Alergie

Alergie

Alergií rozumíme zvýšenou citlivost na látky, které normálně člověku žádné obtíže nebo zdravotní problémy nezpůsobují. Dobře známým příkladem může být senná rýma, vyvolaná přecitlivělostí na pyly. Alergie se podílí na vzniku astmatu, ekzémů, vyrážek a mnoha jiných potíží, ale mohou být i jejich jedinou příčinou. Ve skutečnosti alergie postihují téměř kteroukoli část těla a mohou být vyvolány ohromným množstvím přírodních nebo umělých látek. Příznaky alergie bývají občas velmi trýznivé, ale v současné době je lze účinně tlumit.

Alergeny

Alergie jsou reakcí na alergeny. Tak nazýváme látky (například pyly), které vyvolávají alergickou reakci u citlivé osoby. K nejběžnějším alergenům patří potraviny (zejména vejce, kravské mléko a ryby), pyly, spory, hmyzí sekrety (zvláště včelí a vosí jed), zvířecí chlupy (například kočičí srst) a chemikálie.
Nejběžnějším domácím alergenem je trus roztočů, malých, pouhým okem neviditelných členovců, kteří žijí v peřinách, kobercích a záclonách. Někteří lidé jsou též alergičtí na teplo nebo chlad, takže jim například při ponoření do horké nebo studené vody otečou ruce.

Příznaky alergie

Všeobecně platí, že se příznaky alergie projevují na těch částech těla, které přišly do styku s alergenem. Tak například polétavé alergeny, jako jsou pyly, mají největší dopad na oči, nos a dýchací cesty. Alergie na jídlo se projeví otokem rtů, žaludeční nevolností nebo průjmem.
Alergie na kovy se projeví na kůži a alergie na gumu vyvolá vyrážku v místech, která přišla do styku s elastickými částmi spodního prádla. Toto je však jen velmi orientační pravidlo, neboť když alergen pronikne do krevního oběhu, může vyvolat reakci prakticky kdekoli. To platí zejména o alergenech z potravin, které se vstřebávají do krve z trávicího ústrojí. Proto dochází u citlivých osob k vyvolání celé řady reakcí, včetně ekzémů, kopřivky, astmatu, a dokonce i psychických poruch.

• Kožní alergie Jsou známy tři základní podoby kožních alergických reakcí. Nejobvyklejší, zvláště u dětí, je ekzém. Kontaktní dermatitida je zvláštní formou ekzému objevující se často u dospělých. Je vyvolána přímým kontaktem kůže s určitými alergeny. Kopřivka se projevuje červenými intenzivně svědícími pupínky. Vyrážka se může objevit náhle a postihnout jen ohraničenou oblast kůže. Avšak v těžších případech pokryje celé tělo velkými rudými skvrnami. Opět platí, že příčin může být mnoho a mohou být různé. Na vině bývají určité potraviny, léky, kosmetické přípravky, květy a rostliny. Jsou lidé, u kterých se kopřivka projeví při těžším stresu nebo při styku kůže s intenzivním teplem či chladem.
• Oční a ušní alergie Alergická reakce postihující oči se většinou projeví jako zarudnutí a podráždění spojivky. Může ji provázet otok, ale většinou se objeví jen svědění a slzení očí. Někdy je cílem alergenů ucho. V takovém případě se uvnitř ucha vylučuje více tekutiny a dočasně to může ovlivnit sluch.
• Nosní alergie Při senné rýmě dochází také k postižení očí a uší, ačkoliv hlavní projevy jsou soustředěny na nos, který je ucpaný, dráždí ke kýchání a sliznice vylučuje vodnatý sekret. Na rozdíl od prosté rýmy, která u jinak zdravých osob ustoupí během čtyř až pěti dnů, trvá senná rýma tak dlouho, dokud jsme v kontaktu s tím druhem pylu, na nějž jsme alergičtí. Někteří lidé trpí příznaky podobnými senné rýmě po celý rok. Mají prakticky stále ucpaný nos a výtok. Často dochází ke zhoršení potíží doma a to zejména během noci a časně ráno. Tyto potíže mohou být vyvolány alergií na trus domácích roztočů.
• Potravinové alergiea nesnášenlivost potravin Příznaků je celá řada. Mezi nejnápadnější známky akutní potravinové alergie patří žaludeční nevolnost s následujícím zvracením nebo průjmem. Alergické osoby mohou mít oteklé rty nebo jazyk. Někdy se objeví dva druhy příznaků najednou: například dítě alergické na kravské mléko dostane průjem a kožní vyrážku. Kožní vyrážky se mohou objevit po konzumaci jídla až za několik hodin nebo i dnů, ale zažívací problémy vznikají většinou okamžitě po jídle, obvykle během hodiny. Postižený tak alergen snadněji odhalí. Alergická reakce na potraviny nebo pyly může vrcholit astmatickým záchvatem charakterizovaným pískotem a obtížným dýcháním.

