Hemolyticko-uremický syndrom

Hemolyticko-uremický syndrom

Hemolyticko-uremický syndrom (HUS) je ojedinělým, ale závažným a život ohrožujícím onemocněním ledvin, které je příčinou rychle postupujícího selhání ledvin, anémie a poškození dalších orgánů abnormální vnitřní srážlivosti krve. Vyskytuje se obvykle u dětí do 10 let věku. Sedmdesát pět procent všech dětí postižených HUS se nakazilo specifickým typem střevní bakterie Escherichia coli (E. coli), známým jako E. coli 0157:H7. Zdrojem nákazy je nedovařená drůbež, hovězí maso nebo kontaminované mléčné výrobky nebo ovoce.
Děti se mohou nakazit také přímým kontaktem s lidskými výkaly obsahujícími bakterii. Přenos E. coli z osoby na osobu je velkým problémem v denních dětských zařízeních, kde si nakažené děti často nemyjí ruce po použití toalety, nebo pracovníci zařízení si neumyjí ruce pro přebalování nakažených kojenců.

Bakterie uvolňuje v těle infikovaného dítěte toxin, který se šíří krevním tokem a vyvolává srážení krve vedoucí k selhání ledvin a poškození dalších orgánů. Destrukce červených krvinek má za následek anémii. Některé děti umírají na selhání ledvin nebo na poškození mozku, srdce, jater nebo střev. Jiné přežívají, avšak s trvalým poškozením ledvin, mozku nebo střev. K recidivě hemolyticko-uremický syndrom dochází jen ojediněle.

Příznaky hemolyticko-uremického syndromu

Zpočátku má dítě žaludeční křeče a průjem, který se během jednoho nebo dvou dnů změní v krvavý. Některé děti mají žaludeční nevolnost a začnou zvracet. Někdy se vyskytne i zvýšená teplota. V průběhu 2 dnů až 2 týdnů se objeví další příznaky - zesláblost, podrážděnost, rychlý srdeční tep, rychlé dýchání, bledá nebo nažloutlá pokožka a méně časté močení. Pak obvykle následují závažné příznaky zahrnující selhání ledvin, mozkovou mrtvici, koma, záchvaty nebo rupturu střeva.

Diagnóza hemolyticko-uremického syndromu

Má-li lékař podezření na nákazu E. coli 0157:H7, provede kultivaci vzorku stolice, aby zjistil, zda obsahuje bakterii. Pak zkontroluje, zda dítě vykazuje známky hemolyticko-uremický syndromu - zda má bledou pokožku, omezené močení a zvýšený krevní tlak. Nechá provést dítěti rozbor krve a moči, aby vyloučil jiné infekce a zjistil, zda dítě nemá anémii a jak mu pracují ledviny.

Léčba hemolyticko-uremického syndromu

Na hemolyticko-uremický syndrom neexistuje žádná konkrétní léčba, dítě však musí být hospitalizováno, aby bylo možné léčit alespoň příznaky. Dostává nitrožilně tekutiny, léky na snížení krevního tlaku a vysokokalorickou stravu s vysokým obsahem cukrů a nízkým obsahem bílkovin. Dojde-li k selhání ledvin, je nutná dialýza k odstranění odpadních látek z krve. Lékař také zpravidla nařídí krevní transfuzi a imunoglobulin (bílkovina, která pomáhá potlačit destrukci červených krvinek a krevních destiček) podávaný nitrožilně. Lékaři někdy používají k léčbě hemolyticko-uremický syndromu techniku zvanou plazmaferéza. Při tomto výkonu odeberou dítěti krev speciálním přístrojem, kterým odstraní z krve částice poškozující krvinky, a vrátí vyčištěnou krev zpět do těla dítěte. Obecně řečeno, většina dětí postižených hemolyticko-uremický syndromem, které se začnou včas léčit, mají dlouhodobě dobré vyhlídky. Výsledek však záleží na tom, jak závažná byla nemoc na počátku a jak dítě na léčbu reaguje.

Do denního zařízení se dítě může vrátit až poté, co ve dvou kultivacích vzorků jeho stolice nebyla známka infekce.