Slepota

Slepota

Úplná slepota (amauróza) je popisována jako kompletní ztráta zraku, při které je oko zcela necitlivé na světlo. Častěji se však vyskytuje tzv. praktická slepota, při které je sice zbytková citlivost na světlo zachována, přesto je již poškození zraku tak významné, že má pacient stejné projevy jako u úplné slepoty. Pokud vyvolávající příčina postupně zhoršuje zrakovou ostrost oka, vyvíjí se slepota postupně od slabozrakosti přes těžké oslabení zraku až po praktickou a následně úplnou slepotu.

Slepota a choroby k ní vedoucí

Ke slepotě může vést celá řada chorob oka, ale také mnoho celkových onemocnění, která se projevují i v dalších systémech. Poměrně častou příčinou slepoty je šedý zákal (katarakta), při kterém dochází k zakalení původně průsvitné oční čočky, která se stává nepropustnou pro světlo a dochází tak k postupnému zhoršování zraku. Většina šedých zákalů vzniká vlivem stárnutí, poměrně značná část se však vyskytuje jako vrozená porucha, možný je také vznik katarakty jako následek úrazu nebo některých dalších příčin. V průběhu stárnutí dochází k postupnému odumírání buněk sítnice, která je zodpovědná za vnímání světla a často dochází k jejímu odtržení o podkladu. To je pak spojeno s vážnými poruchami funkce oka. Dalšími onemocněními, která vedou ke zhoršení nebo úplné ztrátě zraku, jsou zelený zákal (glaukom), chlamydiový zánět spojivky (trachom), nedostatek některých vitaminů u dětí nebo tzv. kolobom, tedy vrozená porucha vývoje oka charakteristická chyběním některé jeho důležité struktury. Náhlá slepota může vzniknout při ucpání tepen zásobujících oko okysličenou krví krevní sraženinou.

Slepota a její celosvětové příčiny

Celosvětově jsou nejčastější příčinou slepoty jednoho oka úrazy, velký význam mají také různé abnormality nervové tkáně, která převádí zrakové podněty z oka do odpovídajících částí mozku. Tato poškození nervových drah mohou vzniknout jako následek virových zánětů mozku, účinkem některých jedovatých látek nebo jako součást obrazu roztroušené sklerózy. Zatímco v rozvinutých zemích jsou slepotou postiženi spíše staří lidé, v rozvojových zemích jsou rizikovou skupinou především děti, u kterých je vyšší riziko poruch vývoje oka z nedostatečného příjmu vitamínů a dalších nezbytných látek v potravě. Neopominutelnou příčinou slepoty ve vyšším věku je kromě stárnutí buněk také tzv. diabetická retinopatie, tedy poškozování cév zásobujících sítnici vysokou hladinou glukózy v krvi u cukrovkářů. Také u albinismu a některých dalších vrozených poruch se může kromě dalších projevů vyskytnou praktická slepota, úplná slepota je spíše vzácností.

Slepota a jak chránit zrak

Protože zrak jej jedním z nejdůležitějších smyslů, který člověku zprostředkovává vnímání informací z okolí, jeho poruchy velmi významně ovlivňují každodenní život pacientů. Každá změna funkce zrakového ústrojí by proto měla být důkladně vyšetřena, aby se tak zabránilo případnému zhoršování stavu.