Lékaři se však domnívají, že alergie jejichž příčinu je obtížné odhalit, se stávají zdrojem mnoha jiných tělesných a duševních obtíží. K potravinovým alergiím mívají vztah opakující se bolesti břicha u malých dětí. Také některým případům nočního pomočování a zánětů močového měchýře se přisuzuje alergický původ.
Nejtěžší, naštěstí velmi vzácnou, formou alergie je anafylaktická reakce. Během ní dochází k otoku a následnému uzávěru dýchacích cest pacienta a prudkému poklesu krevního tlaku. Tato akutní příhoda bezprostředně ohrožuje život postiženého člověka, ale lze ji zvládnout injekčním podáním adrenalinu.

Příčiny alergie

Základní příčinu toho, proč někteří lidé alergiemi trpí a jiní nikoliv, dosud neznáme. Alergie se vyskytují v rodinách - je to velmi typické u případů senné rýmy, dětského ekzému a astmatu (kombinace příznaků známá jako atopie). Příčinou bývají vrozené vlastnosti buněk imunitního systému, který chrání organismus před infekcemi. Je to však dosud spíše teorie než prokázaný fakt.
Je však známo, že většina alergií je důsledkem poruchy imunitní soustavy. Obranné síly lidského organismu reagují na alergeny stejně, jako by to byly nebezpeční infekční činitelé.

Funkce imunitního systému

Jednou z nejdůležitějších součástí imunitního systému je skupina bílých krvinek nazývaných lymfocyty. Tyto buňky nepřetržitě hlídají výskyt cizorodých látek, které mají odlišnou strukturu než vlastní organismus, a mohou proto pro něj představovat hrozbu bakterie, viry a cizí bílkoviny. Pokud se tyto bílé krvinky s takovou cizorodou látkou setkají, vytvoří vůči ní protilátku, která ji svojí reakcí neutralizuje.
Proti každé cizorodé bílkovině si tělo vytváří specifickou protilátku. Pokud ji jednou vytvoří, je schopno ji kdykoli v budoucnu, když je stejnou bílkovinou opět „napadeno", vyprodukovat během krátké doby ve velkém množství.
Imunitní systém normálního zdravého člověka dokáže nějakým značně komplikovaným procesem, který vědci dosud nerozluštili, rozpoznat rozdíl mezi nebezpečnou cizorodou bílkovinou (například virem) a neškodnou bílkovinou, například v potravě. Alergici však reagují na neškodné bílkoviny stejně, jako by šlo o nebezpečné, a začínají vůči nim tvořit protilátky. Tyto protilátky se pak vážou na povrch tzv. žírných buněk, které obsahují mnoho chemických látek, z nichž nejdůležitější je histamin.
Pokud se tělo setká s cizorodou bílkovinou podruhé, protilátky navázané na žírných buňkách s ní reagují a zkoušejí ji neutralizovat. Tím vyvolají změny v žírných buňkách, které uvolní své zásoby histaminu. Vyplavení histaminu do krevního oběhu vyvolá reakci velmi podobnou zánětlivé, jaká nastává po poranění: Rozšíří se drobné krevní cévy, jejich stěna se stane propustnou, takže tekutina z nich uniká do okolních tkání. Rozšíření drobných krevních cév vyvolává zrudnutí a svědění, z cév unikající tekutina je příčinou otoku. Při senné rýmě jsou ještě k tomu hlenové žlázky v nosu drážděny k větší produkcí hlenu. Ten je pak příčinou ucpání nosních průduchů.

