Bezvědomí

Bezvědomí

Bezvědomí je stav charakterizovaný částečnou nebo úplnou ztrátou vnímání podnětů přicházejících z okolí. Bezvědomí může být různě hluboké od krátkého omdlení, přes stav připomínající spánek až po hluboké bezvědomí, z kterého daného člověka nelze probudit. Je to stav svědčící pro poruchu funkce mozku. Příčin bezvědomí je mnoho a dají se obecně rozdělit na příčiny přímo v mozku a jeho obalech a na příčiny vycházející z jiných tkání a orgánů.

Děje probíhající v mozku

Co se přesně v mozku děje ve stavu vědomí a bezvědomí, dosud přesně nevíme. Je však známo to, že na udržování vědomí se významně podílejí některé oblasti mozku: mozková kůra, talamus, mozkový kmen a zejména skupina buněk v mozkovém kmeni, které říkáme retikulární formace.

Do mozkové kůry přicházejí senzorické podněty z nervů z celého těla a také impulsy z retikulární formace. Do retikulární formace směřují také odbočky nervových drah senzitivních nervů a vysílají do ní nepřetržitě signály. Retikulární formace na to reaguje tím, že vysílá vlastní nervové impulsy prakticky do všech oblastí mozku, které je shromažďují, porovnávájí a reagují na ně. Pokud tento proud informací zeslábne, mozková kůra se stane „ospalou" a člověk se propadá do bezvědomí.

Mozkový kmen se rovněž účastní udržování základních životních funkcí, jako je srdeční činnost, krevní tlak nebo dýchání. Umožňuje dýchat pravidelně bez nutností soustředění na tento děj.

Zdá se, že když člověk upadne z jakékoli příčiny do stavu bezvědomí, soustředí mozek všechnu svou energii na to, aby udržel v činnosti mozkový kmen a zajistil tak hladký chod celého organismu. Děje se tak při poškození těch částí mozku, které nejsou životně důležité.

Příčiny bezvědomí vycházející z mozku a jeho obalů

• Bezvědomí spojené s poranění, mozku – prakticky každé poranění mozku způsobuje bezvědomí. Nejlehčí poranění – otřes mozku způsobuje krátkodobé bezvědomí, dojde-li však k většímu poškození tkání například i s roztříštěním mozkové hmoty, s prasknutím cév a krvácením do mozku, může být bezvědomí již nevratné – tzv. mozková smrt, kdy dojde k tak závažnému poškození, že daný člověk není schopen přežít bez podpory přístrojů.
• Bezvědomí spojené s cévní mozkovou příhodou – jde o ucpání některé z tepen v mozku, díky čemuž dochází k nedokrvení části mozku a jejímu poškození, anebo o prasknutí cévy (nejčastěji příčinou vysokého krevního tlaku) spojenému také s nedokrvením a zároveň s útlakem okolních částí mozku vylitou krví. Ne všechny cévní mozkové příhody způsobují bezvědomím, spíše ty závažnější, např. s krvácením většího rozsahu.
• Bezvědomí spojené s epilepsií – jde o onemocnění buďto vrozené nebo během života získané, pro které jsou typické opakované ztráty vědomí, které mohou být a často jsou doprovázeny křečemi.
• Bezvědomí spojené s nádory mozku – k bezvědomí může dojít především krvácením z nádorů, nebo obecně zvýšeným tlakem uvnitř lebky, kde mozek vlivem kostěných obalů nemá kam uhnout a je nádorem utlačován.

Koma

Koma je nejhlubší stav bezvědomí. Je velmi závažný a často může trvat i velmi dlouho. Na rozdíl od spánku je potlačena aktivita celého mozku a dokonce mohou chybět i reflexní reakce, jako je kašel, rohovkový reflex a šlachové reflexy. V hlubokém komatu pacient nereaguje ani na bolestivé podněty.

Obvyklými příčinami komatu jsou poranění mozku, krvácení nebo mozkové nádory, těžký šok nebo otravy. Poškození talamu může vést k trvalému komatóznímu stavu. Poměrně častými příčinami komatu jsou také hypoglykémie při cukrovce, ale naštěstí je lze snadno léčit.

V minulosti platilo, že jakékoliv koma, které trvalo déle než 24 hodin, vedlo k trvalému mozkovému poškození. Moderní ošetřovatelská péče a léčebné postupy tento stav do velké míry změnily. Avšak stále platí, že čím déle koma trvá, tím je pravděpodobnost plného uzdravení menší.

Léčba všech stavů bezvědomí závisí na vyvolávající příčině. Pohybuje se od prostého krátkodobého odpočinku a zotavení až k chirurgické léčbě. Pacient v komatu potřebuje dlouhodobou a intenzivní péči v nemocnici.

Příčiny bezvědomí vycházející z jiných tkání a orgánů

• Metabolické příčiny bezvědomí – metabolismus je soubor velkého množství na sebe navazujících chemických reakcí v těle, během kterých se přeměňují látky a energie tak, aby tělo mohlo řádně fungovat. Pokud dojde k porušení metabolismu ať už změnou příjmu (zvýšením či snížením) určité látky, změnou procesů přeměny nebo poruchou vylučování, může dojít k poškození mnoha funkcí v těle včetně ovlivnění funkce mozku a následného bezvědomí. Jde nejčastěji o poruchu metabolismu cukrů – cukrovku (diabetes mellitus) a kóma (hluboké bezvědomí) spojené s velmi nízkou nebo naopak velmi vysokou hladinou cukru v krvi.
• Bezvědomí spojené s otravami – na změny v mozkových funkcích, které mohou ústit do bezvědomí, mají vliv nejčastěji alkohol (při větším pití dochází k bezvědomí spolu s útlumem dechového centra v mozku - mozek nenutí člověka dýchat, nastává smrt), dále oxid uhelnatý typický pro topnou sezónu při špatném stavu komínů, karem. V neposlední řadě se bezvědomí vyskytuje při otravě léky v sebevražedných pokusech.
• Bezvědomí vycházející z poškození srdce a cévního systému -  při špatné srdeční funkci, kdy srdce není schopno přečerpat potřebné množství krve, nejsou tkáně a orgány řádně zásobeny kyslíkem. Nejcitlivější je na nedostatek kyslíku právě mozek, proto velmi rychle u těchto stavů dochází k bezvědomí. K obdobným jevům dochází při šoku z velké ztráty krve.

Bezvědomí a poučení na závěr

Rizikovými faktory bezvědomí jsou především nedodržování bezpečnostních pokynů při jízdě autem, při jízdě na kole, při různých sportech apod., kdy hrozí vznik poranění vlivem neuváženého chování. Je velmi důležité dodržovat léčbu u cukrovky, vysokého tlaku, epilepsie, aby nedocházelo ke vzniku bezvědomí a ohrožení života. Je třeba si uvědomit, že každé bezvědomí může znamenat nejen dočasný výpadek funkce mozku, ale také jeho poškození, které je trvalé a záleží jen na „štěstí", jak moc se projeví.

Dojde-li u Vás či někoho ve Vašem okolí k výpadku vědomí z jakékoliv příčiny, kontaktujte neprodleně svého lékaře, je vždy třeba dohledat příčinu, může jít o závažný stav vyžadující léčbu.