Náhlá ztráta zraku

Náhlá ztráta zraku

Oko je nejdokonalejším a nejdůležitějším smyslovým orgánem lidského těla. Prostřednictvím zraku totiž přijímáme více než tři čtvrtiny všech informací z okolního světa. Ztráta vidění je tedy pro člověka velice závažná, a proto se lidé báli o svůj zrak již od nejranější historie. Náhlá ztráta zraku představuje pro nás vždy dosti velký šok, na který nemůžeme být nijak připraveni. Bývá způsobena celou řadou očních i celkových onemocnění. Je třeba ji také odlišit od pomalé ztráty zraku, která bývá zapříčiněna zcela jinými onemocněními (katarakta, glaukom). Již na začátku podotýkáme, že se jedná o urgentní stav, který vyžaduje neprodlené přijetí do nemocnice a intenzivní léčbu, často včetně operace.

Náhlá ztráta zraku a podstata problému

Náhlou ztrátu zraku můžeme rozdělit podle toho, zda se jedná o poruchu jednostrannou či oboustrannou, která tedy postihuje obě oči. Při jednostranné poruše zraku může být vidění subjektivně neporušené. Většinou až po náhodném zakrytí oka lépe vidoucího se pozná porucha zraku! Samozřejmě pokud je postihnuto oko, kterým lépe vidíme, zaregistrujeme tuto skutečnost okamžitě. Oboustranné porušení zraku je naštěstí spíše výjimkou. Náhlá porucha zraku může s sebou nést i doprovodné symptomy, jako jsou bolest hlavy či oka, celková nevolnost nebo syndrom „červeného" oka.

Příčiny náhlé ztráty zraku

Mezi hlavní příčiny, které způsobují tento stav, patří:

• uzávěr sítnicové tepny – zde dochází ke ztrátě zraku během několika vteřin. Příčinou uzávěru je krevní sraženina vzniklá při onemocnění cévní stěny při arterioskleróze nebo zvýšeném krevním tlaku. Léčbu je nutno zahájit co nejrychleji, nejlépe do dvou hodin od vzniku slepoty.
• uzávěr sítnicové žíly – příznaky se objevují během několika hodin až dnů, tj. pomaleji než v případě uzávěru tepny. Náhlé postižení zraku se nečastěji zpozoruje ráno po probuzení. Znovu zde hraje důležitou roli arterioskleróza a vysoký krevní tlak. Léčba, včas zahájená, bývá velmi úspěšná.
• krvácení do sklivce – zrak se poměrně rychle zhoršuje. Nejprve dochází k tvorbě zákalů před okem, postupně ale krev rychle prostupuje celým okem a dotyčný vnímá jen určitý pohyb či světlo. Sklivcové krvácení má tendenci se vstřebávat, takže se může po několika týdnech nebo měsících vidění samovolně upravit. Příčinou krvácení bývá nejčastěji cukrovka. Pokud tomu tak není, nejčastěji se jedná o odchlípení sítnice (viz dále). Léčba spočívá v podávání léků na podporu vstřebávání krve, pouze v závažnějších případech je nezbytný chirurgický výkon.
• odchlípení sítnice – postižený vnímá šedou clonu před okem, která se postupně zvětšuje a zhoršuje se pomalu i zraková ostrost. Sklon k této chorobě mají především krátkozraké oči, oči po chirurgické operaci a oči po úraze. Jedná se o urgentní stav, který musí být co nejdříve léčen!
• neurologické onemocnění – náhlá ztráta zraku nemusí být nutně způsobena jen očními onemocněními. Bývá provázena i u některých stavů neurologické povahy (po mozkové mrtvici, při mozkovém nádoru nebo u oftalmické migrény). Většinou se objevují i bolesti hlavy, nevolnost, zvracení či dvojité vidění. Tyto stavy je nutné léčit u specializovaného lékaře – neurologa.

Náhlá ztráta zraku a poučení na závěr

Zhoršené vidění není třeba podceňovat, i když se s ním v životě setká téměř každý z nás. Je třeba si uvědomit, že poruchy zraku mohou v řadě případů upozornit na závažná, až život ohrožující onemocnění. Přinejmenším nám hrozí trvalé oslepnutí, což vždy znamená silný zásah do našeho života. Proto v případě jakéhokoliv problému se zrakem konzultujte svého praktického lékaře. Se zrakem si není radno zahrávat.