Dehydratace je nedostatek tekutin v těle. Ohrožuje především děti a staré lidi.

Dieta při vředové chorobě žaludku a duodena chrání žaludek před nevhodnou potravou, popřípadě před potravou, která není vhodným způsobem upravena. Nevhodná dieta při vředové chorobě žaludku a duodena vede k přílišnému dráždění žaludku, které má za následek nejen zpomalení léčení vředu, ale může vést i ke vzniku závažných komplikací.
Pod pojmem vředová choroba rozumíme peptický vřed žaludku a dvanáctníku (duodena), který je většinou způsobený působením infekce bakterií Helicobacter pylori v žaludku.
Sekundární peptický vřed může vzniknout například i v souvislosti se zvýšenou činností příštítných tělísek, zvýšenou hladinou hormonu gastrinu, jako vedlejší příznak při léčbě antirevmatiky, kortikoidy a podobně. Dalším faktorem ovlivňujícím vznik vředové choroby je nepravidelné jídlo, nevhodné potraviny (ty, které zvyšují tvorbu kyseliny solné v žaludku) konzumované ve větším množství, kouření, alkohol, dlouhodobý neřešený stres a podobně.
Vztah mezi jídlem a bolestmi žaludku zná dobře každý nemocný. Bolest je většinou tlaková a vzniká po určitém odstupu po jídle. V případě žaludečního vředu je to v době od 10 minut po 1,5 hodiny po požití jídla (záleží na lokalizaci vředu – čím blíže vstupu do žaludku vřed je, tím rychleji nastupuje bolest). Pokud se jedná o vřed v oblasti dvanáctníku (první část tenkého střeva), bolest vzniká nalačno a po jídle naopak mizí. Pacienti se žaludečním vředem často trpí nechutenstvím, bojí se bolesti po jídle a hubnou. Pacienti s vředem ve dvanáctníku bolesti zahánějí jídlem, a proto někdy i přibírají na váze.
Přísná dieta, která byla dříve základem léčby této choroby, je dnes díky moderním účinným lékům volnější, výběr potravin je širší, strava je pestřejší. Dieta se řídí snášenlivostí pacienta. Nezáleží jen na výběru potravin a pokrmů, záleží i na způsobu tepelné úpravy a na konzumovaném množství. V dietě pro nemocné vředovou chorobou žaludku a dvanáctníku nepodáváme potraviny, pochutiny a nápoje, které zvyšují tvorbu kyseliny solné (kofein, alkohol, jídla příliš tučná a ostré koření). Strava má být pravidelná, vhodné je podávat 5–6 x denně menší porce. Po jídle je dobrý krátký odpočinek, důležité je dodržování vhodného a dostatečného pitného režimu. Pokrmy připravujeme z kvalitních potravin a podáváme je čerstvé. Dbáme na to, aby při tepelné úpravě nedocházelo k přepálení tuku a zbytečným ztrátám vitamínů. Energetická hodnota stravy má odpovídat potřebě (rovnováha příjmu a výdeje energie). Důležitá je biologická hodnota stravy, zaručující příjem optimálního množství plnohodnotných bílkovin, vhodných tuků, vitamínů a minerálních látek, vlákniny a tekutin.
Pokrmy připravujeme vařením, dušením i pečením. Při pečení dbáme na to, aby nedocházelo k přepálení tuku a pokrm neměl příliš tvrdé kůrky. Výhodné je připravovat pokrmy v horkovzdušné troubě, v teflonovém nádobí, "pomalém hrnci", při pečení a zapékání používat alobal. Smažení se nedoporučuje. Polévky připravujeme bez ostrého koření a většího množství česneku či cibule (pouze vyvařit a odstranit). Problematické jsou polévky z většího množství kapusty, zelí a dalších nadýmavých druhů zeleniny a z luštěnin. Nevhodné jsou polévky jaternicové, ovarové, ostrá gulášová, či drštková. Masa vybíráme kvalitní, netučná. Maso nenakládáme a nepodáváme maso husí, kachní, vepřový bůček, zabíjačkové pochoutky. Nezapomínáme na ryby sladkovodní i mořské ve vhodné úpravě.
Takto upravená strava vyhovuje většině pacientů s vředovou chorobou. Ale u mnoha potravin a pokrmů se snášenlivost u různých pacientů liší. Často je třeba tuto dietu skloubit například s dietou diabetickou, nízkocholesterolovou a podobně. Pokud si pacient neví rady s jídelníčkem, měl by se obrátit na odborníka na výživu a tím je nutriční terapeut/ka.
V případě akutních potíží je třeba podávat stravu šetrnější, lehce stravitelnou. Jsou to šlemové polévky (rýžová, vločková, mrkvová) či masové vývary bez tuku se zavářkou (těstoviny, krupice, rýže, kapání). Maso (libové hovězí, telecí, bílá masa) je nejlépe uvařit či udusit a připravit z něj haši, nebo ho podat například s dušenou mrkví a bramborovou kaší. Vhodné jsou mléčné kaše a nákypy (rýžová, krupicová), těstoviny sypané tvarohem, pudinky, piškoty, bílé pečivo (veka, rohlíky), jogurty, tvarohové sýry, jablečné pyré, kompoty. Snažíme se co nejrychleji – podle stavu pacienta – vrátit k pestřejší, plnohodnotné stravě.
Diskuze