Křečové žíly

Křečové žíly

Křečové žíly, odborně varixy, patří mezi nejčastější onemocnění postihující žilní systém, nejčastěji na dolních končetinách. Tato typická lokalizace je dána především tím, že žíly dolních končetin,společně s jejich chlopenním aparátem, musí překonávat gravitaci při pohánění krve směrem k srdci. Křečové žíly postihují častějí ženy. Důvodem je pravděpodobně vliv ženských hormonů, či těhotenství.

Funkce žil

Žíly v našem těle plní velmi důležitou funkci, jelikož zajišťují dopravu krve zbavené kyslíku z tkání zpět do srdce. Aby se  krev z dolních končetin dostala k srdci, jsou tyto žíly  vybaveny chlopněmi, které zabraňují zpětnému toku krve. Z dolních končetin je krev odváděna dvěma žilními systémy, tzv. povrchovým a hlubokým systémem, které jsou mezi sebou vzájemně propojené žilními spojkami,tzv. perforátory. Tyto spojky rovněž mají chlopně a ty zajišťují, že se krev z povrchových žil dostávají do žil hlubokých. Hluboký systém žil odvádí u dolních končetin většinu krve.

Vznik křečových žil

Postatou vzniku křečových žil je rozšíření žilní stěny. V důsledku toho dojde i k poškození žilních chlopní, které se stávají nedomykavými a nejsou schopny zajistit dostatečný tok krve. Poškozeny jsou rovněž i chlopně v žilních spojkách a krev z hlubokého systému začíná přetěžovat systém povrchový, který není k tomu přizpůsoben. Krev v žilách se tak začíná městnat, hromadí se a často dochází v těchto místech i ke vzniku krevních sraženin a zhoršenému odtoku krve. Rozšíření žilní stěny může být způsobeno jednak zvýšeným objemem krve v žilách a s tím spojeným vyšším tlakem krve na jejich stěnu, která se vyklene. Časté je ale i oslabení žilní stěny jako takové, nejčastěji vrozené a dědičné. Na vzniku křečových žil se podílí rovněž vliv ženských pohlavních hormonů, či těhotenství.

Typy křečových žil

Křečové žíly postihují tedy žilní systém nejčastěji na dolních končetinách. V zásadě rozlišujeme dva typy křečových žil, tzv. primární a sekundární.

• Primární křečové žíly se vyskytují hlavně v povrchových žilách stehen a lýtek a jsou způsobeny samotnou poruchou funkce těchto žil. Vznikají při geneticky ovlivněném oslabení žilní stěny, či při práci vstoje. Hluboký žilní systém postižen není.
• Sekundární křečové žíly vznikají v důsledku postižení hlubokého žilního systému. Vznikají nejčastěji po prodělané hluboké žilní trombóze v důsledku zvýšeného tlaku v povrchových žilách. Ten je dán uzávěrem hlubokých žil dolních končetin krevní sraženinou. Rovněž poškození chlopní při rekanalizaci ucpané žíly vede ke vzniku sekundárních křečových žil.

Projevy křečových žil

Zpočátku představují křečové žíly pouze kosmetický problém a žádné výraznější projevy se nevyskytují. Křečové žíly představují hadovité vystouplé cévy tmavé barvy, které mohou být tvrdé na pohmat. Později se typicky objevují otoky, pocit tíže a bolesti nohou. Typicky se tyto projevy objevují navečer. V důsledku poruchy oběhu krve vznikají na dolních končetinách i typické změny na kůži jakými jsou pigmentace či svědění kůže. Rovněž se vyskytují noční křeče. Zvyšuje se riziko vzniku tzv. bércových vředů a snižuje se schopnost hojení. I drobná poranění se hojí velmi pomalu a může dojít k mokvání.