Diagnóza alergie

Diagnóza pylových alergií (a někdy také alergií na potraviny) se vyšetřuje kožními testy pomocí vpichové metody. Lékař nebo sestra nakape pacientovi na kůži předloktí vodní roztok obsahující nepatrné množství částic alergenu. Poté tenkou jehlou několikrát nabodne kůži skrze kapku roztoku a poté ji setře.
Během jedné návštěvy lze provést až 40 těchto testů, aniž by to dospělému přineslo nějaké zásadní nepohodlí. Je-li vyšetřovaný člověk na některý z alergenů skutečně alergický, vytvoří se do patnácti minut okolo příslušného vpichu okrouhlé zarudnutí. Jiný druh kožních testů se používá u lidí, kteří mají ekzém nebo dermatitidu. Na kůži se přilepí náplasti nebo malé polštářky mulu obsahující předpokládané alergeny a ponechají se zde několik dnů. Pokud je pacient na některý z použitých alergenů alergický, vytvoří se pod náplastí okrsek kožního zánětu. U osob s celoroční alergickou rýmou je třeba provést složitější vyšetření, při němž se možné alergeny vstříknou sprejem do nosu. Objeví-li se v krátké době reakce, je pravděpodobné, že vyšetřovaný je na použitý alergen skutečně citlivý.

Eliminační dieta

Za účelem určení, který pokrm vyvolává potravinovou alergii, se někdy používá speciální dieta nazývaná eliminační. Nejprve je dieta velmi prostá, často sestává jen z vody a jednoho druhu zeleniny, například brambor s jedním druhem masa, třeba jehněčího. Vyloučí se tak všechny v úvahu přicházející alergeny. Zlepší-li se příznaky alergie během několika dnů, je pravděpodobné, že příčinou potíží je jedna nebo více potravin, které jsme vyloučili. Potom lze zkusit vracet postupně do diety jednotlivé potraviny, abychom viděli, kdy se příznaky alergie opět objeví. Tímto postupem lze alergizující potravinu odhalit.
Jinou možností je jednoduše vyjmout z jídelníčku všechny potraviny, které jsou z hlediska rizika alergie nejpravděpodobnější. Často to bývají barviva, jako je například tartrazin (E 102) nebo jiná additiva. Při podezření na potravinovou alergii, zvláště u dětí, je vhodné krmit je výhradně čerstvými potravinami, které additiva neobsahují, a vyčkat, zda se příznaky nezlepší. Podobně u dětí s kojeneckým ekzémem může nastat dramatické zlepšení, vyloučíme-li úplně kravské mléko a nahradíme jej kozím nebo sójovým.

Provokační test

Určení alergizující látky tzv. provokačním testem, kdy se pacientovi podá malé množství potenciálního alergenu a sleduje se, zda vyvolá reakci, může být značně obtížné. Rozhodně jej lze provést pouze pod přímým dohledem lékaře. Provádí se u potravinových alergií, při alergiích na chemikálie běžně používané v domácnostech, jako jsou čisticí prostředky, barviva, deodoranty nebo konzervační přísady do potravin.

Léčba alergie

Trpíte-li akutní alergií, která se objevuje kdykoliv, když sníte například jahody nebo rybu, lékař vám s určením příčiny vašich potíží těžko pomůže. Příčina a následek jsou zjevné a nejjednodušší způsob, jak se alergie zbavit, je vyvarovat se alergenu.
Pokud váš lékař provede kožní testy, může vám říci, před kterými látkami byste se měli chránit. Tak například ukáže-li test, že jste alergičtí na vlnu, měli byste se kontaktu s ní vyhýbat.
Kožní testy však často prokáží alergii na domácí roztoče. Je samozřejmě velmi obtížné vyvarovat se domácího prachu zcela, ale přece jen můžete udělat dost pro to, abyste jeho množství snížili. Lze odstranit takové zařízení bytu, které je rezervoárem prachu, jako jsou těžké závěsy, přehozy nebo koberce s dlouhým vlasem. Prospěšné je pravidelné vysávání a pomoci může i používání polštářů a lůžkovin plněných umělým vláknem spíše než peřím, protože se v nich drží mnohem méně prachu a roztočů. Mimo to se snáze čistí. Na trhu jsou i speciální matrace. Vás lékař by měl být schopen vám v tomto směru poradit.

