Mdloby

Mdloby  

Pro mdloby se užívá odborný termín synkopa. Je to krátkodobá ztráta vědomí způsobená nedostatečným přísunem okysličené krve do mozku nebo nedostatečným okysličením krve. Mdloby nejsou bezvědomí a nedochází při nich k povolení svalstva, které člověka v bezvědomí ohrožuje na životě. Jedinec postižený mdlobami jde obvykle „k zemi", ale do 5 minut se sám probouzí. Pokud by se však déle neprobouzel, je nutno zavolat záchranou službu! Člověk je před omdlením bledý, opocený, malátný, je mu nevolno, má sníženou tepovou frekvenci a snížený tlak. Sám postižený může mít poruchy zraku, jako např. jiskření nebo „temno před očima", a sluchu, „hučení v uších".

Příčiny mdlob  

K mdlobám u zdravých lidí může docházet při:  

• dlouhém stání, jako tzv. vazovagální mdloba, při níž se mohou objevit i křeče. Někdy může ale signalizovat toto i chronickou žilní nedostatečnost (o ní viz níže).  
• rychlé změně polohy těla, např. zvednutí se ze sedu, tzv. ortostatická hypotenze, což je pokles krevního tlaku při rychlé změně polohy. Může být podpořena účinkem některých léků.  
• dlouhém záklonu hlavy, např. dívání se na oblohu, kdy dochází ke snížení průtoku krve tepnami do hlavy  
• dlouhém pobytu v místnosti s vydýchaným vzduchem  
• vystrašení  
• citovém vzrušení  
• kašli  
• polykání  
• defekaci  
• močení  
• holení nebo uvazování kravaty  

Mdloby jako příznak onemocnění  

Mdloby však mohou být jedním z příznaků různých onemocnění:  

• srdeční arytmie, čili poruchy srdečního rytmu  plicní embolie, které způsobují obstrukce v plicním řečišti a do mozku se tak nedostává dostatečné množství okysličené krve  
• srdeční nádory, způsobující obstrukci toku krve a projevují se především nemožností vykonávat větší tělesnou zátěž  
• hypertrofická kardiomyopatie, což je stav, kdy je stěna srdeční mohutná, ale obsah srdce je malý, tudíž se do něj nedostane tolik krve a srdce pracuje neefektivně  
• aortální stenóza, neboli zúžení aorty, podobně jako u srdečních nádorů, způsobuje nedostatečný přísun krve do mozku a taktéž ji charakterizuje nemožnost vykonávat větší fyzickou zátěž  
• chronická žilní nedostatečnost způsobí, že vázne návrat krve žilami k srdci  
• cerebrovaskulární onemocnění, anomálie mozkových cév, např. zúžení tepen, které přivádějí krev do mozku nebo se mohou mdloby někdy vyskytovat i u migrény  
• některá psychická onemocnění  
• akutní infarkt myokardu  

Diagnostika  

Naprosto stěžejní je v případě diagnostiky mdlob odebrání dobré anamnézy jak od pacienta, tak od svědků události. V anamnéze nesmí chybět přesný popis události, prodromy, neboli příznaky ohlašující příchod nemoci, začátek a vyvolávající moment, jak dlouho trvala ztráta vědomí, poloha a činnost těsně před mdlobou a jiné doprovodné a následné symptomy jako zmatení, nevolnost, pocit na zvracení, bolest na hrudi či poranění. Důležité je také zjistit, jak často se mdloby objevují a zda mají společné rysy. Lékaře bude zajímat také výčet pravidelně užíváných léků včetně současně přechodně užívané medikace atd. V případě rodinné anamnézy padne otázka na přítomnost náhlé smrti v rodině, hlavně v mladším věku. Kromě anamnézy se provádí vyšetření krevního tlaku a vyšetření srdce pomocí EKG.

Mdloby a první pomoc  

Důležité je mdloby odlišit od jiných poruch vědomí, při epilepsii bývá porucha vědomí delší, je spjatá s křečemi, pomočením, pokousáním do jazyka, postižený se probírá k vědomí pomaleji a je zmatený. Kdežto u mdlob se nemocný probouzí do 5 minut a po probuzení nejeví známky zmatení nebo dezorientace. Vidíme-li první příznaky mdlob (bledost, malátnost) je dobré člověka chytit a pomalu položit na zem, aby si při pádu neublížil, dále mu zvednout nohy, čímž se dostává více krve do mozku. Jestliže ale mdloby přetrvávají déle jak 5 minut, je nutné volat záchranou službu. Nebezpečný je i stav, kdy se opakují mdloby častěji, v tomto případě bychom měli určitě navštívit lékaře.