Hypertenze - příznaky

Příznaky hypertenze

Hypertenze, neboli vysoký krevní tlak, je v dnešní době již civilizační chorobou, kterou celosvětově trpí 20% lidí. Normální hodnoty krevního tlaku jsou v rozmezí mezi 110/65 torr při dolní hranici a 140/90 torr při hranici horní. Pokud opakovaně naměříme u pacienta v klidu tlak vyšší než 140/90 torr, pak mluvíme o hypertenzi. První číslo znamená nejvyšší hodnotu krevního tlaku v okamžiku, kdy se srdeční komory stáhnou, druhé číslo znamená nejnižší hodnotu tlaku v okamžiku, kdy je srdeční komora v klidu a plní se krví. Příznaky hypertenze mohou být různé a dělíme je na specifické a nespecifické.

Příčiny vzniku hypertenze

Hypertenze je onemocnění, které postihuje v České republice 1 milion lidí. V 90% se jedná o tzv. primární typ hypertenze, u kterého není přesně známa příčina. Jisté je, že se na jejím vzniku podílí více faktorů najednou. Těmi jsou především špatné stravovací návyky s nadměrným příjmem tuků a soli, nedostatek pohybu, kouření, konzumace alkoholu a obezita. Přibližně 10% všech pacientů trpících hypertenzí jsou postiženi sekundárním typem hypertenze. V tomto případě je příčina v nějakém jiném probíhajícím onemocnění v těle jedince. Tím jsou především onemocnění srdce, ledvin, nadledvin a hormonální poruchy. 

Nespecifické příznaky hypertenze

Nespecifické příznaky jsou takové, které můžeme nalézt i u řady jiných onemocnění a proto nejsou typické pouze pro hypertenzi. Jedná se především o bolesti hlavy objevující se charakteristicky ráno. Může být přítomno hučení v uších, točení hlavy, či bolesti na hrudi. Také se vyskytuje častější krvácení z nosu. V každém případě jde o varovná znamení, která je potřeba vyšetřit, jelikož dlouhotrvající neléčená hypertenze má řadu závažných následků.

Specifické příznaky hypertenze

Při hypertenzi je nejčastěji postiženo srdce, jelikož čím je tlak krve větší, tím větší námahu musí vynaložit, aby zabezpečilo dostatečné zásobení těla krví. Srdce se proto zvětšuje, ale postupem času se jeho kapacita vyčerpá a dochází k selhání. Jedním z nejnápadnějších příznaků hypertenze je dušnost způsobená hromaděním tekutiny v plicích. Také je poškozen systém srdce, který vede elektrické signály způsobující jeho pravidelné stahy. Když tento systém nefunguje správně, dochází k arytmiím, které můžeme pociťovat jako bušení na hrudi. V krajních případech se může srdce úplně zastavit, což bez lékařské pomoci vede k úmrtí. Vysoký krevní tlak ale poškozuje i cévy. Ty jsou pak náchylnější ke změnám, konkrétně k ateroskleróze, tedy kornatění tepen. Následkem toho může být zhoršené zásobení vlastního srdečního svalu kyslíkem, co se projevuje bolestí na hrudi při námaze, nebo v pokročilých případech i v klidu. Tyto změny mohou vést k infarktu myokardu. Další příznaky dlouhodobé hypertenze mohou způsobit krvácení do mozku nebo naopak ucpání mozkové cévy, a tím vzniku náhlé mozkové příhody. Často vede k poškození ledvin až k jejich úplnému selhání a nutnosti podstupovat pravidelnou dialýzu. Jeden z nejakutnějších stavů v medicíně je prasknutí aorty, jehož příčinou přitom bývá také hypertenze. Nesmíme vynechat ani poruchy sítnice, které vedou ke zhoršení zraku a v nejpokročilejších případech až k slepotě.

Komplikace hypertenze 

Hypertenze je onemocněním, které je nezbytné léčit, jelikož dlouhodobé zvýšení krevního tlaku má neblahé účinky jak na cévy, tak i na orgány. Hypertenze vede k rychlejšímu rozvoji aterosklerózy, tedy postižení tepen, při kterém se do stěny ukládají tukové látky a tepna se tím zužuje. To vede k nedokrevnosti orgánů. V důsledku hypertenze může tak dojít k rozvoji infarktu myokardu, cévní mozkové příhodě, selhání srdce a poškození ledvin s jejich postupným selháváním.   

Diagnostika hypertenze

Diagnostika hypertenze je založena na změření tlaku pomocí tonometru, tedy tlakoměru. Měření tlaku bývá většinou základem každé návštěvy pacienta u lékaře. Tlak se měří pomocí tlakoměru, jehož manžeta se připevní na uvolněnou paži. Pacient by měl být rovněž  v klidu. Při naměření vyšších hodnot, které by odpovídaly hypertenzi, je potřeba tento tlak změřit opakovaně. Je to z důvodu prevence tzv. syndromu bílého pláště, kdy je vysoký krevní tlak podmíněn stresem či strachem pacienta z lékaře. Takto by mohla být chybně stanovena diagnóza hypertenze.

Léčba hypertenze 

Léčba hypertenze může být konzervativní a farmakologická. Konzervativní léčba přichází v úvahu u primární hypertenze, kdy je nejdůležitějším faktorem změna životního stylu. Tím se myslí zlepšení stravovacích návyků s omezením příjmu tučných a příliš solených jídel. Dále je vhodná abstinence alkoholu a kouření, dostatek pohybu a při obezitě i snížení tělesné hmotnosti. U sekundární hypertenze je nutné léčit základní onemocnění, které hypertenzi druhotně způsobuje. U obou forem je však nutná i farmakologická léčba pomocí antihypertenziv, což je velká skupina léčiv, které různými mechanismy snižují krevní tlak.  

Prevence hypertenze

Včasné odhalení vysokých hodnot tlaku je velice důležité pro včasnou léčbu. Proto je nezbytné pravidelné měření tlaku při každé návštěvě lékaře, případně i doma. Pokud se hypertenze potvrdí, stačí často k jejímu vyléčení i malá změna životního stylu. Tím se myslí především zdravá strava s dostatečným množstvím ovoce a zeleniny a omezení tučných jídel. Vhodná je pravidelná fyzická aktivita, která sama o sobě povede i ke snížení hmotnosti. Léčba je v současnosti velmi efektivní a některé změny, pokud se zachytí v správném stadiu, je ještě možné zvrátit.