Cholesterol pohledem nutričního terapeuta

Cholesterol

Cholesterol je sloučenina lipidové povahy, řadící se ke steroidům. Je přítomen ve všech živočišných tkáních, krvi, ve žlučových kyselinách, je významnou součástí buněčných membrán a  stavební jednotkou některých enzymů. Tělo si ho dokáže samo vytvořit a současně ho přijímáme v potravě živočišného původu. V rostlinných potravinách cholesterol není obsažen. Vysoká hladina cholesterolu, často spojená s poruchami metabolismu dalších krevních tuků (především triglyceridů), jsou nejrizikovějším faktorem pro vznik srdečně cévních chorob. Mezi další rizikové faktory patří vysoký krevní tlak, diabetes mellitus, obezita, kouření, špatný stravovací režim a nedostatek pohybu.

Cholesterol a jeho typy

Cholesterol podle jeho chování vzhledem ke stěně cévní lze rozdělit na:

HDL cholesterol ("hodný"), který transportuje tuky, především cholesterol, z cév do jater a tam je cholesterol metabolizován. Snižuje tak jeho hladinu. HDL cholesterol by měl mít u mužů hodnotu  vyšší než 1,00 mmol/l krve, u žen nejméně 1,2 mmol/l krve.

LDL cholesterol ("zlý"), který přivádí cholesterol a další tuky z jater do cév. Jeho hladina v krvi by neměla být vyšší než 3 mmol/l. Ukládání cholesterolu spolu se solemi vápníku do stěny cévní způsobuje snížený průtok krve a vytvářejí se sklerotické pláty, které se mohou uvolnit a ve směru toku krve ucpat cévu. Tak  může dojít k infarktu myokardu či cévní mozkové příhodě.

Normální hladina celkového cholesterolu v krvi:

• děti do 10 let  méně než 4,40 mmol/l
• dospělí méně než 5,00 mmol/l
• zvýšená hladina u dospělých jedinců: 5,00 mmol/l – 6,5 mmol/l
• vysoká hladina: více než 6,5 mmol/l

Cholesterol  a jeho příjem

Cholesterol si jednak vytváří naše tělo samo a dále přijímáme v potravě. I v případě, že je hladina krevního cholesterolu v normě (méně než 5,00 mmol/l) v dospělosti, z preventivních důvodů je prozíravé konzumovat pestrou stravu  s optimálním množstvím živin, vitamínů, minerálních látek, vlákniny a dostatkem vhodných tekutin. Samozřejmostí by měl být  pravidelný dostatečný pohyb, nekouřit a omezit příjem soli. Doporučený denní příjem cholesterolu v potravě je do 300 mg. V případě zvýšené hladiny cholesterolu v krvi se snažíme výběrem vhodných potravin denní příjem cholesterolu snížit ( 200 mg) a zařazením potravin s obsahem nenasycených mastných kyselin (olejová linolová, alfa linolenová) a vícenenasycených mastných kyselin n-6 a n-3 upravit hladinu krevního cholesterolu. Nenasycené mastné kyseliny snižují obsah cholesterolu a působí protizánětlivě, vícenenasycené mastné kyseliny významně snižují tvorbu krevních sraženin a zvyšují hladinu HDL cholesterolu. Totéž platí v případě vysoké hladiny krevního cholesterolu. Lékař doporučí a předepíše léky na snížení cholesterolu, ale samozřejmostí je  dodržování vhodné nízkocholesterolové stravy.

Cholesterol a dietní opatření

Nevhodné tuky:  živočišné tuky mléčné (máslo, šlehačka, smetana, tučné mléčné výrobky) a sádlo (slanina, tučná masa, uzeniny, zabíjačkové pochoutky, tlačenka), vnitřnosti (mozeček, játra, slezina, jazyk...) – obsahují velký podíl nasycených a transmastných kyselin a ty zvyšují hladinu cholesterolu v krvi. Místo živočišných tuků je třeba do jídelního lístku zařadit tuky rostlinné s obsahem nenasycených mastných kyselin a vícenenasycených mastných kyselin. Nevhodná masa: všechna tučná masa, i drůbež – husa a kachna. Vnitřnosti – mozeček, játra, slezina, jazyk... Smažením upravujeme masa jen výjimečně. Vhodná jsou masa libová – kuřecí a krůtí maso (bez kůže), libové maso vepřové (kýta, "panenka"), hovězí, králičí, skopové, zvěřina, klokaní, pštrosí. Z uzenin se doporučuje pouze libová šunka (krůtí, kuřecí) a šunkový salám.

Nenasycené mastné kyseliny – ty cholesterol snižují – jsou obsaženy v kvalitních rostlinných olejích a produktech z nich vyrobených – v margarinech. Přírodními zdroji těchto  vhodných tuků jsou dále semínka a ořechy. Zdrojem vícenenasycených mastných kyselin n-6 a n-3 jsou ryby, především tučné mořské ryby z chladných moří. Je to hlavně losos, makrela, treska, sleď, sardinky, tuňák a ze sladkovodních tolstolobik. Na našem stole by se měly objevit nejméně dvakrát týdně (konzerva s drceným tuňákem takřka tyto vzácné mastné kyseliny neobsahuje, je naložen do rostlinného oleje!)

Mléko a mléčné výrobky jsou hlavními dodavateli vápníku. V případě dodržování nízkocholesterolové diety zařazujeme polotučné mléko (1,5% T), jogurty s obsahem tuku 2% a sýry  do 30% tuku.

Snižování krevního cholesterolu napomáhá dostatečný příjem vlákniny. Měli bychom konzumovat denně 500 g zeleniny + ovoce (včetně brambor) především v syrové formě, často zařazovat do jídelního lístku celozrnné pečivo, luštěniny, neloupanou rýži, pohanku, jáhly, kroupy, ořechy a semínka. Tyto potraviny obsahují i významné množství vitamínů (B,C, provitamín A, E,D), a minerálních látek ( draslík, hořčík, vápník a další). Některé z těchto nutrientů působí jako antioxidanty a zlepšují naši obranyschopnost.

Moučníky, cukrovinky, kandované ovoce, bílé pečivo a slazené nápoje zvyšují příjem energie, zvyšují hladinu krevního cukru, a tím nároky na tvorbu a přísun inzulínu, a tak pravděpodobnost vzniku cukrovky. Proto je dobré je omezit.

A co vejce? Jedno vejce obsahuje ve žloutku (30 g) až 290 mg cholesterolu (bílek je takřka čistá bílkovina). Podle některých odborníků a studií jsou ve žloutku  obsaženy látky (lecitin a další), které účinek cholesterolu ve vejci snižují. Lidem se zvýšenou či vysokou hladinou cholesterolu se doporučuje raději snížit konzumaci vajec na dva kusy za týden, a to především v pokrmech, ne samostatně.

Zásady nízkocholesterolové diety jsou totožné s doporučovanou zdravou výživou. Pestrý jídelní lístek se spoustou zeleniny a ovoce (5x denně 100 g porce), dostatek důležitých bílkovin, vhodných tuků, sacharidů s obsahem vlákniny, vitamíny rozpustné v tucích i ve vodě, minerální látky, dostatečný pitný režim. Je třeba změnit nejenom jídelní lístek, ale i životní styl. Zařadit tělesnou aktivitu (4x týdně půl hodiny), vyhýbat se stresům, nekouřit. Zlepšení zdraví a tělesné kondice za to stojí.