Chrápání

Chrápání

Chrápání je zvuk, který vzniká během spánku vibrací měkkých tkání v nose a krku při průchodu vzduchu. Je to způsobeno ucpáním nebo zmenšením průchodnosti některé části dýchacích cest. Chrápat může každý, muži, ženy i děti. Tímto problémem trpí téměř polovina mužů a až třetina žen. Není však pravidlem, že chrápou pouze lidé s nadváhou a obezitou. Chrápou i lidé hubení, ale s přibývající váhou se tento stav zhoršuje. Chrápání může být způsobeno několika faktory, které mají za následek zúžení či jiné zdeformování části dýchacích cest. Většinou nepůsobí potíže, no dlouhodobé chrápání může vést k poruchám spánku a také vyústit ve vážnější zdravotní problémy.

Vznik chrápání

Během spánku dochází k uvolnění svalů, které se projevuje i v horních dýchacích cestách. Dochází k relaxaci svalů měkkého patra, čípku, neboli uvuly, jazyka, krku a hltanu a to všechno vede k zúžení dýchacích cest. Následkem toho dochází při výdechu k vibracím těchto tkání a vytváří se typický zvuk. Uvolnění svalů napomáhají i některé léky a alkohol, proto bývá po jejich užití chrápání výraznější. Patří sem hlavně léky na spaní. Dalším důvodem chrápání mohou být abnormality vyskytující se v horních dýchacích cestách, jako je ucpaný nos, nosní polypy, deformity nosu či nosní přepážky, záněty dutin, dlouhé měkké patro či uvula, zvětšené krční mandle či překážka v hltanu. U dětí je nejčastější příčinou chrápání zvětšená nosní mandle.

Chrápání jako možný příznak onemocnění

Chrápání může někdy být i jediným příznakem vážnějšího zdravotního problému. Pokud dotyčný netrpí poruchami spánku ani dýchacími potížemi, je chrápání problémem jen pro jeho spolunocležníka, který je často nucen opustit ložnici. Vážnějším problémem je, když se postižený během spánku často budí nebo se ráno cítí unavený. Takový spánek nemusí být dostatečně kvalitní a projevuje se to únavou a sníženou výkonností během dne. Někdy se také může objevit tzv. spánkové apnoe, což znamená, že dech se zastaví a to na dobu delší než 10 sekund. Když je takovýchto epizod během spánku více, i 10 za hodinu, snižuje se zásoba kyslíku v těle. Spánková apnoe bývá často sdružena s vyšším rizikem vzniku srdečně-cévních onemocnění. Tito lidé častěji trpí vysokým krevním tlakem, mají větší riziko vzniku infarktu myokardu, ischemických srdečních onemocnění, poruch rytmu, tzv. arytmií či srdečního selhání. Je také vyšší riziko cévních mozkových příhod souvisejících s nízkou dodávkou kyslíku mozku. Také bývají přítomny i nervové poruchy jako je například syndrom neklidných nohou.

Léčba chrápání

Pokud není chrápání spojeno s poruchami spánku, zvýšenou únavou či dýchacími obtížemi, většinou jeho léčba není nutná. Je to spíše jen problémem pro ostatní členy domácnosti. Pokud jsou však jasné známky spánkové apnoe, tedy zástavy dechu či lapání po dechu, mohou se vyskytnout i vážnější zdravotní komplikace. Jelikož jsou tyto problémy převážně způsobeny v horních cestách dýchacích, vyšetřují se u ORL (ušní-nosní-krční) specialistu. Podle vyvolávající příčiny je pak nabídnuta léčba, při zánětech antibiotika, při deformitách a u zvětšeních mandlí většinou chirurgická léčba, která má více jak 90% účinnost. K dispozici jsou i spánková laboratoria, která mohou pomoct v diagnostice a léčbě chrápání. Efektivní léčbou je i tzv. přetlaková terapie, při které se do dýchacích cest přivádí pod tlakem vzduch spolu s kyslíkem a tak zůstávají dýchací cesty otevřené v průběhu celého spánku. Říká se, že když chrápe jeden, nevyspí se dva, ale nemusí tomu tak být. Stačí svoje problémy konzultovat s lékařem a můžete tak předejít vážnějším zdravotním následkům.