Léky na alergii

• Při alergiích se předepisuje několik druhů léčiv. Antihistaminika potlačují prozánětlivé účinky histaminu, pokud se uvolňuje. Jsou k dispozici jako tablety, sirupy, nosní nebo oční kapky a existují také injekční antihistaminika, která se užívají při těžkých alergických záchvatech. Antihistaminika se častou používají při senné rýmě, kopřivce a celoroční alergické rýmě. Jednou z nevýhod antihistaminik je to, že některá z nich způsobují ospalost. Používáte-li je, neřiďte auto ani nevykonávejte činnosti vyžadující zvýšenou pozornost nebo požádejte svého lékaře, aby vám předepsal jiný přípravek. Vždy věnujte pozornost případnému upozornění na nežádoucí účinky léku v příbalovém letáku.
• Jiný protialergický lék je chromoglykát sodný. Ten brání vyplavování histaminu z žírných buněk. Je proto nutné užívat jej dříve, než se objeví příznaky. Poté, co se histamin z buněk uvolní, nemůže již chromoglykát účinkovat. Podává se ve formě inhalační (při astmatu), jako oční kapky (při očních alergiích), v tabletách (při potravinových alergiích) nebo jako nosní sprej pří celoroční alergické rýmě.
• Kortikosteroidy, jako například Prednison, jsou velmi silné protizánětlivé prostředky. Používají se někdy k léčbě kožních alergií nebo v inhalačních sprejích při astmatu. Tyto léky mají mnoho vedlejších účinků a patří výhradně do rukou lékaře.
• Astma lze také příznivě ovlivnit léky, které rozšiřují průdušky a umožňují tak lepšímu proudění vzduchu do plic bronchodilatátory.

Je třeba zdůraznit, že tyto přípravky neléčí příčinu nemoci, pouze zmírňují příznaky. Jejich použití není bez problémů. Zejména kortikosteroidy je třeba používat s rozmyslem, a pokud se užívají ve formě tablet, nemělo by to být po delší dobu.
Ekzémy někdy reagují na zcela jednoduchá opatření, je třeba zajistit, aby kůže příliš nevysychala. Pomoci může již používání zvlhčujících krémů a olejů do koupele. Těžké ekzémy lze zvládnout pomocí kortikoidních mastí, není však radno užívat silnější steroidní přípravky po delší dobu. Nejrozšířenější jsou masti s obsahem hydrokortizonu, který má po dlouhodobém užívání málo vedlejších účinků. Slabší přípravky lze dostat v lékárnách bez receptu, silnější musí předepsat lékař.
Potravinové alergie lze rovněž někdy zklidnit léky, ale někteří lékaři dávají přednost dietním opatřením, která vyloučí z jídelníčku všechny potraviny působící alergické obtíže. U některých alergií to může být obtížné, například tehdy, jde-li o alergii na látku v potravinářství široce používanou (například obecně používaná dochucovadla, barviva, konzervační látky atd.)

Lidé trpící nejtěžšími formami alergie (anafylaxí) by měli s sebou nosit injekční stříkačku s adrenalinem, aby jej bylo možno podat ihned po začátku příznaků, než se podaří dopravit je do nejbližšího zdravotnického zařízení.

Svépomoc

Alergikům se nabízí mnoho způsobů, jak si pomoci sami. Je jasné, že trpíte-li alergií na potraviny nebo chemikálie, měli byste vyvinout maximální úsilí o to, abyste se alergenům vyhnuli. To znamená mimo jiné pečlivě číst nálepky na potravinách, popř. příbalové letáky a zjistit složení dotyčného výrobku a to, zda neobsahuje alergizující látku.
Lidé se sennou rýmou by se měli během pylové sezóny vyhýbat pohybu na čerstvém vzduchu, zejména v časném odpoledni, kdy je alergenů ve vzduchu nejvíce. Oči lze proti pylům a výtrusům hub chránit tmavými brýlemi. Je vhodné zvážit koupi domácí čističky vzduchu nebo alespoň zvlhčovače, popř. i do auta, neboť může zbavit vzduch pylových částic. Větrací systémy některých automobilů jsou dnes již vybaveny pylovými filtry, které zabrání pylům proniknout do vozidla. Chystáte-li se na dovolenou na konci jara nebo v časném létě, mějte na paměti, že obvykle bývá pylu mnohem méně v blízkosti moře než ve vnitrozemí.