Rozmarýn, roketa, saturejka a šalvěj

Rozmarýn lékařský

Latinský název rozmarýnu (Rosmarinus officinalis) v překladu znamená mořská rosa. Dříve se používal k nakuřování a byl symbolem lásky, ale i smrti. Je to voňavá rostlina s příjemnou aromatickou vůní s obsahem silic, hořčin, tříslovin, flavonoidů, fytoncidů, kyselin a dalších látek. Nejlépe se mu daří v oblastech kolem Středozemního moře, kde se hojně používá jako léčivá rostlina. Zlepšuje krevní oběh, odstraňuje pocit chladu v končetinách, tonizuje cévy, zvyšuje krevní tlak. Má zklidňující účinek na nervovou soustavu, zlepšuje koncentraci. Má močopudné účinky, odstraňuje nadýmání a křeče, zmírňuje menstruační bolesti. Je zvlášť vhodný při rekonvalescenci a pro seniory. Nedoporučuje se malým dětem a pro těhotné ženy. Zevně se používá silný odvar na čištění mastné pleti. V kuchyni je nepostradatelný při přípravě jehněčího masa, hodí se i masu telecímu, drůbeži, k rybám (odvar: bylinu či její část vaříme 10–15 minut. Necháme 15 minut odstát a potom scedíme).

Roketa setá

Roketa je pradávná kulturní rostlina se zvláštní peprnou nahořklou vůní a chutí. Do Evropy přišla z Malé Asie a planě roste od Afganistánu po Arménii. Ze semen se lisuje olej a vyrábí se ostrá hořčice, listy se připravují jako salát, přidávají se do pokrmů z rajčat, do polévek. Listy rokety  jsou aromatické, pikantní. Obsahují vitamín C, chlorofyl, vitamín K, silice, minerální látky. Roketa podporuje chuť k jídlu, zlepšuje trávení, stimuluje tvorbu žluči, čistí játra. Doporučuje se při jarní únavě. Z listů rokety se připravují saláty se zálivkou z oleje, octa a soli, jemně krájená roketa je vhodná do pomazánek, na obložené chlebíčky, na studené mísy, na plnění rajčat (například s kus-kusem), do asijských polévek. Hořké léčivé bylinky patřily od nepaměti do jarního jídelníčku našich předků jako perfektní lék proti jarní únavě vyvolané sedavým, fyzicky méně náročným způsobem života v zimních měsících a pojídáním tučnějších, těžších jídel během zimního období. Pro naši generaci to platí dvojnásob. V předjaří a na jaře, kdy zásoby vitamínů a dalších zdraví prospěšných látek v našem těle jsou vyčerpány, bychom měli do jídelníčku zařadit co nejvíc zeleniny a bylinek, snížit konzumaci tučného jídla, vstát od počítače a televize a zvýšit fyzickou aktivitu.

Saturejka zahradní, saturejka horská

Od 3. století se v kuchyních Středomoří používá saturejka jako koření i léčivá bylina, v Evropě zdomácněla v 9. století. Saturejka zahradní je letnička, saturejka horská je trvalka. Existují i další druhy, ale všechny mají podobné složení a chuť. Saturejka zahradní a horská se pěstují nejčastěji. Má příjemnou vůni a ostrou chuť. Hlavní složkou saturejky jsou silice, dále flavonoidy, hořčiny a třísloviny. Má antiseptické vlastnosti, podporuje chuť k jídlu, upravuje zažívání, působí proti průjmům a zmírňuje nadýmání. Nálev ze saturejky pomáhá při zánětech zažívacího ústrojí s průjmy a při zánětech horních cest dýchacích. V dietách nahrazuje pepř a v dietách s omezením soli kuchyňské pomáhá zastřít neslanou chuť. Je součástí slavné francouzské kytičky z bylinek, která je pro tuto kuchyni velmi typická, přímo nepostradatelná. Je to Bouquet garni, svazek petržele, bobkového listu a saturejky. Saturejka se používá čerstvá i sušená. Doporučuje se k luštěninám, do bramborových polévek a pokrmů, při přípravě zvěřiny, k nakládání okurek a zelí, do klobás, hub, k drůbeži, do rajčatových omáček, k rybám. Výborně se hodí k pstruhům.

Šalvěj lékařská

Existuje celá řada druhů šalvějí s podobnými účinky. Nejznámější, nejpěstovanější je šalvěj lékařská. Už dávní šamani a čarodějnice znali moc a léčivé účinky této bylinky a přidávali ji do svých tajemných vykuřovadel. Vážili si jí staří Římané a je to oblíbená a účinná léčivka i dnes. Obsahuje silice, třísloviny, hořčiny a flavonoidy. Pro svou výraznou kafrovou vůni a nahořklou chuť je používána i jako koření. Používá se čerstvá i sušená. Má protizánětlivé a desinfekční účinky. Nálev je výborným kloktadlem, čaj je pomocníkem v boji proti nachlazení a léčí záněty v dutině ústní. Působí proti průjmům, nadměrnému pocení, má uklidňující účinek. Pomáhá odbourávat a zvládat stres, zlepšuje krátkodobou paměť. Zevně se šalvěj používá jako prostředek desinfekční, protizánětlivý a protiplísňový. Je rychlou pomocí například při štípnutí hmyzu. Když na postižené místo přiložíme rozmačkaný šalvějový list, ranka se nezanítí. Jako koření se hodí do všech pokrmů z tučného masa, do drštkové polévky, do sekaných a mletých mas, výborně okoření ryby. Je vhodná do paštik, omáček. Je součástí kořenících směsí. Spolu s mátou, rozmarýnem, bazalkou, saturejkou, dobromyslí a majoránkou tvoří směs do mletých mas a na rožnění.