Novorozenec

Fyzický rozvoj novorozence

Od narození do 1 roku se váha kojence ztrojnásobí; také vyroste o 27 až 30 cm. Nejrychleji přibývá dítě během prvních třech měsíců po počátečním úbytku na váze v prvních dnech po narození. V průměru ztrácí kojenci po narození asi 10 % porodní váhy, to znamená, že mezi 10. a 14. dnem života váží tolik jako při narození. Od té doby až do konce třetího měsíce přibírá většina děti v průměru 28 g denně bez ohledu na to, dostávají-li mateřské mléko nebo umělé kojenecké mléko. Rozvoj dítěte v tomto raném období je ovlivněn jeho váhou při narození a není rozhodující, zda bylo donošené nebo nedonošené nebo zda přijímá mateřské nebo umělé mléko. Při každé kontrole vyhodnotí lékař růst dítěte, zkontroluje jeho váhu, délku a obvod hlavy - aby zjistil, zda je růst dítěte přiměřený jeho věku.

Vývoj novorozence

Nejrychleji se dětský mozek vyvíjí během prvního roku života. Rodiče vždycky věděli, že novorozenci potřebují výživu, lásku, teplo, ochranu a výchovu, ale vědci nedávno objevili stejně podstatnou, ale méně samozřejmou potřebu - mentální stimulaci. Mozek dítěte je jako houba, která nejvíce saje v období od narození do 12 let, zejména během prvních tří let, kdy se vytvářejí důležitá spojení mezi mozkovými buňkami.

Aby se mohlo tělo kojence vyvíjet, potřebuje potravu, a aby se mohl vyvíjet jeho mozek, potřebuje rovněž „potravu" ve formě vjemů - vizuálních, sluchových, čichových, dotykových a chuťových. Dítě dychtí po učení od okamžiku narození. Čím více své dítě od narození stimulujete - dotyky, hovorem, objímáním, kolébáním, reakcí na jeho potřeby, tím, že mu ukazujete vizuálně zajímavé objekty - tím více spojení se v jeho mozku vytváří. Tato spojení přenášejí do mozku energii, která zvyšuje schopnosti dítěte myslet a získávat znalosti, a ovlivňují citovou pohodu.

Odborníci radívali rodičům, aby dětství vyhradili „dětským hrám" a „skutečné učení" nechali až do doby, kdy dítě půjde do školy. Avšak dítě, které dostane šanci učit se už v útlém věku, začíná školu se zjevnou výhodou, kterou si zachová po léta. Malé děti mají vrozenou schopnost se učit; učení a hra se jim spojují v jedno. Prospěch přinášejí jednoduché činnosti, které může s dětmi provádět každý rodič - mluvení, zpívání, čtení a hraní si na podlaze. Když s vámi dítě začne komunikovat, získá důvěru, naučí se, že lidé reagují a jsou mu nápomocní, a začne zjišťovat, že účinky své činnosti může předvídat. Tyto kroky jsou sice jednoduché, avšak nesmírně obohacují vývoj dítěte.

Vývojové mezníky

Ačkoliv se každé dítě vyvíjí svým vlastním tempem a komunikuje se světem svým vlastním způsobem, určili odborníci škálu dovedností, často nazývaných vývojové mezníky, kterých by většina dětí měla v určitém věku dosáhnout. Věk, ve kterém děti určitých dovedností dosahují, se může lišit, ale nabývají jich v určitém předvídatelném pořadí.

Nedonošené děti, děti s nízkou porodní váhou nebo děti nemocné, dále děti, které mají problém s jídlem, budou pravděpodobně potřebovat několik měsíců, než se vyrovnají kojencům stejného stáří. Mezníky, které uvádíme, představují jenom velmi zhruba, co by dítě mělo být schopné zvládnout do konce 3. měsíce života. Jestliže vaše dítě některý z nich dosud nezvládlo, poraďte se s lékařem.

• Když leží na bříšku, zvedá hlavičku a opírá se o předloktí.
• Otvírá a svírá ruce.
• Natahuje se po zavěšených předmětech.
• Uchopuje a třese s hračkami, které jsou mu vloženy do ruky.
• Začíná používat společně ruce a oči; tráví mnoho času pozorováním pohybů svých rukou.
• Rozpoznává prs nebo lahvičku.
• Pozorně sleduje obličeje.
• Pozoruje předměty pohybující se ze strany na stranu v jeho zorném poli (ve vzdálenosti asi 25 až 35 cm před obličejem).
• Když je spokojené, usmívá se na zvuk vašeho hlasu nebo v reakci na váš obličej.
• Napodobuje některé pohyby a výrazy obličeje.
• Houká, směje se nebo fouká bubliny.
• Všechno dává do úst.
• Když sedí nebo se nese, pevně drží hlavičku.