Dehydratace je nedostatek tekutin v těle. Ohrožuje především děti a staré lidi.
Jód
Jód je jedním z prvků zásadních pro správné fungování organismu. V dětství je jód zásadní pro správný duševní vývoj a jeho nedostatkem vzniká kretenismus – jedna z forem mentálních retardací. V dospělosti vede nedostatek jódu k chybnému fungování štítné žlázy.
Jód
Během celého svého vývoje a růstu naše tělo potřebuje velké množství rozličných látek. Jedná se hlavně o živiny, které tělo používá jednak jako zdroj energie, jednak jako stavební materiál při svém růstu. Obecně známé zdroje živin jsou cukry, tuky a bílkoviny. Na co ale lidé často zapomínají, jsou vitamíny a stopové prky. Jsou to látky, z nichž každá má v našem metabolismu nezastupitelnou funkci a naše tělo bez nich nemůže správně fungovat. Jód je stopový prvek a je pro naše tělo nezastupitelný během celého našeho života, a to i v době před narozením.
Jód a jeho koloběh
Denní potřeba jódu se odvíjí od tělesného stavu a věku. Jeho potřeba se zvyšuje během těhotenství, kojení a růstu. Průměrně naše tělo denně potřebuje 150 až 200 mikrogramů jódu. Po vstřebání jódu z potravy je z krve jód vychytáván hlavně dvěma orgány – štítnou žlázou a ledvinami, přičemž ledviny vyloučí až 80% jodu přijatého potravou. Z moči je možno stanovit tzv. joduji, tedy množství jódu v moči, které odráží jeho hladinu v těle. Jód je velmi významný pro funkci celého těla. Je totiž vychytáván štítnou žlázou a v ní je zabudován do hormonů štítné žlázy – trijodtyronin (zkráceně T3) a tyroxin (zkráceně T4). Tyto hormony jsou zásadní pro správný růst a vývoj celého organismu a také pro správnou rychlost tělesného metabolismu.
Jód a jeho nedostatek v dětství
Nedostatek jódu se projevuje různě podle toho, v kterém věku k němu dochází. Pokud je ho málo během nitroděložního vývoje, dochází ke vzniku takzvaného kretenismu. Takovéto děti jsou menšího vzrůstu, mají opožděný duševní vývoj (tzv. mentální retardaci), velká bříška a z úst se jim vyklenuje velký jazyk. Celosvětově je nedostatek jodu nejčastější příčinou mentální retardace.
Jód a jeho nedostatek v dospělosti
Pokud k poklesu příjmu jódu dochází v dospělosti, jsou jeho projevy odvislé od velikosti jeho nedostatku. V lepším případě dochází pouze ke zvětšení štítné žlázy. Takováto štítná žláza se pak označuje jako tzv. struma. Je patrná pohmatem na krku v okolí spodní části hrtanu, její zvětšení může být patrné i pohledově. Vliv na metabolismus je ale minimální. Horší je to v případě velkého poklesu příjmu jódu. Štítná žláza se zvětší – snaží se tak kompenzovat nízký příjem jódu a díky svému zvětšení ho může vychytat více. Od určité míry poklesu ale tato kompenzace nestačí a dochází k rozvoji tzv. hypotyreózy, tedy snížené funkce štítné žlázy. Dochází k ukládání hlenovitých hmot v kůži a ta se jeví jako měkká, těstovitá. Dochází také ke zpomalení metabolismu až o 40%, to se samozřejmě projeví. Pacienti se cítí unavení a ospalí, hůře se soustředí, snižuje se jejich mentální výkonnost, přibírají na váze, je jim často zima a špatně snáší chlad. Také se objevuje řídnutí vlasů a zhrubění hlasu. Řeč bývá často pomalá. Stav se při obnově příjmu jódu vrátí do normálu.
Výše popsané příznaky deficitu jódu v dospělosti jsou spíše příznaky snížené funkce štítné žlázy. Funkce štítné žlázy klesá nejen při poklesu příjmu jódu, ale i při jiných onemocněních, která jsou značně závažnější. Proto je důležité takovéto obtíže probrat se svým lékařem. Deficitu jódu můžeme nejlépe předcházet používáním jodované soli.