Dehydratace je nedostatek tekutin v těle. Ohrožuje především děti a staré lidi.
Draslík
Draslík je spolu se sodíkem jedním z nejdůležitějších prvků lidského těla. Draslík hraje klíčovou úlohu v přenosu nervového signálu a také při správném fungování svalů. Snížená i zvýšená hladina draslíku – hypokalemie a hyperkalemei – mohou mít pro člověka fatální následky...
Draslík
Draslík je jedním ze základních minerálů, které organismus potřebuje ke své správné funkci. Stejně jako u ostatních minerálů musí být draslík ve správném množství, aby nám byl prospěšný. Jeho nadbytek, nebo naopak nedostatek našemu tělu škodí. Draslík se v těle vyskytuje v iontové podobě, a to zejména uvnitř buněk. Nejvíce draslíku obsahují svalové buňky. S věkem klesá množství svalové hmoty, a proto klesají i zásoby draslíku. Mimo buňky se vyskytuje jen v malém množství.
Draslík a jeho koloběh
Denní příjem draslíku se velmi liší podle typu stravy. Zelenina, brambory a vnitřnosti obsahují velká množství draslíku. Pokud jsme zdraví, jeho zvýšený příjem nás nijak neohrožuje, protože přebytek se bez problémů vyloučí ledvinami do moči (asi 90%) nebo stolicí (10%). Další způsob, jak může naše tělo snížit hladinu draslíku, je jeho ukrytí do buněk. Tak tělo reaguje hlavně při vysokých, či dlouhotrvajících hladinách draslíku v krvi, nebo při změně kyselosti vnitřního prostředí. Z toho vyplývá, že i kyselost vnitřního prostředí ovlivňuje hladinu draslíku. Pokud se kyselost zvýší, zvýší se i hladina draslíku a opačně. Při poklesu kyselosti klesne i množství draslíku. Hladinu draslíku v našem těle ale ovlivňují i jiné látky, zejména hormony. Například inzulin (produkovaný slinivkou), adrenalin nebo aldosteron (oba vznikají v nadledvinách).
Draslík a jeho nedostatek
Jako hypokalemie se označuje stav, kdy je snížená hladina draslíku v krevní plazmě. Dochází k ní například při velmi malém příjmu draslíku při nevhodné dietě, podvyživených lidí (např. anorexie, pacienti s onemocněním trávicího systému) a u starých lidí. Druhou možností poklesu hladiny draslíku jsou zvýšené ztráty, které pozorujeme například u ledvinných onemocnění, při silném pocení, velkých průjmech a u bulimie (tady vede ke ztrátám zejména časté zvracení). Hladinu draslíku mohou snižovat i některé hormony, jako inzulin, adrenalin nebo aldosteron. Projevy nedostatku mohou být velmi závažné. Postižen je totiž nejvíce přenos nervových vzruchů na svaly. To se projeví svalovou slabostí, únavou, zácpou až možnou zástavou peristaltiky (pohyb trávicí trubice nutný k její funkci). Zástava peristaltiky vyvolá takzvanou náhlou příhodu břišní, která se projevuje prudkými bolestmi břicha a je nutná rychlá lékařská péče. Další nebezpečí hrozí zejména u srdečního svalu. Zde může docházet ke vzniku poruch srdečního rytmu a poklesu krevního tlaku.
Draslík a jeho nadbytek
Jak již bylo zmíněno, mimo buňky je draslíku velmi málo – asi 2% z celkového množství v těle. Pro naše tělo je velmi důležité, aby toto množství nevzrostlo o víc jak polovinu, protože to už se výrazněji projeví na funkci organismu. Pokud množství draslíku v krevní plazmě stoupne asi na dvojnásobek, pak už se jedná o stav, který může výrazně ohrožovat život pacienta. K vysoké hladině draslíku (tzv. hyperkalemii) vedou zejména onemocnění ledvin jako akutní ledvinné selhání, dále pak Addisonova choroba, nebo předávkování léky – konkrétně diuretiky. Příznaky tohoto stavu jsou zejména poruchy srdečního rytmu vedoucí až k zástavě srdce, dále pak svalová slabost, záškuby, a parestezie (pocity mravenčení).
Draslík je pro naše tělo velmi významný. Na správnou a vyváženou skladbu potravy by tedy měli dbát zejména nemocní se sníženou funkcí ledvin, starší lidé a pacienti s déle trvajícími zažívacími obtížemi. Stejně obezřetní by měli být i při výběru různých potravinových doplňků a komplexů vitaminů a stopových prvků.
Diskuze