Zápal plic

Zápal plic

Zápal plic, odborně nazývaný pneumonie, je souhrnný název pro postižení plicní tkáně zánětlivým procesem. Podle původců i projevů se rozděluje do několika skupin. To nejzákladnější dělení je na infekční a neinfekční zápal plic. Zápal plic patří mezi nejčastější onemocnění plic. I v době účinné léčby, jsou zápaly plic nejzávažnější ze všech infekcí, které postihují dýchací systém. Nebezpečí představují zejména pro malé děti a pacienty důchodového věku, osoby s oslabenou imunitou a ty, kteří zároveň trpí dalšími vážnými nemocemi. V celosvětovém měřítku je zápal plic mezi příčinami úmrtí na 3. místě.

Plíce

Plíce hrají v našem těle velmi důležitou roli. Skládají se z miliónů tenkostěnných váčků, plicních sklípků, které jsou opředeny krevními vlásečnicemi. Do sklípků se dostává vzduch při nádechu, kyslík z něho prostoupí do krve ve vlásečnicích a dále putuje do celého těla, kde plní potom své funkce. Naopak oxid uhličitý, jako odpadní produkt, se dostává z krve do sklípků a při výdechu odchází z těla ven.

Vznik zápalu plic

Pokud jsou plíce postiženy zánětem, nemohou dobře pracovat a může dojít k jejich poškození a vážným následkům. Zápal plic má ve většině případů infekční původ a přenáší se kapénkovou infekcí. Bývá zpravidla bakteriálního či virového původu, příčinou vzniku onemocnění mohou být ale také houby, plísně nebo parazité. Neinfekční zápal plic je způsobený nejrůznějšími tekutými i plynnými chemikáliemi, které se dostanou do dýchacích cest, alergickými reakcemi, a také v důsledku užívání některých léčiv, případně jako následek léčebných zákroků.

Příznaky zápalu plic

Příznaky zápalu plic jsou závislé na původci, který ho způsobuje, a mohou se značně lišit. Mezi nejčastější bakteriální původce patří pneumokok a Hemophilus influenzae. Typicky bývá vysoká teplota, kašel s vykašláváním hnisavého nebo rezavého hlenu, pocit obtížného dýchání a bolest na hrudi. Ostatní původci mohou mít na svědomí zápal plic, který nemusí mít tyto příznaky. Jedná se zejména o viry (například virus chřipky), chlamydie a mikroorganizmy zvané mykoplasmata. Pacienti mohou mít jen mírně zvýšenou teplotu, mohou mít rýmu, bolesti svalů, suchý kašel.

Diagnóza zápalu plic

Lékař se při stanovení diagnózy opírá o anamnézu, ptá se na přítomnost kašle a jeho charakter, dobu trvání příznaků, hodnotu tělesné teploty, jiné nemoci, které pacient má. Následuje poslechové vyšetření plic a srdce. Lékař může pacientovi odebrat krev, moč a vykašlaný hlen, které pomohou určit původce onemocnění. Nejvýznamnější vyšetřovací metodou zůstává rentgenové vyšetření, které potvrdí nebo vyvrátí diagnózu zápalu plic.

Léčba zápalu plic

V léčbě je důležité nečekat na zjištění původce a včas nasadit antibiotika, které se užívají zpravidla 7 až 14 dní. Pokud bylo na počátku léčby zvoleno vhodné antibiotikum, začíná se stav pacienta lepšit zhruba po dvou dnech od prvního užití. Nejdříve dochází k poklesu teploty, později se mírní i kašel. Nekomplikovaný zápal plic obvykle odezní během dvou až tří týdnů, pouze kašel může ještě několik dní až týdnů přetrvávat. Kromě antibiotik se podávají léky na snižování teploty, léky tlumící kašel. Během léčby je nutné dodržovat klid na lůžku, nekouřit a nepít alkohol. Důležitý je dostatečný příjem tekutin a příjem pestré stravy bohaté na vitamíny. Pacient by měl mít zvlhčený vzduch v místnosti a zádovou oporu, aby horní část těla byla ve zvýšené poloze. Kontrola u praktického lékaře se provádí po dobrání antibiotik, přičemž se opakuje i rentgenový snímek hrudníku.

Komplikace zánětu plic

Při těžkém průběhu nemoci je nutné pacienta hospitalizovat a to nejen při výskytu komplikací, ale také v závislosti na jeho věku a celkovém stavu. Mezi komplikace onemocnění patří plicní absces (dutina vyplněná hnisem), přítomnost tekutiny v pohrudničním prostoru (pleurální výpotek) nebo trvalé poškození plicní tkáně, a s tím související zhoršení plicních funkcí. Nejzávažnější komplikací je celková infekce organismu (sepse), lidově nazývaná otrava krve, kdy se bakterie dostanou do krve a rozšíří se do jiných orgánů (srdce, ledviny, játra, mozek), které mohou poškodit. Sepse může vyústit v septický šok a smrt pacienta.

Prevence zápalu plic

Vzhledem, k tomu, že příčin zápalu plic je mnoho, stává se jeho prevence obtížnější, ale ne nemožná. Souvisí zejména se zdravým životním stylem, který by měl zahrnovat konzumaci pestré stravy, pravidelnou fyzickou aktivitu, umírněnost v konzumaci alkoholu a nekouření. Další možnou ochranou je očkování, zejména proti některým bakteriálním původcům a chřipce.