Lupus kůže

Lupus kůže

Lupus kůže, latinsky Lupus erythematodes, je autoimunitní zánětlivé onemocnění. Z neznámých příčin dochází v organismu k obranným imunitním reakcím proti tělu jeho vlastním buňkám a to následně vede k zánětům v různých orgánech. Lupus dělíme na 3 základní formy. První formou je lupus kůže chronický, ten postihuje výhradně kůži. Další formou je subakutní lupus kůže s méně závažnými orgánovými změnami a třetí formou je lupus systémový. Systémový lupus postihuje jak kůži, tak vnitřní orgány jakými jsou cévy, srdce, ledviny, plíce a klouby. Lupus asi v 90 % postihuje ženy ve věku mezi 20 až 40 lety života, méně často bývají postiženi muži. Jedná se o chronické onemocnění, které probíhá ve fázích aktivity a následně ve fázi přechodného zotavení. Mechanismy, které spouštějí lupus ať kůže, tak systémový, nejsou známy, předpokládá se však, že určitý vliv by mohly mít infekce. Uplatňuje se i dědičnost a vliv slunečního záření, které dokáže projevy nemoci zhoršit.

Vznik lupusu kůže

Onemocnění zvané lupus kůže je onemocnění vznikající na imunitním podkladě. Lépe řečeno na autoimunitním, což znamená, že imunitní systém vytváří protilátky proti vlastním buňkám. Proč se tomu tak děje, bohužel není známo. Jistou roli zde hraje i genetika, jedinec má pro onemocnění takzvaně predispozice, tedy vyšší pravděpodobnost, že u něho onemocnění vznikne. Stejně tak mohou protilátky přecházet během těhotenství od matky přes placentu na plod. Známé jsou však spouštěcí faktory, například infekce, často virového původu, která tvorbu protilátek může spustit.

Projevy lupusu kůže

Lupus kůže je charakterizován tzv. diskoidním postižením. Diskoidní znamená, že jsou to kruhovitá ložiska. Tato ložiska se objevují zejména na kůži, která je vystavena slunečnímu záření. Nejčastěji je postižen obličej, ušní boltce, vlasatá část hlavy a krk. Na kůži se objevují ostře ohraničená kruhovitá zarudlá ložiska o velikosti několika milimentrů až centimetrů. Na jejich povrchu se vytváří šedavé šupiny. Povrch těchto ložisek je drsný a hojí se jizvením. Lupus kůže nacházející se ve kštici je také provázen vypadáváním vlasů. Při vzácnější formě dochází k rozsevu diskoidních, kruhovitých ložisek na trup a končetiny. U těchto typů je možný také přechod do závažnější systémové formy. Kožní lupus může někdy postihovat i rty a sliznici dutiny ústní, kdy napodobuje afty. Subakutní lupus je forma s kožními projevy, které se ale na rozdíl od chronického lupusu nehojí jizvami. Přítomna jsou také méně závažná orgánová postižení. Na ramenou, hrudníku, končetinách a méně na obličeji se objevují začervenalá ložiska, která se zhoršují po oslunění. U lupusu kůže je výrazná také fotosenzitivita, což je zvýšená citlivost kůže na sluneční záření, to se projevuje erytémem neboli začervenáním kůže. U systémového lupusu je dalším typickým příznakem tzv. motýlovitý exantém. Jedná se o zarudnutí kůže v oblasti lícních kostí a nosu a motýlovitý se mu říká proto, že připomíná motýlí křídla. Na povrchu může jemně šupinatět. Někdy může přecházet na horní část hrudníku a zad či končetiny. Pro ložiska je typické pálení nebo bolestivost. U systémového lupusu se také může objevit vínově červené zabarvení kůže bříšek prstů na rukou a začervenání nehtových valů.

Typy lupusu

Jsou známé tři typy lupusu a to lupus kůže, který je chronický a postiuhje výhradně kůži, dále lupus subakutní, který je spojen s méně závažnými orgánovými změnami. Poslední a nejzávažnější formou je lupus systémový, často označován zkratkou SLE. Systémový lupus totiž nepostihuje pouze kůži, ale i vnitřní orgány, například plíce, mozek, ledviny, srdce a klouby. Jednotlivé projevy těchto typů jsou popsány výše.

Lupus kůže a jeho komplikace

Komplikací kožní formy lupusu je zvrat ve formu těžší, systémovou čili SLE. Kožní projevy lupusu mohou řadu let předcházet dalším chorobným změnám. Správná a včasná diagnostika a vhodná léčba lupusu kůže proto může vzniku těchto změn zabránit. Chronický kožní lupus je nemoc, u které se střídají období aktivity a přechodného zlepšení stavu a nemoc takto probíhá až desetiletí. Prognóza, tedy předpověd vývoje nemoci, je však dobrá. V systémovou formu proto může lupus kůže propuknout jen v malém počtu případů.

Léčba lupusu kůže

Léčba lupusu kůže se podle závažnosti dělí na celkovou a místní. U těžkých případů lupusu kůže se celkově podávají antimalarika, mezi jejichž zástupce patří chlorochin a hydroxychlorochin. Jsou to léčiva, která se rovněž užívají při léčbě malárie. Účinné jsou také nízké dávky kortikoidů s protizánětlivými a imunitu tlumícími účinky. V místní léčbě se používají kortikoidy ve formě mastí. Důležité je v prevenci zhoršení projevů lupusu kůže používání krémů s ochranným faktorem a též ochrana před slunečním zářením.

Prevence lupusu kůže

Prevence obecně proti autoimunitním onemocněním bohužel není známá. Můžeme pouze omezit rizikové spouštěcí faktory, avšak ani to není tak lehké a též ne stoprocentní. Doporučuje se ochrana před slunečním zářením vzhledem k časté fotosenzitivitě a následnému zhoršení kožních projevů lupusu. Protože neznáme příšinu vzniku lupusu kůže, jedinou možností je jeho léčba.