Bolest svalů

Bolest svalů

Bolest je definována jako nepříjemný, emocemi podmíněný vjem, který je ovlivněný zkušenostmi. Vzniká na podkladě potenciálního nebo skutečného poškození tkáně. Bolest svalů může být způsobena celou řadou onemocnění. Vyskytuje se jako nespecifický příznak celé řady onemocnění, které primárně nepostihují svalovinu. Na tomto místě lze jmenovat chřipku, boreliózu, tetanus a také zánět mozkových blan a celou řadu dalších onemocnění. Bolest svalů vzniká v důsledku špatného držení těla, sedavým způsobem života atd. Další velkou skupinou je přetížení či poranění svalu a zánět svalu. Specifickou skupinu také představují revmatická onemocnění.

Bolest svalů a její příčiny

Bolestivost svalů, způsobená špatným držením těla či sedavým způsobem života, poškozuje zejména svaly krku, zad a týla. Bolest je způsobena dlouhodobým přetěžováním těchto svalů. Prevence je zde jednoduchá, zapojit aktivně jiné svalové skupiny, dodržovat správné držení těla. Pokud je bolest již přítomná, doporučuje se svalový klid, masáže. Bolest je také charakteristickým projevem přetížení svalu. Přetížení svalu je důsledkem náhlé nebo nezvyklé zátěže. Dalším důvodem může být extrémní výkon. Kromě bolesti svalu či svalové skupiny je dalším projevem svalová křeč, omezení pohybu, otok. Riziko je zvýšené nedostatečnou přípravou na sportovní výkon jako nedostatečné zahřátí, protažení svalů.

Natažení a natržení svalu

Základní funkční jednotkou svalu je svalové vlákno. Svalová vlákna jsou sdružena ve svalové snopečky a svalové snopce. Pokud je sval přetížen a vzroste napětí nad neúnosnou mez, dochází k přetržení svalových vláken. Pokud je přetrženo menší množství vláken, rozvíjí se natažení svalu. Při porušení většího počtu vláken se rozvíjí natržení svalu. Obě jednotky vznikají při nadměrné svalové zátěži, natržení svalu vzniká také při nepředvídatelném pohybu, jako je prudký doskok či došlápnutí. Laicky jsou nerozeznatelné, proto při jakémkoliv svalovém poranění je vhodné vyhledat lékaře. Ten na základě vyšetření, které je často doplněno rentgenem či ultrazvukem, od sebe obě jednotky rozezná a zvolí následný postup léčby. Vedle bolesti a omezení pohybu je možný rozvoj otoku. Při natržení svalu jsou příznaky více vyjádřeny a často se vytváří krevní výron. Základem léčby je svalový klid, chlazení. Proti rozvoji otoku je vhodné vyzvednout končetinu do výšky, a snížit tak prokrvení. Vhodné je časté nanášení protizánětlivých a protiotokových mastí. Při natržení svalu je nutné udržovat klid delší dobu, alespoň tři týdny. Pokud je sval zatížený dříve nebo je zátěž hned příliš veliká, je velké riziko návratu onemocnění. Nutné je tedy postupovat opatrně, řádně se rozcvičit a zátěž navyšovat postupně.

Bolest svalů a revmatická onemocnění

Bolestivost svalů je projevem i revmatických onemocnění. Ta jsou samozřejmě spojena hlavně s bolestí kloubů, existuje ovšem jedno revmatické onemocnění, kde je dominantní právě bolest svalů. Řeč je o fibromyalgii. Dosud se nepodařilo zjistit příčinu nemoci. Výrazně častěji jsou postiženy ženy. Hlavním projevem je vleklá bolest svalů a skeletu, je popisován pocit ztuhlosti, únava, častá bolest hlavy a negativně laděná nálada. Pro diagnózu je důležitá znalost určitých bodů na těle, které jsou při tlaku zvýšeně citlivé. Dle počtu pozitivních nálezů je určena i tíže onemocnění. V léčbě mají své místo léky proti bolesti, relaxační techniky, ale také psychoterapie a některá antidepresiva. I když je to onemocnění, které nějak neohrožuje člověka na životě a zpravidla nenabírá vyšší tíže, snižuje zajisté kvalitu života a pracovní schopnost jedince.