkami, které se tímto způsobem do žíly podávají. Zánět žil může být způsoben také úrazem. Infekční příčiny mohou vznikat zavlečením některého mikroorganismu například při nesprávné manipulaci s jehlami, či katétry, kdy se poruší sterilita nástrojů.

 Příznaky zánětu žil

Příznaky zánětu žil zahrnují bolest, kůže nad postiženou žílou je začervenalá, ztvrdlá a  sleduje průběh postižené žíly. Velká bolestivost se projeví při pohmatu nebo stlačení. Zřídka může být přítomna horečka. V některých případech, které ale nejsou zřejmě časté, se může krevní sraženina dostat z povrchových žil do systému hlubokých žil, putuje do srdce a docestuje až do plic, kde může způsobit tzv. plicní embolii. To se projevuje řezavou bolestí na hrudi, dušností, zrychlenou dechovou i srdeční frekvencí, bledostí, pocením a nezřídka i ztrátou vědomí. Plicní embolie je život ohrožující stav, který je nutné ihned řešit.

Diagnostika zánětu žil

Diagnostika zánětu žil vyplývá z pečlivé anamnézy, kdy se ptáme na prodělanou trombózu či křečové žíly. Dále se zajímáme o výskyt těchto chorob v rodině. Je vhodné zjistit informace o prodělaných chirurgických zákrocích, srdečních onemocněních, kouření a u žen i o užívání hormonální antikoncepce. Všechny tyto faktory se mohou podílet na vzniku onemocnění, vedoucích druhotně k zánětu žil. Dále diagnóza vyplývá z klinických příznaků. Pokud se vyskytnou nejasnosti, je možné použít ultrazvuku, který nám přítomnost zánětu žil osvětlí.

Léčba zánětu žil

Léčba zánětu žil bývá v první řadě konzervativní. Účinné jsou masti s protizánětlivým účinkem tlumící bolest a speciální léky ovlivňující vlastnosti žilní stěny. Ta jsou obecně nazývána venofarmaka. Samozřejmostí je komprese končetiny speciálními obinadly nebo kompresními punčochami. Jak už bylo řečeno, může být zánět žil způsoben také infekcí, proto může být někdy nutné podání antibiotik. Někdy bývá současně přítomna sraženina v hlubokých žílách dolních končetin, proto je vhodné posoudit je ultrazvukem, případně nasadit léčbu léky, které snižují srážlivost krve.

Prevence zánětu žil

Prevencí rozumíme opatření vedoucí k předcházení určitému onemocnění. V případě zánětu žil je to především udržování přiměřené tělesné hmotnosti, pravidelné cvičení a vyhábat se kouření. Rovněž se doporučuje při delším cestování dělat přestávky a pokud je to možné, doporučuje se kratší procházka. To platí i pro pacienty na lůžku, je vhodné je mobilizovat co nejdříve. Vhodné je vyhýbat se také dlouhému stání.