Dehydratace je nedostatek tekutin v těle. Ohrožuje především děti a staré lidi.
Peptické vředy u dětí
Peptické vředy u dětí jsou narušené oblasti nebo otevřené boláky na sliznici žaludku nebo v první části tenkého střeva, tzv. duodenální vředy. Známou příčinou peptických vředů je bakterie Helicobacter pylori. Primárním příznakem tohoto onemocnění je palčivá a hlodavá bolest v žaludku několik hodin po jídle, kterou však lze naopak zmírnit právě jídlem, mlékem či užitím antacid. Další známky zahrnují nevolnost, zvracení či pálení žáhy. K léčbě peptických vředů se užívají antacida, léky neutralizující žaludeční kyseliny a napomáhající hojení vředů.
Peptické vředy u dětí
Peptické vředy jsou porušené oblasti nebo otevřené boláky na sliznici žaludku (žaludeční vředy) nebo v první části tenkého střeva, která se nazývá duodenum (duodenální vředy). Duodenální vředy jsou primárně způsobeny nadměrným působením žaludečních kyselin, zatímco příčinou žaludečních vředů může být řada faktorů včetně stresu. Známou příčinou peptických vředů je infekce bakterií Helicobacter pylori. Dětem se tvoří většinou duodenální vředy. Duodenální nebo žaludeční vředy se mohou objevit jako komplikace jiné nemoci.
Duodenální vředy bývají dědičné. Jsou spojovány s užíváním aspirinu, ibuprofenu a kortikosteroidů, s kouřením, s nadměrným užíváním alkoholu, se stresem, s těžkými infekcemi a chronickým onemocněním jater. Žaludeční vředy mohou být způsobeny nadměrnou tvorbou žaludečních kyselin nebo pomalým vyprazdňováním žaludku, kdy kyseliny zůstávají v žaludku příliš dlouho. Kouření a užívání aspirinu nebo jiných protizánětlivých léků rovněž přispívá ke vzniku žaludečních vředů. Vliv těchto faktorů na tvorbu vředů není zatím zcela jasný.
Příznaky peptických vředů
Primárním příznakem peptických vředů je palčivá nebo hlodavá bolest v žaludku několik hodin po jídle. Bolest lze zmírnit jídlem, mlékem nebo užitím antacid. Někdy je tak silná, že budí dítě ze spánku. K dalším známkám patří žaludeční nevolnost, zvracení, nadýmání, plynatost a pálení žáhy. Kojenci a batolata obvykle zvrací, mají krev ve stolici a jedí hůř než starší děti. Některé děti s duodenálními vředy ve skutečnosti přibývají na váze, neboť jedí více, aby si ulevily od bolesti. Silné krvácení z vředů může být příčinou anémie. V ojedinělých případech se stává, že vřed poruší stěnu žaludku nebo střeva a způsobí infekci nebo krvácení do břicha. Obojí ohrozí život dítěte.
Diagnóza
Má-li dítě příznaky peptického vředu, nechá mu lékař udělat rozbor krve a stolice; diagnózu potvrdí rentgen s bariovou náplní. Endoskopem zavedeným dítěti ústy do jícnu (svalová trubice spojující ústa a žaludek) vyšetří také žaludek nebo duodenum.
Léčba peptických vředů
K léčbě vředů se většinou používají antacida. Neutralizují přebytečné žaludeční kyseliny a napomáhají hojení vředů. Jestliže příznaky po užívání antacid nepominou, předepíše lékař zpravidla speciální léky proti vředům, které snižují sekreci kyseliny z buněk v žaludeční sliznici a chrání ji před dalším porušováním. Zjistí-li lékař v trávicím ústrojí dítěte bakterii H. pylori, předepíše mu obvykle ještě antibiotika. Léčba vředů trvá přibližně 6 až 8 týdnů. Ztratí-li dítě mnoho krve z krvácejícího vředu, bude potřebovat krevní transfuzi. Jestliže vřed porušil žaludeční nebo střevní stěnu, je nutná hospitalizace.