Srdeční selhání - příznaky

Příznaky srdečního selhání

O srdečním selhání mluvíme tehdy, když srdce z nějakého důvodu přestává plnit svoji základní funkci, kterou je čerpání krve. Jednou z nejčastějších příčin je tzv. ischemická choroba srdeční, dále různé vrozené nebo získané srdeční vady, ale také např. některé poruchy plicních cév. K srdečnímu selhání může dojít akutně, nebo je výsledkem dlouhodobého chorobného procesu a pak mluvíme o chronickém srdečním selhání.

Oběh krve v srdci

Ze všech žil v těle je krev cestou horní a dolní duté žíly vedena do pravé srdeční síně, odkud vede její trasa do pravé komory. Ta ji vypudí do plicních tepen, rozvětvujících se do tepének a vlásečnic, které se poté opět spojují do plicních žil ústících do levé srdeční síně. V plicích krev odevzdává zplodiny metabolismu a na oplátku přebírá z plicních sklípků kyslík. Z plic jde krev bohatá na kyslík do levé komory a z té je pumpována opět do celého těla.

Příznaky srdečního selhání 

Tělo člověka se srdečním selháním se dostává do situace, kdy se musí vypořádat s nedostatečným krevním zásobením svých orgánů. Některé orgány jako např. mozek  sníženým prokrvením trpět nesmí. U obou typů srdečního selhání se setkáváme i s poruchami rytmu, které se projevují bušením srdce. Příznaky srdečního selhání závisí na tom, která část srdce, přesněji komora, není již schopna svoji funkci plnit. Rozlišujeme pravostranné a levostranné srdeční selhání.

Pravostranné srdeční selhání

O pravostranném srdečním selhání mluvíme tehdy, kdy svou úlohu přestane zvládat pravá komora. To má za následek hromadění krve v žilním systému a pravé síní. Důsledkem toho je zvětšení jater, které se často projevuje bolestivostí v pravém podžebří. Také dochází ke zvýšení tělesné hmotnosti a otoku nohou z důvodu zadržování vody. V důsledku městnání krve v orgánech břišní dutiny se můžeme setkat i se zažívacími obtížemi.

Levostranné srdeční selhání

Nastane-li selhání levé srdeční komory, mluvíme o levostranném srdečním selhání. Při něm se začíná hromadit krev v levé síni a následně v plicních žílách, které do ní ústí. Výsledkem je stav nazývaný plicní edém, tedy otok, kdy se tekutina hromadí v plicích a způsobuje dušnost. Podle stupně srdečního selhání se objevuje při větší nebo menší námaze, v nejtěžších případech i v klidu. Typicky se objevuje, respektive zhoršuje v noci, kdy se člověk vzbudí a úlevu přináší až posazení, případně spánek v polosedě. U levostranného srdečního selhání se setkáváme i s celkovými příznaky, jako je například snížená tvorba moče z důvodu nedostatečného zásobení ledvin krví. Rovněž kosterní svaly bývají méně zásobené, což se projevuje celkovou únavou a slabostí. 

Závěr

Srdeční selhání může někdy probíhat bezpříznakově. Velmi často se stává, že srdeční selhání ani nebudí pozornost, nebo si je postižený nevysvětlí jako příznak nemoci. To se stává například při selhání pravé komory, kdy se ještě před vytvořením otoků dolních končetin zvýší tělesná hmotnost. Kvůli tomuto faktu se někdy srdeční selhání odhalí pozdě. Srdeční selhání bývá důsledkem chorob, kterým se můžeme vyhnout správným životním stylem. 

Chirurgická léčba srdečního selhání

Podle vyvolávající příčiny se uplatňují i další druhy léčby, hlavně léčba chirurgická, resp. kardiochirurgická. Chirurgická léčba se volí tehdy, když je příčinou srdečního selhání vada srdeční chlopně. V některých případech je pro pacienta výhodná operace, při které se  implantuje speciální elektrické zařízení tzv.  kardiostimulátor. Bývá to u pacientů, u kterých je srdeční frekvence příliš pomalá a tento přístroj stimuluje srdce ke stahům. Někdy je nezbytná implantace jiného přístroje tzv. defibrilátoru. Ten kontroluje srdeční rytmus a v případě poruchy je schopen arytmii zrušit vyslaným elektrickým výbojem. Existují pacienti, pro které je poslední nadějí transplantace srdce. 

Volba léčby srdečního selhání

Léčba srdečního selhání bývá často nesmírně náročná a je přísně individuální. Znamená to také, že léčba, kterou má stanovenou jeden pacient, může být zcela nevhodná pro jiného pacienta. O tom, který lék nebo jaká kombinace léků je pro pacienta nejvhodnější, musí rozhodnout pouze lékař. Užívání léků při srdečním selhání bývá dlouhodobé, často doživotní. Navzdory tomu zůstává srdeční selhání jednou z nejčastějších příčin úmrtí nejenom u nás, ale také v zahraničí. Tento fakt jenom podtrhuje význam toho, jak je důležitá prevence a včasná diagnostika, která vede k tomu, že se závažné důsledky nezdravého způsobu života neprojeví vůbec nebo se zachytí ve stadiu, kdy ještě není pozdě.