Dehydratace je nedostatek tekutin v těle. Ohrožuje především děti a staré lidi.
Bércové vředy
Bércové vředy jsou dlouhodobé nepříjemné onemocnění vznikající v důsledku nedostatečnosti žilního systému dolních končetin. Bércové vředy se nejčastěji nacházejí v oblasti bérce, méně často pak v oblasti vnitřního kotníku. Původně nenápadná změna barvy kůže může vést až ke vzniku hluboké, rozsáhlé hnisající rány, tzv. vředu. Bércový vřed bývá častou komplikací cukrovky a jeho léčba bývá zdlouhavá.
Bércové vředy
Bércový vřed, odborně ulcus cruris, je velmi nepříjemné dlouhodobé onemocnění kůže, které je nejčastěji lokalizováno na bérci, méně často pak kolem vnitřního kotníku. Přestože se nejedná o nijak vzácné onemocnění, bércový vřed stále představuje pro pacienty a jejich lékaře velký problém. Jelikož je bércový vřed onemocněním, které se neustále navrací, je jeho léčba značně obtížná. Jde tedy o chronické onemocnění, kdy dochází k rozkladu tkáně a tzv. nekróze, tedy smrti buněk a tkání.
Vznik bércových vředů
Bércové vředy představují defekt zasahující do hlubších vrstev kůže, tedy do škáry. Někdy může prorůstat i hlouběji na svaly, šlachy a kosti a tím je ničit. Bércové vředy vznikaji z tepenných či žilních příčin..
Tepenné příčiny bércového vředu
Bércové vředy mohou vznikat u pokročilejších stádií ischemické choroby dolních končetin na podkladě aterosklerózy. Ta představuje onemocnění, které postihuje každého z nás již od narození a dochází při ní k ukládání tukových látek, především cholesterolu, do stěny tepen. Ty se tak zúžují a krev bohatá na kyslík a živiny se nedokáže v dostatečné míře dostat do tkání. Na tomto podkladě velice snadno vznikají bércové vředy.
Žilní příčiny bércového vředu
Bércové vředy vznikají však ve většině případů na podkladě dlouhodobé nedostatečnosti žilního systému dolních končetin. Hlavním úkolem žil je transportovat neokysličenou krev z dolních končetin směrem k srdci a pak dále do plic, kde je krev obohacena o kyslík a následně přes srdce pumpována znovu do oběhu. Z různých příčin však může dojít k poškození žilní stěny, která se stává tenčí a méně kvalitní, a žíly pak nejsou schopné správně plnit svoji funkci. Díky tomu vázne okysličování tkání dolních končetin, což se navenek projeví změnou barvy kůže na nohou ve smyslu blednutí. Rovněž dochází ke snížení kvality ochlupení, nebo jeho úplné ztrátě, a v neposlední řadě také ke snížené schopností hojení ran. Drobné poranění kůže, škrábnutí nebo štípnutí hmyzem, které by se za běžných okolností zahojilo, tak pro pacienta představuje značné riziko jelikož může snadno dojít k zanesení škodlivých mikroorganismů do rány. Postupně vzniká rozsáhlá hnisající rána nazvaná bércový vřed.
Projevy bércových vředů
Bércový vřed má podobu různě velké okrouhlé rány, která zasahuje různě hluboko do tkání. Její spodina může mít různou barvu, podle toho, v jaké fázi hojení se právě nachází. Mrtvá tkáň bývá tmavě hnědá až černá, mokvající zhnisaný vřed má spodinu žlutozelenou a pokud začíná zarůstat novou tkání, zabarví se do červena. Poškozené místo je velice bolestivé a náchylné k infekci.
Komplikace bércových vředů
Bércový vřed je pro pacienty velmi nepříjemný, především kvůli silné bolestivosti. V okolí vředu se obvykle nachází zóna suché, poškozené kůže, která také trpí nedostatkem kyslíku a celá končetina může být oteklá. Nejčastějšími komplikacemi je sekundární infekce spodiny vředu, která ještě více zhoršuje stav a prodlužuje dobu léčby. Dále jsou to alergie na podávané léčivé přípravky. V některých případech se může infekce šířit nejen v podobě vředu, ale prstovitě se rozbíhat do okolí v hlubších vrstvách kůže a v podkoží jako tzv. erysipel neboli růže. Nepříjemnou vlastností bércových vředů je jeho schopnost recidivovat, tedy opakovaně se objevovat na stejném místě i po vyléčení původního defektu. Bércový vřed je častou komplikací cukrovky.
Diagnostika bércových vředů
Diagnostika bércových vředů není nikterak náročná,jelikož je samotný defekt viditelný pouhým okem. V anamnéze pátráme po prodělaných onemocnění žil, či výskytu bércového vředu v rodině. Dále se provádí tzv. funkční zkoušky, které posoudí stav žilního, či tepenného řečiště. Můžeme využít i ultrazvukového Dopplerovského ultrazvuku, který nám podá informace o stavu cév, jejich průchodnosti, případných zúženích a o průtoku krve cévami.
Léčba bércových vředů
Klíčovým bodem léčby bércových vředů je časná diagnostika a léčba zahájená v časných stadiích onemocnění, která následně může uchránit pacienta od vzniku mnohých komplikací. Jejím cílem je především odstranění příčin bércového vředu. Též je potřeba léčit onemocnění, která jeho vzniku napomáhají, či naopak vznikla v jeho důsledku. Výhodná je takzvaná elevace končetiny, což znamená odlehčování končetiny, aby byla vyvýšena. Dále je vhodné bandážování končetiny obinadlem, které omotáváme od prstů na nohou až po koleno. Co se týče samotné léčby, jde o takzvané vlhké ošetřování vředu. Používají se k tomu speciální materiály a hydrogely, které obsahují různé účinné látky. Ty se užívají jako krycí materiály v různých stádiích hojení. Je třeba mít napaměti, že se jedná o chronické onemocnění a tak i léčba bércového vředu je dlouhodobá.
Diskuze