Dehydratace je nedostatek tekutin v těle. Ohrožuje především děti a staré lidi.
Dieta při antikoagulační léčbě
Dieta při antikoagulační léčbě je založena na předpokladu, že dochází k vyváženému příjmu léků proti srážení krve a potravin, které neobsahují příliš prosrážlivých faktorů. Hlavním prvkem diety při antikoagulační léčbě je potom stálý přísun vitaminu K bez výrazných výkyvů.
Dieta při antikoagulační léčbě
Perorální koagulancia jsou stále častěji užívanou skupinou léků a pro dlouhodobé podávání je u nás téměř výhradně používán Warfarin. Účelem podávání těchto léků je snížení krevní srážlivosti. Antidotem (látkou rušící účinek) je vitamín K, který má účinky koagulační.
Je třeba upravit stravu tak, aby byl zajištěný stabilní příjem tohoto vitamínu, ale aby se zabránilo nadměrnému a zejména nárazovému příjmu vitamínu K ve stravě.
(koagulace – /krevní/ srážení; koagulační – týkající se srážlivosti; antikoagulační – působící proti srážlivosti)
Dieta při antikoagulační léčbě a vitamin K
Vitamín K patří mezi vitamíny rozpustné v tucích. V lidském těle jsou jen minimální zásoby tohoto vitamínu a aby se vyloučilo kolísání jeho hladiny při různém příjmu ze stravy, dochází v těle k jeho recyklaci (obnovování). Vitamín K je nezbytný pro tvorbu tkáňových bílkovin, účastní se tvorby kostní hmoty a ve střevě přeměny glukózy (krevního cukru) na glykogen (zásobní škrob). Je odolný vůči tepelnému zpracování a skladování, ke ztrátám dochází v případě že je potravina vystavena dennímu světlu. Jeho množství v jednotlivých potravinách kolísá podle ročního období a například obsah vitamínu K v mase je ovlivněn krmením zvířat. Vitamín K je obsažen především v potravě rostlinného původu, a to v listové zelenině. Dále ho získáváme i z potravin živočišných, to znamená z masa a vnitřností (především jater a srdce) jatečního dobytka, drůbeže a rybích jater. Je obsažen například i ve vaječném žloutku.
Vitamin K a jednotlivé potraviny
Doporučená denní dávka vitamínu K při léčbě perorálními antikoagulancii je maximálně 250 µg. Potravina, která ve 100 g jedlého podílu obsahuje více než 100µg vitamínu K, není pro tuto dietu vhodná, nebo se musí konzumovat v minimálním množství. Nejbohatším zdrojem vitamínu K je zelená listová zelenina. Je to především zelí, a to jak bílé, tak červené, hlávkové i kysané. Dále kapusta – opět všechny formy –, špenát, brokolice, květák, zelí čínské i pekingské, červená řepa a zelené koření (pažitka, petržel, kopr, natě), pórek. Dále je to všechna kvašená zelenina – kvasný proces mnohonásobně zvyšuje obsah vitamínu K. Vitamín K najdeme i v mase, ve vnitřnostech, olivovém a sójovém oleji, v cizrně a sóje. Mezi zdroje vitamínu K patří i bylinky (zejména kopřivy), zelený čaj a volně prodejné doplňky výživy s rostlinnými výtažky (s Gingo bilobou, se zeleným čajem a další) a vitamínové suplementy. Naproti tomu kořenová zelenina (mrkev, celer, petržel), brambory, rajčata, okurky, papriky , ředkvičky, houby, pečivo, rýže, těstoviny, mléko a mléčné výrobky mají obsah vitamínu K nízký. Bezproblémové je i ovoce, vyšší obsah tohoto vitamínu má kiwi a avokádo. Naklíčená pšenice a další naklíčené obiloviny a luštěniny mají naopak obsah vitamínu K vysoký (pšenice: 100 g/17µg vitamínu K, pšenice naklíčená 100 g/350µg vitamínu K).
Dieta při antikoagulační léčbě a alkohol
Bezpečná dávka alkoholu znamená 20–30 g alkoholu, to je 0,5 l piva 10–12 stupňového, nebo 2 dcl vína (10–14 % alkoholu) či 0,5 dcl destilátu (40–50 % alkoholu) za den.
Dieta při antikoagulační léčbě a obecné principy
Dieta doporučená při užívání perorálních koagulancií je založena na stabilním přísunu vitamínu K potravou a její dodržování by mělo zabránit výkyvům v příjmu tohoto vitamínu. Správně vytvořená dieta by měla vycházet ze zásad zdravé výživy a měla by respektovat případná další dietní doporučení, která pacient dodržuje a vycházet z jeho stravovacích zvyklostí. Většinu potravin s vysokým obsahem vitamínu K je možné zaměnit za potraviny s nižším obsahem tohoto vitamínu. Nevhodné je snížit konzumaci zeleniny a ovoce, a tím i příjem vlákniny, vitamínů a minerálních látek. Rovněž nevhodná je výměna bílého masa (kuřecí, krůtí) za maso vepřové, které má vyšší obsah nasycených tuků a cholesterolu. Někdy je pro pacienta obtížné skloubit pravidla dodržovaných dietních opatření (dieta diabetická, bezlepková, nízkocholesterolová...) s principy diety při perorální antikoagulační léčbě. V tomto případě je nejjednodušší cesta obrátit se na odborníka ve výživě, a tím je nutriční terapeut/ka.