Rizikové faktory vzniku křečových žil

Je známa široká škála rizikových faktorů, které se podílejí na vzniku křečových žil. Významnou roli hraje dědičnost. Vydouvání žilní stěny je v tomto případě způsobeno vrozenou poruchou kolagenu. Kolagen je bílkovina, která se podílí na pevnosti cévní stěny. V křečových žilách je méně kolagenu než v žilách normálních a proto jsou jejich stěny slabší a snáze se rozšiřují. Mezi další rizikové faktory patří hormonální změny v těhotenství, obezita, dlouhodobé stání, snížená pohybová aktivita nebo kouření.

Komplikace křečových žil

Křečové žíly patří mezi onemocnění, která v počátku nezpůsobují svému nositeli žádné obtíže avšak postupně se objevuje řada příznaků a může rovněž dojít ke komplikacím. Těmi jsou:

• Chronická žilní nedostatečnost
• Flebitida, tedy zánět žíly
• Prasknutí křečové žíly
• Bércové vředy
• Ekzémy

Diagnostika křečových žil

Diagnostika křečových žil není nikterak náročná z důvodu jejich viditelnosti na povrchu dolních končetin. K potvrzení diagnózy křečových žil se užívají funkční testy, které spočívají v postupném zaškrcování končetin a sledování jejich opětovného naplnění po uvolnění škrtidla. Z vyšetřovacích metod je základem užití duplexní ultrasonografie, která nám podává informace o průběhu žil, jejich rozšíření či patologickém toku krve.

Léčba křečových žil

Léčba křečových žil je nezbytná vzhledem k různým komplikacím, které se v důsledku tohoto onemocnění mohou vyskytnout. Léčba křečových žil může být konzervativní, laserová, chirurgická, či léčba sklerotizací.

• Konzervativní léčba bývá první volbou a spočívá v nošení tzv. kompresivních punčoch, které zabraňují rozšiřování žil a rovněž tlumí bolest. Dále se doporučují režimová opatření, která spočívají v konzumaci stravy bohaté na vlákninu a vitamíny, časté chůzi a omezení stání. Rovněž se k léčbě křečových žil využívají tzv. venofarmaka, tedy léky, které zpevňují žilní stěnu a také zlepšují odtok krve z dolních končetin. Patří sem např. glyvenol nebo detralex. Tento způsob léčby ale onemocnění jako takové vyléčit nedokáže, pouze zmírňuje jeho průběh.
• Chirurgická léčba je definitivní metodou účinné léčby křečových žil a užívá se k léčbě křečových žil postihující hlavní žilní kmeny. Operace je prováděna v celkové či místní anestezii. Dříve se používala metoda, při které byla odstraněna celá žíla. V dnešní době se spíše volí tzv. miniinvazivní zákrok, při kterém je odstraněna pouze poškozená část žíly. 
• Sklerotizace je metoda, která se využívá u menších žil a spočívá v injekčním vpravení látky do žíly, která způsobí její narušení, uzavření a tělo se ji poté samo zbaví. Tento zákrok se provádí ambulantně a pacienta zatěžuje jen minimálně.
• Laserová léčba křečových žil je nejnovější metodou, která spočívá v zavedení vlákna laseru do vnitřku žíly a v jejím zatavení. Tento typ léčby ovšem není hrazen pojišťovnou a proto si jej pacienti musí uhradit sami.

Prevence křečových žil

Nejlepším způsobem, jak předcházet křečovým žilám, je samozřejmě vyvarovat se rizikových faktorů. To znamená zvýšit pohybovou aktivitu, snížit nadváhu či obezitu a přestat kouřit. Vhodné je také nošení bot s nízkým podpatkem a pružných stahovacích punčoch, které napomáhají toku krve v žilách. Vhodné je i užívání léků ke snížení otoků nebo křečí. Ke zpevnění žilní stěny se doporučuje také tzv. žilní gymnastika,která spočívá ve sprchování dolních končetin střídavě teplou a studenou vodou. Doporučuje se i cvičení a pohyb končetinami, vhodná je chůze nebo plavání. Je nezbytné vyvarovat se dlouhému stání a denně po dobu alespoň 10-15 minut zvednout nohy vzhůru nad úroveň srdce a tak podpořit a usnadnit cirkulaci krve v dolních končetinách.